Dark World [One Direction]

9.

,,Minulost. To je to, co tu skrývám." řekl tiše Liam.

Nestačila jsem se divit. Na zdech visely obrazy s fotkami, na zemi bylo několik krabic. Na druhé straně místnosti visely medaile, poháry a jiná ocenění.

Přešla jsem k nejbližší fotografii. Byl na ní Liam s nějakým klukem. Připadal mi povědomý. Drželi se kolem ramen. Liam tam byl ale mladší, vlasy se mu stáčely do mírných kudrlin a jeho tvář nezdobily fousy. Celkově měl vzhled dítěte. Mohlo mu být tak sedmnáct nebo osmnáct.

,,Mě jsi asi poznala... A tenhle kluk..." nadechl se a vydechl. ,,Je Ashton." dokončil.

Zmateně jsem se na něj podívala. Vždyť se nenávidí!

,,Tady mi bylo osmnáct, jemu dvacet. Byli jsme nejlepší přátelé. Dokud mi nepřebral holku. Začaly mezi námi neshody a nepokoje. Často jsme se prali. Pak přišel Ashton s tím, že má zbraň. Opravdu ji měl... Jeho otec pracoval u armády. Stali se z nás nepřátelé. Jeho otec mu tehdy koupil auto, bylo opravdu drahé. Sralo mě, že na Ashe nic nemám. Tak jsem mu to auto prostě zapálil... Tehdy jsem to řekl svému tátovi. Pochopil mě a podržel mě. Jenže pak se Ashton dozvěděl, že jsem to udělal já. A šel po mně. Byl jako býk. Nezkrotný, nic ho nezastavilo. Jednou mě přijel navštívit s tou svou zbraní. Šel se pomstít... Táta nasedl do mého auta a já s ním. Řídil. Ashton nás pronásledoval a pak vytáhl zbraň. Snažil se trefit do nádrže, což se nepovedlo. Ale... Jednou prostě vystřelil a..." vzlykl. ,,Kulka se odrazila. Trefila tátu... Jen tak tak jsem stihl chytit volant. Pak jsem na vhodném místě zastavil a snažil se tátovi pomoct... Ale nestihl jsem to. Umřel. A Ashton celou dobu jen koukal, nepomohl mi, když jsem už nemohl. A v ten den jsem přísahal, že se pomstím. Za tátu. Vyhledal jsem Zayna a dal se k jeho gangu, který už léta válčil s Ashtonovým kvůli jeho podrazům. Ano, už tak mladý měl svůj gang... Myslel jsem, že se mu pomstíme, když mu taky ukradneme holku a budeme vyhrožovat, že umře... Ale... Za prvé jsem poznal tvé pravé já a za druhé se Ashton nezachoval tak, jak jsme všichni očekávali." řekl.

Po celou dobu jsem skoro ani nedýchala. Tak proto je jeden čas hodný a pak zlý... Proto nechtěl mluvit o minulosti. Najednou se mi dělalo zle z toho, s kým jsem po celé dva roky žila, chodila, spala.

Zavrtěla jsem hlavou a objala Liama. Nechtěla jsem být jako Ashton, který se na člověka vybodl.

Liam se nejdřív ani nehnul, ale nakonec kolem mě omotal své paže a obličej zabořil do mých vlasů. Jeho tělem otřásaly vzlyky. Myslela jsem, že je tvrďák, že má srdce ze železa. Ale každý kov, ať je sebevíc dražší nebo pevnější, se dá roztavit. Teď už to vím. A Liamovo srdce mi teď přišlo přímo rozškvařené... A na povrchu tvrdé jako kámen, ale uvnitř jako želé. Stejně roztřesené.

Najednou se otevřely dveře a dovnitř vpadl nějaký blonďatý kluk.

,,Páni. Omlouvám se, přijdu jindy." řekl, když nás uviděl.

Liam si otřel slzy a odtáhl se ode mě. ,,Lexie, tohle je Niall." uchechtl se.

Blonďáček se nervózně usmál a podal mi ruku. ,,Niall Horan." usmál se, když jsem mu podala ruku. ,,Alexandra Cantvillová." usmála jsem se taky.

,,Jako TA Alexandra? TA Cantvillová?" zeptal se zamteně a těknul očima na Liama.

,,Jo. Přesně ta." přikývl Li.

,,Páni holka, máš štěstí. Mělas bejt mrtvá a..." ,,Nialle." skočil mu do řeči Liam, ale Nialla to nezastavilo. ,,... taky pod drnem. Měl jsem přesný souřadnice, kde tě na zahradě zakopat..." ,,Nialle!" křikl Liam. Vyděšeně jsem zírala na Nialla. Ten se najednou rozesmál. ,,To byl vtip, kočko. Opravdu rád tě poznávám." mrknul na mě a ukousl si ze snickersky, kterou držel v ruce.

Vydechla jsem a konečně jsem začala dýchat. ,,Neděs ji něčím tak odporně nepravdivým. Nezaslouží si to." řekl Liam.

,,Nechci nic říkat, ale... Co si jít povídat jinam?" zeptala jsem se, když si začali uprostřed té místnosti povídat. I na mě byla až moc nacpaná emočními věcmi. Všechny ty fotky, vojenské uniformy se jménem Geoff Payne. Všechny ty krabice s jeho věcmi...

,,Jo. Mizíme. A tuhle místnost... Zamykám." řekl Liam a vyšel z místnosti. Já s Niallem jsme ho následovali. Liam se naposled podíval do místnosti, než zhasl, zavřel a zamkl dveře. Klíč schoval na poličku v regálu.

*****

Večer, když už Niall odjel a byli jsme po večeři, jsem šla po sprše za Liamem do jeho pokoje. Ležel na posteli a koukal do stropu, ruce složené pod hlavou. Bez trika, jen v boxerkách. Polkla jsem.

Přisedla jsem si k němu a dívala se na něj. Otočil hlavu směrem na mě a upřel na mě své oči. Vypadaly utrápeně a smutně. Čekal, co ze mě vypadne.

,,Mám návrh... Ty pomůžeš začít znovu mně a já zase tobě." řekla jsem a čekala na jeho reakci.

Zvedl se do sedu a otočil se na mě celým svým tělem. ,,Žádné ohlížení, všechno odznova." usmál se. Přikývla jsem. Jeho úsměv se ještě více rozšířil a to donutilo k úsměvu i mě... Co to se mnou dělá?

-------

Ano ano. Minulost. Je to svině, taky ji znám. Její zápornou stranu, ale i kladnou...

Co na to říkáte? :O Ano, vím, pořád se to teď točí kolem Liama (což mi moc neva :D), ale nebojte. Brzo se to rozjede a přijdou první zvraty... Muheh :D

P. S. - Opravdu moc se tímto omlouvám Geoffovi, že jsem ho... No, však víte :/