Kate a Elliot

Oslavme to!

Tak na úvod: Nebude to úplně stejný jako 50 odstínů ale má to souvislost, je to život Kate a Elliota podle Sabinky.. :DD takže je to čistě podle mě a tím myslím hlavně přímou řeč atd.. :D Ana a Christian tam budou jen jako vedlejší postavy.. :D A je možný že to s odstínama nebude moc souviset, ale budu se snažit.. ;) 

Kate

Nemohla jsem uvěřit tomu že jsem zkoušky zvládla. Je pravda že jsem se učila jako kdyby mi šlo o život, ale pochybnosti jsem měla i přes to že jsem to uměla. Za to Ana vypadala docela sklesle na to že jsme obě úspěšně zakončili naší studentskou cestu. ,,No tak Ano!" Šťouchla jsem jí mezi žebra když jsme přišli domů ze zkoušek a ona si svlékala bundu. ,,Udělali jsme státnice, pořád ti to ještě nedošlo?" Koukala jsem na ní a ona si mezitím pořád sundavala bundu. Pak jí položila na věšák a zadívala se na mě.

,,Ne, nedošlo mi to." Zaculila se na mě.

Protočila jsem oči. ,,Tohle se prostě musí oslavit!" Vypískla jsem a nehodlala jsem se vyslíkávat.

,,Kate já..." Začala, ale pak jsme obě uslyšeli telefon. Sáhla do kapsy u odložené bundy a vytáhla ho. Zkoumavě jsem jí pozorovala. ,,José." Naznačila mi ústy a já se ještě víc rozzářila. Ten by mohl Anu přemluvit! ,,Ahoj..." Začala. Odešla, aby měla soukromí, ale já jsem jí poctivě následovala všude kam se odebrala. ,,Jo, zvládli jsme to." Řekla. Jasně, takže se ptá na zkoušky. ,,Jo asi jo."

,,Dej mi ho." Šmátrala jsem po jejím telefonu, ale ona se vytrvale bránila. Proč sakra nebyla tak nadšená jako já?! Udělali jsme přece státnice, to jediný co nám bránilo v rozjezdu! ,,No tak..." Skoro jsem po ní skočila a když jsem jí telefon konečně vytrhla, odběhla jsem s ním dál od ní. ,,Ahoj José."

,,Kate? Ahoj, děje se něco?" Zeptal se.

,,No..." Podívala jsem se na Anu a ta se tvářila furt stejně. ,,Chystáme se oslavit náš úspěch, půjdeš taky?" Zeptala jsem se narovinu. Ana na mě vykulila oči a udělala ke mě dva kroky. Já jsem ale o dva kroky ustoupila a poslouchala jsem Josého. ,,Prosím." Žadonila jsem. Fajn, možná se mi José trochu líbil, ale už dlouho jsem věděla to, že má oči jen a jen pro Anu.

,,A kam se jde?" Zeptal se a já jsem si trošku poskočila, znamenalo to že půjde. Ana obrátila oči vsloup když mě viděla, moc ráda asi nebyla. Ale já překypovala štěstím. Vyrazit si s kamarády, kdo by tohle odmítnul?!

,,Uvidíš." Řekla jsem a hned jsem nad místem naší oslavy začala uvažovat. ,,Přijď k nám, tak za hodinu tu buď a vyrazíme. Pa." Zavěsila jsem a podala mobil Aně. ,,Tak a ty," Ukázala jsem na ní. ,,Ty se sebou hned něco uděláš. Sakra Ano, od tý doby co jsi potkala Christiana jsi zamklá a on ti tak zamotal hlavu že se prostě potřebuješ nutně odreagovat."

Pousmála se nad mojí připomínkou a vypadalo to jako kdyby chvíli přemýšlela. ,,Jo. Máš pravdu." Uznala a už vypadala líp. ,,Už vím kam půjdeme." Řekla.

,,Takhle se mi líbíš Anastasie Steelová!" Vykřikla jsem a dala jí ruku kolem ramen. ,,Navrhuju se převlíknout do nějakých sexy hadříků a vysokých bot." Mrkla jsem.

,,Rozkaz kapitánko." Zasmála se a obě jsme šli pro oblečení.

Tohle bylo zase to co mi dlouho chybělo. Hezky se oblíct a někam vyrazit. S Anou, přece jen to byla moje nejlepší kamarádka, už dlouho, a já jí teď poslední dobou hrozně ztrácela. Buď pracovala a nebo se musela učit. A já se taky učila a k tomu jsem ještě byla nemocná. Nesnášela jsem se za to jak málo spolu jsme. Tohle jsme obě potřebovali a José byl jen taková rozptylovací páka, aspoň pro Anu, která mě pořád ujišťovala že je to její kamarád a nikdy by s ním nic neměla. O mojí tajné přitažlivosti k němu ale nevěděla, stejně jako on.

Přišel skoro na minutu přesně a my jsme hned vyrazili. Zašli jsme do jednoho portlandského baru. Připojil se k nám ještě Levi, fotí fotky do studentských novin. A to je to co mi bude na studentském životě chybět. Úspěšně jsem psala články do studentských novin a můj poslední trhák s Christianem Greyem se mi opravdu povedl. A Fotky jsou také úžasné a proto mám víc důvodů na oslavu.

,,I když tady budu muset tvrdnout ještě rok, musím zapít váš úspěch." José zvednul sklenku do vzduchu a my jsme se k němu hned připojili, když nám barman sklenky podal.

,,Souhlasím!" Křikla jsem. ,,Na nás." Podívala jsem se na Anu. Byla jako vyměněná, usmívala se a vypadala uvolněně. I přes to že jsem jí přemlouvala ať se nasouká do nějakých šatů, odporovala a vzala si na sebe džíny, ale i přes to byla sexy. Můj pohled padnul na Josého polykajícího alkohol José na Aně mohl oči nechat a ani jsem se nedivila. Ana o sobě nemluvila nějak kladně a furt na sobě hledala maličkosti, kterými by se ještě víc zostudila. Byla krásná sama o sobě a někdy jsem jí to všechno i záviděla. A i to že byla pořád panna se mi líbilo. Brala bych hned mít zpátky svoje panenství. Na co to sakra myslíš?! Zařvala jsem na sebe a přestala jsem civět na Josého, který teď něco šeptal Aně do ucha.

Vzpomněla jsem si proč tu jsem. ,,Jde se na parket!" Hvízdla jsem a vyrazila. Následoval mě jen Levi a tak jsem začala tancovat s ním. Vysel na mě pohledem, ale já zájem neměla. Chtěla jsem vyspělého muže, ne muže jako je Levi. Byl hodný a milý, ale něměl charizma a chyběl mu styl. Musím vypadat sobecky, jestli takhle hodnotím lidi, ale podle mě by měl mít muž svůj styl, už jen kvůli mě. Taky se snažím nějaký mít a dělám proto nejvíc. Oceňuju lidi kteří si trvají na svém a staví si na sobě. Levi byl jinej, ale kamarád to určitě byl.

Elliot

Už mě ta bratrova přehnaná starost o Anastasii Steelovou začínala štvát. Moc jsme o ní nemluvili, vlastně vůbec, ale mezitím co mě poučoval o obchodu s Francií jsem si jí našel na netu. Nijak výrazná nebyla, ale měla v sobě něco co Christiana odrovnávalo. Co s ní sakra může mít?!

Prohrábnul jsem si vlasy a odfrknul jsem si. Právě jsem seděl v autě s vynervovaným Christianem za volantem. Vážně by si v tuhle chvíli zasloužil dát přes držku. Jeli jsme šíleně rychle a vsadím se že i kdyby za náma jela policie tak by jsme nezpomalili. ,,Co se děje tak strašně důležitýho?" Zeptal jsem se.

Christian se nenechal vyrušovat a úspěšně mě ignoroval. Nesnášel jsem ignorování. ,,Nepochopil bys to." Řekl nakonec.

Zamračil jsem se. ,,Jsem starší, opravdu si trváš na tom že bych to nepochopil?" Zeptal jsem se důrazněji. Podíval se na mě mrazivým pohledem. 

,,Jedu pro Anastasii." Řekl nakonec. Já to věděl! Zase ona, dobře, poslední dobou to byla jenom ona. ,,Nekoukej se na mě takhle, moc dobře víš proč to dělám." Okřiknul mě.

,,Ne, to opravdu nevím." Odporoval jsem. A byla to pravda, nevěděl jsem sakra proč to dělám. ,,A víš ty co? Nech si to pro sebe, vím že mi to chceš opravdu říct, ale dneska ne." Protočil jsem oči nad tou ironickou větou, kterou jsem právě řekl a stiskl jsem čelist. Co dalšího předemnou ještě tají?! Přidal na plynu a já jsem se koukal do tý tmy venku.

Když jsme tam konečně dorazili, zaparkovali jsme stranou, proč asi... Bratr se hned zvednul a vystřelil směrem ke klubu. ,,Jestli pak naše malá Ana ví že jsi jí napíchnul telefon." Podotknul jsem a on se zastavil. ,,Řekneš jí to, jistě." Zvedl jsem ruce a vystoupil z auta, zamknul jsem ho.

,,Pojď." Nařídil mi a já ho líně následoval. Nevím jaký semnou měl plány, ale začínal mě štvát, nemůže si mě jen tak vytáhnout do klubu, ne že by Christian nebyl typ: pařím-celou-noc-a-jedu-ještě-druhej-den, ale tohle často nedělal. A když jo, netahal do toho mě.

,,Mám práci Christiane, nemůžu tu s tebou hledat nějakou podivínku." Zašklebil jsem se a on se na mě prudce otočil tak že jsem ho brzy dohnal. Vypadal naštvaně. ,,Klídek brácho, jen mě do toho netahej. Musím pracovat." Řekl jsem ale on se na mě nepřestával dívat. ,,Tak si bouchni Christiane." Zvážněl jsem když jsem viděla jak drží ruku v pěst. Znal jsem svého bratra až moc dobře, byl výbušný a v 19 to nebylo naposledy kdy jsme se pořádně poprali. Pak se ale otočil a pokračoval ke klubu. Díky bohu, vážně jsem nechtěl zmlátit svýho bráchu před klubem. Nepostavil by se. Ušklíbnul jsem se a následoval jsem ho.

Tak snad se líbí ;) Prosím komentáře, jestli to bude vůbec někdo číst :D Na obrázku Kate.. :)