THE BEST THING THAT EVER HAPPENED TO US

🌹36🌹

Sedím v kuchyni a hlídám koláč v troubě a najednou bouchnou dveře. Hned na to proletí kuchyní Stanley. Rychle ke mě prohodí slovo ahoj a jde k sobě do pokoje.

Podle tónu hlasu musí být naštvanej. Jde to na něm slyšet.
I když si zahrávám, jdu za ním do pokoje zjistit co se stalo a případně mu pomoct.

Když po nějaké době vyjdu schody, trvá mi to dlouho kvůli problémům s kolenem, zaťukám na dveře ale nic neslyším.
Nahlédnu dovnitř ale Stanley nikde. A proto jdu rovnou do suterénu. Tam se totiž nachází ledová plocha.

Občas přemýšlím jestli se to vyplatí ale když vidím jak tam kluci každý den trénují tak vím že ano.

Nahlédnu dovnitř a vidím jak naštvaně dává jeden gól za druhým. Je šikovnej po tatínkovi. To opravdu ano.

,, Děje se něco Stanley?"
,, Ne nic" Odsekl s nezájmem.
,, Víš že mi můžeš říct cokoli."

,, No tak dobře. Odmítl mě jeden kluk. Že prej jsem až moc zahleděnej do hokeje a moje tělo je nechutný."

,, Ale... To si tak neber. Když ti tohle řekl tak je to hloupej kluk. Jsi skvělej a tvoje postava je úžasná. A to s tím hokejem není tak strašný. Řeknu ti že když jsem poznala tvého tátu, bylo to o dost horší. Takže tím se netrap a počkej na lepšího."

Když jsem to dořekla, Stanley ke mě přibruslil a obejmul mě. Tohle mám hrozně ráda.

🌹🌹🌹

,, Mami, tati, Tess a André tohle je můj přítel Alex.
Ali tohle jsou moje rodiče a mí sourozenci."

,, Moc nás těší."
,, Tak co. Tešíš se až budeš poprvé sledovat svého přítele ve dresu s jeho jménem?"
Zeptal se Alexe ihned Kuba.

,, Ani nevíte jak moc. A mě taky moc těší."
Usmál se na nás. Vypadá jako opravdu hodně milí chlapec.
A podle fotek a vyprávění od Stanleyho je vážně úžasný. Když spolu úplně začali tak mu pokaždé donesl růži. Má jich v pokoji už asi sto. Je to krásné.

🌹🌹🌹

Stanley vyjel na led. Stojíme s Alexem hned u ledu. Stanley k nám přibruslí a podle Alexovi pusu. Toho si všimnou protihráči a začnou si šeptat. Už v tu chvíli jsem si měla uvědomit že to nebude jen tak.

Stanley dal gól. To samé jeden protihráč. Celou hru se kolem něho zvláštně motá. A pak když přijde správná chvíle, rozjede rvačku. A v tu chvíli jsem věděla že máme velkej problém. Rvačky Stanleymu moc nejdou. I když má sílu a snaží se na tom zapracovat, nějak to není pro něj. Rozhodčí dělají jako by se nic nedělo. Jen jeden Willovo spoluhráč se snaží namakance dostat že Stanleyho dolů. Když se jim to po nějaké době povede, pomalu nedýchám. To samé Kuba a děti. Alex vypadá že za chvíli zkolabuje. Stanley zůstává ležet na ledě. Helmu má bůhví kde, drží se za ruku ale jinak se vůbec nehýbe. Už k němu běží s nosítkama protože to nevypadá že by zvládl odjet po svých. Ostatní mu bouchají hokejkama o led nebo tleskají. Jen pár protihráčů si povídá jak si to zasloužil. A taky že je to buzna a ta hokej nemá hrát.

Když se vzpamatujeme jdeme za ním. Jdeme zjistit jestli je v pořádku. Jestli je můj malej chlapeček v pohodě.