Únos (kagehina) [ZRUŠENO]

Kapitola 2.

 Hinata se rozklepal. Nevěřil vlastním očím. To přece není možné! Pomyslel si a svěsil dolů hlavu. ,,Co se stane... co se stane, když to nepodepíšu?" Černovlasý sáhl do kapsy. Vytáhl krabičku cigaret, kterou otevřel, vložil do úst cigaretu a zapálil ji. Potáhl si, vydechl kouř a promnul si spánky. ,,Zemřeš. A věř, že to není výhodné jak pro nás, tak pro tebe." Hinatovi se svezla po tváři první slza. ,,A po těch dvou letech se budu moct vrátit domů?"

,,Ano, k smlouvě se váže i slib mlčenlivosti, takže se budeš moct vrátit domů, ale budeš muset držet pusu na špacír. Máme své lidi všude. Nevyplatí se to." Hinata se usmál. Sice věděl, že to, co teď zažije nebude nikterak příjemné, ale pro rodinu to udělá. Za tu cenu, že je ještě uvidí, to stojí.

,,Podepíšu to..." Černovlasý se vítězoslavně usmál a vstal. Potáhl si naposledy z cigarety, upustil ji na zem a opuštěný nedopalek rozdrtil podpatkem. Strčil si ruce do kapes a vydechl kouř. ,,Aone, rozvaž ho." Hora se chopil provazů a v mžiku je rozvázal. Hinata si začal mnout uvolněná zápěstí a nepřítomně hleděl na podlahu.

,,Jmenuji se Tetsurou Kuroo." Tetsurou mu strčil napřaženou ruku do zorného pole na náznak potřesení ruky."

,,Hinata Shoyo..." Odvětil Hinata. Potřesení rukou mu však neopětoval.

,,Rád tě poznávám, Hina-chan. Teď vstávej, musíme tě zavést za šéfem."

...

Jejich šéf byl děsivý... Měl tmavě hnědé vlasy a oči barvy oliv, které ho probodávali zaujatým pohledem. Propojené ruce měl položené na stole.

,,Hinata-kun, předpokládám, že si byl obeznámen o své dosavadní situaci. Můžeme se teda rovnou přesunout ke smlouvě. Aone." Řekl ten děsivý chlapík a Aone před něj na stůl položil smlouvu. Muž otevřel šuplík, vytáhl z něj draze vypadající pero, sundal z něj víčko a ladným rychlým pohybem podepsal kus papíru, který se Hinatovi tak hnusil. Otočil smlouvu k Hinatovi a podal mu pero. Hinata shlédl k smlouvě a znovu se poněkolikáté za ten den rozklepal. Přečetl si jeho podpis.

Wakatoshi Ushijima.

Hinata pohlédl na Wakatoshiho a zpátky na papír. Položil hrot pera na papír a pero pevně stiskl. Na smlouvu spadla jedna neposedná slza a za ní hned jedna další. Natsu-chan, Oka-san, Oto-san, Ukai-san... Omlouvám se... A rychlým pohybem pera zpečetil svůj osud na budoucí dva roky. Položil pero vedle ďábelského dokumentu a začal potichu a zoufale brečet. Wakatoshi urychleně vzal smlouvu dřív než jí stihl Hinata úplně celou rozpít svými slzami a schoval ji do šuplíku. Nejspíš mezi ostatní smlouvy. Prudce vstal a podal mu ruku na náznak potřesení. Hinata pomalu vstal taky a nejistě si s ním rukou potřásl.

,,Těším se na naší spolupráci, Hinata-kun." Na to mu Hinata nic neodpověděl. Kvůli slzám nemohl a stejně by to nebylo nic ve smyslu: ,, Taky se těším na naší spolupráci." Wakatoshi pustil jeho ruku. ,,Kuroo, zaveď ho za doktůrkem."

...

Při vstupu do ordinace byl Hinata tak rozhozený, že zakopl o práh. Spadl na chladné kachličky a rozbrečel se ještě víc. Schoulil se do klubíčka a tiše vzlykal. ,,Počkám na chodbě." Řekl Kuroo a práskl za sebou dveřmi tak, že sebou Hinata leknutím trhl. ,,Nestalo se ti nic?" Promluvil na Hinatu milý, starostlivý a poněkud povědomý hlas. Zvedl hlavu za směrem hlasu a popotáhl.

,,Hinato...?"

,,Sawamura-san?! Ty patříš mezi ty úchyláky?!" 

Druhá kapitola je na světě! Co si myslíte? Bude Daichi taky, nooo, úchylák nebo bude kladná postava? A kdo si myslíte, že příjde na scénu v další kapitole?

Pokud se vám kapitola líbila, dejte vote a koment! Mám vás ráda!