THE BEST THING THAT EVER HAPPENED TO US

🌹37🌹

Prý musíme počkat. To nám říkají už asi hodinu. Jsme v nemocnici. Stanleyho hned odvezla sanitka protože mě rozseklou hlavu a stoprocentně silnej otřes mozku. Rána o led byla silná a to ani neměl helmu. Bolí mě to za něj. A když se letmo dívali na ruku, tak zjistili že má asi přetočenej loket. To se bez operace nespraví. Jenom doufám že nebude mít nic s páteří když se vůbec nehýbal. Ani jsme ho neviděli. Než jsme tam došli, nakládali ho do sanitky.

,, Vránovi?"
,, Ano?"
,, Váš syn musí na operaci s loktem. Jinak rána na hlavě je zašitá, páteř není poškozena. Byl to pouze prvotní šok. Ale má pohmožděný krk takže bude mít nějakou dobu límec. Otřes mozku..... z toho se prostě musí vyhrabat odpočíváním. Operace se bude konat asi zítra. Prozatím ruku zafixujeme ale není bezpečné ho ihned tahat na sál pod anestezii a spoustu takových věcí. Chcete jít za ním?"

,, Ano. To chceme."

Pohled Stanleyho

Ležím a vše mě bolí. Nedokážu vnímat nic jiného než bolest a zdravotníky s mýma spoluhráčema jak se nade mnou sklání. Doufám že mě co nejdřív odvezou a něco mi dají. Je to fakt hrozný. Nevím jestli se můžu pohnout. Fakt že nevím. Snažím se to zjistit ale nemám na to energii. Po chvíli už jedu pryč. No jedu. Nesou mě na nosítkách. Ostatní hráči bouchají hokejkama o led ale i tak jsem zaslechl slovo buzna. Takže důvod už znám. Opravdu si člověk ani nemůže najít přítele? Když ho miluje? Až teď mi to došlo. Co Alex. Je v pohodě? Co když na ledě si mě vzal protihráč a jeho kamarád si vzal Alexe?
To by táta nedovolil. Všichni z něj mají respekt takže se o Alexe bát nemusím. Z toho přemýšlení mě vážně hodně bolí hlava. Už i cítím malý proud krve stékající po mém krku.

Konečně mám za sebou všechny ty vyšetření. Bylo jich fakt hodně. I když bych vážně moc chtěl vidět rodinu a políbit Alexe, zavírám oči a později usínám.

Pohled Alexe

Když vejdu dovnitř pohled mi padne na jeho tělo. Ruka znehybněná, hlava zavázána a o modřinách ani nemluvím. Z toho pohledu je mi hrozně smutno.

I když je to hodně sobecké, ihned zaberu jednu ze dvou židlí a chytnu ho za zdravou ruku. Na druhou židli si sedne paní Vránová, která vypadala jako by měla za chvíli zkolabovat.

🌹🌹🌹

Pohled Stanleyho

,, Mami já už s vámi bydlet nebudu."

,, Cože?"

,, Pronajali jsme si s Alexem byt. Chceme spolu být co nejvíce času a on se o mě chce teď postarat. Pracuje z domu, takže bude chvíli pracovat a zbytek dne bude mít jen na mě. A hlavně budu s někým koho opravdu miluju. Konečně s ním budu trávit tolik času kolik jsem kdy chtěl."

,, Jsem na tebe pyšná Stanley.  Takže jedeš rovnou k vám? A jak jsi to vlastně vevnitř zařídil?"

,, Jo jo. Alex tu bude za půl hoďky. A vevnitř je to úžasné. Přijdete za pár dní. Jen mi dejte chvilku až se zabydlím a ještě trochu uzdravim."

,, Přijdeme až budeš chtít."