Dark World [One Direction]

6.

,,Pořád to nechápu. Budeš se o mě strat jen tak za nic?" povytáhla jsem obočí a ukousla si ze své pizzy.

,,Za nic ne." zavrtěl hlavou. ,,Budeš se mi strat o byt. Uklízet, prát, vařit a tak dál. A taky..." nacpal si do pusy zbytek své pizzy a mučivě pomalým tempem ji přežvykoval.

A taky co? Co po mně ještě bude chtít?

,,A taky mi budeš pomáhat s papírováním, účetnictvím a tak. Protože jsem na to úplně levej." ušklíbl se.

,,Nevím, nestli ti s tím pomůžu. Taky nejsem odborník..." uchechtla jsem se.

,,Aspoň to zkusíme." usmál se.

Zvedla jsem se ze židle. ,,Já... Mám to uklidit?" zeptala jsem se a ukázala jsem na talíře a krabice od pizzy.

,,Kdybys byla tak hodná." přikývl.  Vzala jsem tedy talíře a začala je skládat do myčky. ,,Co vlastně bylo mezi vámi dvěma? Ashtonem a tebou?" zeptal se najednou.

Povzdychla jsem si. ,,Já... Byla jsem jeho holka." pokrčila jsem rameny.

,,A vnitřně?" otočila jsem se na něj. Jeho výraz vypadal vážně.

,,Hodně pro mě znamenal. Možná jsem ho milovala... Nevím. Ale vím jistě, že mě to bolí. Že ho nezajímám." kousla jsem se do rtu.

,,Jo. Je to hajzl." řekl, vstal a přešel k mrazáku, ze kterého vyndal flašku s vodkou.

,,Jak to víš?" zeptala jsem se zmateně a kousek ustoupila, když nade mnou otevíral skříňku a vyndával dvě skleničky.

,,Sledujeme jeho bandu už delší dobu. Dělá čím dál více podfuků a zbytečných problémů." nalil do skleniček trochu vodky. ,,Víme i o tobě. Proto jsi teď živá. Zayn by se u jiných případů nebál zašpinit si ruce. Ale ty jsi jiná. K narozeninám sis přála olej do svého auta, místo drahé kabelky." řekl a pousmál se. Mluvil sice vážným tónem, ale měla jsem pocit, jako by mi něco skrýval. Tajil.

,,Fajn. Nebudu se ptát, jak jsi tohle zjistil. Nechci to vědět." zavrtěla jsem hlavou a vzala si skleničku do ruky.

,,Zejtra se ti stavíme pro auto a koupíme ti oblečení. Přemýšlel jsem a došel jsem k závěru, že není dobrý nápad se tam vrcet. Začneš znovu a to ve všem." koutek mi cukl nahoru. Přikývla jsem a ťukla svou skleničkou do té jeho. Pak jsem do sebe kopla vodku. Hořká chuť mi otupěla jazyk a následně i krk. Oklepala jsem se. Liam se uchechtl. Asi je na to zvyklejší...

,,No nic. Ukážu ti tvůj pokoj." rozešel se z kuchyně a já ho následovala. Zahnuli jsme za roh. Pak jsme vstoupili do jedněch z těch dveří.

Nádherný pokoj. Neměl sice tak krásný výhled na všechny ty budovy v Long Beach, ale i tak tu bylo krásně. Zem byla z tmavé plovoucí podlahy, stěny byly na dvou stranách hnědé a na dalších dvou šedé. V rohu byly dveře, pravděpodobně do koupelny. Nábytek byl ze světlého dřeva, což tmavému pokoji dodalo trochu pozitivní atmosféry. To se celkem hodí...

Na stěnách byly obrazy s černobílými fotkami, v rohu místnosti květina. Jedno obrovské okno téměř přes celou stěnu, přes něj šedé závěsy. Pesimistické, ale přesto dokonalé.

,,Když jsme ho dělali, měl jsem depku." uchechtl se. ,,Jsme?" podivila jsem se. Asi s jeho ex... ,,Jo. Já a můj nejlepší kámoš Niall. Někdy ti ho představím." slíbil. Polkla jsem. Tak to asi nebude ex...

,,Děkuju. Teď asi půjdu spát, jsem unavená." řekla jsem. Liam přikývl.

Ještě mi donesl jeho triko, abych měla v čem spát. Chtěl donést i trenky nebo něco, ale řekla jsem, že to nepotřebuju. Vyspím se v kalhotkách, to bude pro dnešek stačit.

Rychle jsem se šla osprchovat do své koupelny, která byla - jak jinak - také dokonalá. Ta byla pozitivnější, hrála béžovou, hnědou a bílou barvou.

Hodila jsem na sebe triko a kalhotky a zalezla si do postele. Byla krásně provoněná pracími prostředky.

Když jsem usínala, po dlouhé době jsem se zase cítila dobře. Tak nějak spokojeně... Což je celkem zajímavé vzhledem k tomu, že někomu zase, dalo by se říct, patřím. Ale tady jsem se prostě cítila víc jako doma, uvolněněji.

Pak jsem si vzpomněla, že vlastně vůbec nevím, kde mám telefon. Doufám, že ho nemá Harry... Rozhodla jsem se na to zítra zeptat Liama, třeba to bude vědět...

------
Taaaak? Vaše názory? :) Co si myslíte o Liamovi?