Děsí mě představa
Že budu jako ostatní
Ale srovnání mě bolí
Přitom to dělám často
Pořád
A když si připadám jiná
Připadám si v nepořádku
MOC NEMLUVÍM
Sakrasakrasakrasakratakrekninecoemmonebudtakneschopna
Ale z toku myšlenek
Je těžké vytáhnout
Nějakou použitelnou
jsem hloupá a blbá
Asi co jiného
Buď je toho moc
Nebo nic
Odnaucit se myslet
Bylo jedním z nejlepších
I nejhorších rozhodnutích
V mým dospívání
Zatím stále dospívám
A zpívám si často
Ale ty mi neprospíváš
Spěje to jenom k zamilovanosti
Byl by to podvod
A my si řekli že žádný podvody
Ani z mé
Ani z tvé strany
Nesmím se na tebe těšit
Byla bych potom
jen zklamaná
I přes mou výtvarnou
neschopnost
Si ráda maluju ty obrazy
O tobě
o nás
Ale spis jde o ten čas s tebou
Je relativní
Tak jako moje náklonnost k tobě
Tebou dobře schovaná před
Ostatními
Jsem si jistá
Že na tom jsi jinak
Než já
Přála bych si
Znamenat něco víc
Než nenápadné doteky
Před ostatními
A chtíč v tvým pohledu
Když jsme sami
Copak ten chtíč
Tu je jenom občas?
Bojím se
Že ostatní vidí chtíč jenom
V mých očích
Jsem tak strašně zmatená
A zároveň mám jasno
