Dark World [One Direction]

12.

Po cestě jsem měla možnost přemýšlet. Z rádia hrála potichu moje oblíbená hudba. Nikdy jsem si nepouštěla v autě hudbu příliš nahlas, a to ne kvůli tomu, abych byla více pozorná - jak všichni tvrdí - , ale abych lépe slyšela motor. Ten zvuk mě vždycky uklidňoval.

Přemýšlela jsem o tom, jak to teď všechno bude. A taky o vzdálené budoucnosti, jako třeba jak to bude vypadat za půl roku. Jestli budeme s Liamem tam, kde jsme teď - což ani neumím pojmenovat, protože co vlastně jsme? Co mezí námi je?

Ano, vím. Jsou to ty samé otázky, jako tehdy v noci, ale stále si je musím opakovat...

,,Doprdele, koukejte na tu silnici!" ozval se z vysílačky hlas Harryho a já si pozorněji prohlédla silnici. Neviděla jsem nic neobvyklého. ,,Jak je krásně rovná!" dodal a já protočila očima. ,,To svádí k...," ,,Harolde, ani to neřikej!" ozval se i Louisův hlas a následný smích. ,,...k závodu. Notak Zee, jeden jedinej! Nejezdí tu žádný auta! No tak!" škemral Harry a já koukla do zpětného zrcátka. Harry zrychloval a nakonec vjel do prostisměru. Vyrovnal se mnou rychlost. ,,Fajn. Jen jeden." svolil Zayn.

Zakroutila jsem očima, protože jsem pochopila, že Harryho oběť jsem já.

Harry zpomalil a zařadil se zpět za Liama a Zayna, kteří zrychlili a předjeli mě. Teď jsme tady vzadu byli jen já s Harrym.

Pomalu jsem přibrzďovala, až jsem nakonec zastavila. Harry hned vedle, s tím rozdílem, že jel celou dobu stejnou rychlostí a až u mě dupl na brzdu. To není moudré.

,,Okej. Tak se ukaž. Sprint k Liamovu autu." řekl Harry a já pouze přikývla, protože jsem věděla, že mě sleduje.

Liam nám odstartoval závod. Jakmile se ozvalo z vysílačky 'teď', vypálila jsem vpřed. Můj Dodge byl oproti Harryho autu těžší, takže byl Harry přede mnou. Ovšem můj brouček pak jako vždy zabral a já Harryho nakonec s úsměvem porazila, a to i s menším náskokem.

Zastavila jsem a vyskočila jsem z auta. Radostně jsem vypískla a skočila Liamovi kolem krku. Tohle jsem brala jako velké vítězství. Porazila jsem Harryho Stylese!

,,Alex?" zamumlal mi Liam do ucha. ,,Jinak v pohodě?" zasmál se.

Jen jsem se zazubila. ,,Dobrá práce. Omlouvám se ti za posměšky a rejpání. Sprintovat umíš. Ale teprve u driftu se ukáže, jak dobrá jsi řidička." řekl Harry, když vylezl ze svého auta.

,,Dobrý, to si řeknete pak. Teď jedem, tlačí nás čas."  řekl Zayn netrpělivě. Asi už chtěli mít zboží z krku. S krásným pocitem jsem si sedla za volant a uvolněně jela s kluky dál.

*****

Když jsme dojeli do Las Vegas, byla už tma. Kvůli mnoha zdržením jsme dojeli celkem pozdě. Na místo jsme dojeli v jedenáct hodin v noci.

Vyložili jsme zboží a místo něj jsme přijali několik tašek plných peněz.

Nakonec jsme skončili v hotelu. Každý jsme měli svůj pokoj. Objednala jsem si jídlo a pak si dala sprchu.

Jen v šortkách a tílku na spaní jsem vyšla na malinký balkónek. Měla jsem výhled na část Las Vegas. Bylo tu rušno. Mnoho aut, hlasitá hudba... Celkem se mi to líbilo, ale nedokážu si představit žít tu.

Ozvalo se zaťukání na dveře. Zalezla jsem tedy zase do pokoje a šla otevřít, s domněnkou, že  je to poslíček s jídlem, ale byl to Liam.

,,Ahoj." usmál se. ,,Můžu?" zeptal se. S úsměvem jsem přikývla a uhnula ze dveří. Liam prošel kolem mě a stoupl si k oknu.

,,Je tu krásně." řekla jsem a zezadu ho objala. Natočil hlavu na mě a usmál se. ,,To ano. Všechna ta světla... Rozruch..." potvrdil.

,,Jo... Přesně." usmála jsem se.

,,Lidi? Jdete ven? My jdem pařit."  nakoukl dovnitř Niall a já přikývla. Potřebovala jsem vypnout, spláchnout negativní myšlenky. Aspoň na jednu noc.

Proto jsme spolu s Liamem nakonec šli. Naše skupina šla pěšky do nedalekého klubu The Neon. Po cestě jsme se celkem dost nasmáli. Louis nám vyprávěl jeho zážitky, při čemž divoce rozhazoval rukama. Já s Liamem jsme šli celkem vzadu, takže si ostatní ani nevšímali, že spolu jdeme ruku v ruce a tiskneme se k sobě.

,,Není ti zima?" zeptal se a já rázně zakroutila hlavou. Jak by mohla, když se tisknu k jeho tělu? ,,Dobře. Když tak řekni."

Usmála jsem se. Je tak starostlivý.

,,Vážně? Tak už je to tady..." řekl Harry najednou s otráveností v hlase a já na něj nechápavě upřela pohled. Koukal přímo na nás a naše propletené ruce. Nadechovala jsem se, že něco řeknu, ale Li mě předběhl.

,,No a co!" sykl. Jeho reakce mě překvapila. Čekala jsem, že se ode mě odtáhne a začne se vymlouvat, ale místo toho si mě na sebe natiskl ještě víc, pokud to tedy šlo. ,,Do toho ti nic není." dodal Li. Harry zakroutil očima a zase se začal věnovat ostatním klukům.

Najednou jsem zaslechla zvuk, který mi totálně rozechvěl tělo. ,,Že nemám halucinace?" zamumlala jsem. Liam se uchechtl a zíral stejným směrem, jako já. ,,Ne. Je to skutečné." řekl.

A opravdu. O pár vteřin později vyjela ze zatáčky dvě auta, která perfektně provedla drift. Zírala jsem na ně a ani bych se nedivila, kdybych slintala. ,,Subaru Impreza." vydechl Louis obdivně. Zjistila jsem, že všichni okouzleně pozorujeme auta, která spolu nelegálně závodí. ,,A Mitsubishi Lancer Evo." dodal Harry. ,,Docela obyčejný potvůrky, ale co dokážou!", dodal zase Louis.

Měli pravdu.

Nejednou však Mitsubishi ztratilo kontrolu. Začal mu nebezpečně ujíždět zadek, až nakonec udělal jakési hodiny, které s ním mrštily o sloup pouličí lampy. Vypadalo to ošklivě. Dokonce i kluci zalapali po dechu.

,,Dnešní výlet do klubu se odkládá." řekl Niall a já se rozběhla ke zdemolovanému autu. Nehodlám tu jen tak postávat, musíme pomoct, když si to Subaru klidně odjelo...

Za volantem byl muž, vypadal ale celkem mladě. Jeho hlava bezvládně visela dolů a tekla mu z ní krev. Auto mělo sportovní volant, a bylo odlehčené, tudíž nemělo žádně airbagy ani nic podobného. Dostal pravděpodobně silnou ránu od volantu nebo kovové konstrukce auta. ,,Sanitku!" křikla jsem na kluky.

Přiběhl ke mně Zayn. ,,No kurva. Musíme ho vytáhnout, začíná se kouřit z motoru." řekl a začal mi pomáhat. Přikývla jsem, ale k dobrému přístupu mi překážely dveře.

,,Dovolíš?" přišel Harry a prostě a jednoduše dveře ukopl. Vděčně jsem se na něj usmála a vrátila se zpět k práci.

,,Do prdele... Co když má něco s páteří? Já kurva vůbec nevim, co dělat!" prohrábl si vlasy Zayn.

,,Hele Zee. Lepší bejt ochrnutej, než mrtvej." řekla jsem a začala vyprošťovat muže z auta. Přišli nám na pomoc i ostatní až na Nialla, který volal sanitku.

,,Do prdele." sykla jsem bezradně, když čoud přibýval na černé barvě.

,,Mám to. Tak na tři!" vyjekl Zayn, když se konečně zbavil pásu, ve kterém byl muž zaklíněný. ,,Raz...Dva... Tři!" křikl a my muže vytáhli z auta. Přiskočil Harry, který nám ho pomohl přidržovat.

Stihli jsme to jen tak tak. Odnesli jsme ho do bezpečné vzdálenosti a přesně ve chvíli, kdy jsme ho pokládali na zem, auto vybouchlo. Opravdu už to více nemohlo připomínat Kobru 11...

-----

Trochu akcičky :3 Co vy na to? Není to nějak přehnaný nebo něco? :O Určitě komentujte ;)