Doktor pobíhal po TARDIS a měl zase ten výraz. Výraz, že něco chystá a nemůže se dočkat, až to předvede ostatním. Jako dítě, když chce ukázat svou novou hračku. Přeskakoval od jedné řídící páky ke druhé, mačkaje různobarevná tlačítka, toče kolečky, o nichž ani on nevěděl, k čemu slouží. Najednou se zamyslel a začal přehazovat všechny věci v místnosti. Odhodlanou tvář vystřídal ustaraný obličej. Seskočil dolů pod konzoli, kde se přehraboval v jedné z krabic a zašklebil se na TARDIS.
„Ale no tak, ty víš, kde je, proč mi to nepovíš?"
Rozrazily se modré dveře TARDIS.
„Aaa! Claro! Tady jsi! Honem pojď sem, něco ti ukážu..."
„Zase mi předvedeš toho křečka, co jsi ho naučil zpívat?" založila právě příchozí Clara ruce na hrudi s výrazem otrávenosti.
„Cože? No, to ne... něco mnohem lepšího!" oznámil Doktor až nezvykle nadšeně.
„Díky bohu, zpíval strašně falešně..." řekla polohlasem, rukou naznačujíc otírání potu z čela.
„Ještě musím spustit pár testů, najít svůj zpropadený hybridní hasák, a pak, pak ti předvedu něco cool. Něco, na čem jsem pracoval už dva měsíce... Chápeš, Claro? Dva měsíce! Většina věcí mi zabere maximálně hodinu!" oznámil s entusiastickou jiskrou v oku.
„Jo, tak proto jsi se pořád schovával pod konzolí?"
„Přesně! Teda... Ne. To byla osobní záležitost," odpověděl se znatelným studem v hlase.
Clara se smála.
„Jo tak osobní záležitost," založila znovu ruce a culila se na Doktora, „a jaká že to byla osobní záležitost pro Doktora?"
Doktor se zarazil a přestal se pohupovat.
„Nevzal jsem si na poslední výpravu svého motýlka," řekl a začal žmoulat v rukách svůj hybridní hasák, „a tak jsem mu vyprávěl, o co tam přišel."
Zvedl oči, a když uviděl Claru, jak se marně snaží zadržet výbuch smíchu, otočil se na patě směrem ke schodům a snažil se netvářit překvapeně, když zjistil, že má hasák celou dobu v ruce. Zvedl oči ke stropu a zagestikuloval něco jako „no to si ze mě děláš srandu". Načež TARDIS vesele zapípala, jako by mu oznamovala, že dělá a že se dobře baví.
„Ale no tak, každý to někdy děláme," rozhodil rukama, až mu malém kus nářadí vypadl.
Clara si utřela slzy ze zadržovaného smíchu a Doktor začal na novo:
„Dnes to bude opravdu neobvyklý výlet, Claro."
„Opravdu? Jak to?" podivila se na oko.
„Protože vyzkoušíme driftový pohon dematerializace," objevil se na jeho tváří široký úsměv.
„Zkusíme cože co?" tentokrát již doopravdy zmateně.
„Driftovou dematerializaci."
Doktor vypadal, že se nadechuje a chce pokračovat, ale Clara ho přerušila:
„Doktore, měla bych vědět, co to je?"
„No, je to velmi příhodné, pokud potřebuješ materializovat napřed loď a potom sebe. Představ si, že přistaneš na cizí planetě a dokáží skenovat živé formy. A to i v TARDIS. Potom nezjistí nic, protože se zmaterializuješ až po provedení skenu. My se dematerilizujeme společně s TARDIS, ale materializujeme se až po materializaci TARDIS. Rozumíš?"
Clara vypadala, že už chápe, a to Doktorovi stačilo.
„Takže tři, dva, jedna..."
„Doktoreeee!?"
ČTEŠ
Doctor Who - Fall Through
Science FictionDoktor Claře předvede svůj nový projekt. Vše se ale samozřejmě zvrtne do nevídaného dobrodružství mimo čas. Clara prožije jiné životy, které si neměla pamatovat a Doktor objeví bájnou planetu Cirus. Za korekce a skvělé úpravy moc děkuji Michale Čast...