Dark World [One Direction]

4.

Louis své slovo dodržel. Hned jak zasedl na místo řidiče, sundal mi z pusy tu nechutnou lepenku.

,,Díky bohu." vydechla jsem. Louis se jen uchechtl a nastartoval. ,,Neřekneš mi, proč jste mě do háje unesli?" zeptala jsem se pobouřeně.

,,Všechno se dozvíš. Teď prostě čekej." odpověděl tajemně.

Dál jsem tedy sledovala cestu. Když jsme vyjeli ven z té šeré díry, vyjeli jsme do ulic. Překvapeně jsem zjistila, že se stmívá. Pozorovala jsem všechny ty budovy, jak jsou osvětlené. Byl to jiný pohled, než z bytu.

Vlastně... Co teď dělá Ash? Hledá mě? Doufám, že ano. Bůh ví, co je tohle za magory...

Asi po desetiminutové cestě jsme zastavili před nějakou budovou. ,,Promiň, ale musim tě dát do původního stavu." promluvil Louis, když vypnul motor.

Než jsem se nadála, měla jsem zase přes pusu tu hnusnou, šedou pásku.

Vystoupili jsme a Louis mě vedl k budově. Vypadala staře a zašle. Mají tak úžasná auta, ale jejich 'doupě' je jak kdyby přežilo druhou světovou válku...

Když jsme však prošli jakýmsi dvorem, došli jsme ke dveřím. Jakmile jsme vstoupili, uhodily mě do očí obrazy na čistých a krásně vymalovaných stěnách. Byly to krajiny a umělecké malby, kterým jsem nikdy bohužel příliš nerozumněla, a tak jsem je nevnímala jinak, než jako rozpité barvy a nebo čáry.

,,Pojď." sykl Louis a zase škubnul s mým loktem. Zamručela jsem a následovala ho.

Nestačila jsem se divit. Zvenku je to barabizna, ale uvnitř to vypadá jako ve vile. Dokonalé. Moderní nábytek, moderní podlahy, precizně vymalované zdi...

Došli jsme ke dveřím v rohu místnosti, která vypadala jako obývák. Louis zaklepal na dveře a po pokynu "dále" vstoupil. I se mnou samozřejmě.

Přede mnou se objevil pracovní stůl, na kterém byl notebook, hned vedle něj byla položená zbraň. Před stolem byl celkem velký kožený gauč a za stolem byl nějaký muž.

Černé vlasy, černé oblečení, mezi prsty cigareta. Muž se pohodlně opíral o opěrku svého křesla a popotáhl z cigarety, načež oklepal do popelníku popel z jejího konce.

Louis mě dovedl až ke gauči, na který mě donutil se posadit.

,,Můžeš jít." řekl muž a Louis s přikývnutím mlčky odešel. Už chápu, proč mě raději Louis uváděl do původní podoby. Tenhle muž mě děsí ještě víc, než Harry. Už jen z pohledu na něj mi přejíždí mráz po zádech. Nechtěla bych vidět, jak vypadá, když se rozzuří nebo nedej bože použije tu zbraň.

,,Takže...," řekl, típl cigaretu a předklonil se dopředu. ,,ty jsi ta Ashtonova holka jo." konstatoval, ale znělo to spíše jako otázka.

Chtěla jsem něco říct, ale z mých slov se stalo spíšě nějaké divné zabručení kvůli té dementní pásce.

,,Ne. Žádný žvanění, nemám rád upovídaný lidi. Jen pěkně mlč." řekl a zvedl se, načež přešel ke mně a začal si mě zkoumavě prohlížet. Napětím jsem dala svázané ruce v pěst.

,,Asi bys chtěla vědět, co tu děláš, že ano?" zeptal se a zase si sedl do svého křesla.

Zakývala jsem hlavou nahoru a dolu. Ano, to bych opravdu moc ráda věděla...

,,Tvůj milý přítelíček nám dluží tři bedny zbraní a několik kil koksu... Shrábl si to sobě do kapsy a nás nějakým způsobem ojebal. I o prachy..." řekl a vytáhl další cigaretu z krabičky na stole. ,,A proto... Něco za něco. Dá nám všechno, co nám patří, plus prachy navíc... A nebo jeho milá kurvička skončí v černým pytli." řekl a ledabyle pokrčil rameny a hrál si s nezapálenou cigaretou. Vykulila jsem oči. Nejsem kurva!

Takže pokud jim Ashton nedá dodávku všech těch nelevných věcí, nepřežiju? Fajn. Super. Tak to jsem mrtvá už předem. Ash by raději přišel i o své nejlepší lidi, než aby musel poníženě něco vracet. K tomu se nikdy nesníží.

,,Nicméně jsem doufal, že tě má aspoň trochu rád." řekl a přiblížil ke mně fotku, kde je Ashton, který sedí v kanceláři a na jeho klíně si v pohodičce hačá nějaká blondýnka. Odtrhla jsem od fotky pohled. Zabolelo, že ho ani trochu nezajímám a to jsem s ním bydlela přes dva roky. Asi jsem doopravdy byla jen jeho kurvička.

Muž si cigaretu zapálil. Bože, tímhle tempem bude mít za chvilku celou krabičku v háji... ,,Takže tvůj osud byl zpečetěn už při pořízení téhle fotky. Ale... Jelikož jsem díky jednomu příteli - který mi promluvil do duše - zjistil, že nejsi vůbec k zahození, trochu jsem tvůj osud poupravil..." popotáhl, předklonil se a cigaretový kouř mi foukl přímo do tváře, což způsobilo mé rozkašlání. Už tak se mi dýchalo špatně, obzvlášť když mi ucpe dýchací cesty tím kouřem.

,,Jelikož stejně teď nemáš kam jít, uděláme dohodu. A neptám se tě jestli jo nebo ne..." řekl a zlověstně se ušklíbl. No super...

------

Takžeee? Už na vás nějak zapůsobily postavy? Co říkáte na Harryho? A co Louis? A Zayn? :3 Teď už chybí jen Liam a Niall. Ale nebojte, nebudete muset čekat moc dlouho :)