Záhada neviditelné facky a jiné povídky

Instantní šediny

To si takhle s Klárkou sedím na židli a jíme tousty. V tom kolem nás projde parta prváků, byli to kluci. No... A z jednoho vypadlo "Dobrý den". Tak já na něj koukám jak blbec, on na mě kouká jak blbec a zároveň rudne, když si uvědomí, že nejsem učitel. Omluvil se, ale já mám trauma, že vypadám strašně stará. A to jsme v druháku, dámy a pánové.