Stalker [Larry Stylinson] (CZ)✔︎

♦️23.kapitola♦️

Z pohledu Louise

Právě sedíme s Harrym v autě a chystáme se vyrazit na cestu k Harryho domu. Abych pravdu řekl docela se bojím, jak nám to s Harrym bude klapat, když se budeme vídat skoro celý den od rána až do večera. Na druhou stranu jsem za to šťastný, ale bojím se, že si začneme lézt na nervy a budeme se v jednom kuse hádat a to já nechci.

" Copak Lou?" Zeptal se mě Harry. Trhnutím jsem se probral z myšlenek a podíval se na Harryho, který se dožadoval odpovědi.

" Nic nic jen jsem se trochu zamyslel, jak to teď bude a tak" odpověděl jsem a zapnul si pásy. " A mimochodem to jak jsi se mě zastal před tátou mě dojalo" řekl jsem a podíval se na Harryho.

" Lou to byla samozřejmost nikdo nebude urážet někoho tak skvělého jako jsi ty" řekl Harry a naklonil se ke mě, aby mě políbil, což jsem s radostí přijal a polibek prohloubil

Nikdy se nenabažím jeho rtů. Jsou dokonale tvarované. Chutnají po malinách a jsou dokonale měkké. Jeho polibky jsou jako moje záchranné lano. Jeho polibky v sobě nesou vášeň, ale i lásku. Jeho polibky jsou jako ty nejdokonalejší a nejdražší dárky, co můžete od někoho dostat. Jeho polibky jsou jedním slovem dokonalé.

Po pár minutách, když nám začal docházet kyslík jsme se od sebe trochu oddálily. Ty jeho dokonale smaragdově zelené oči mě nikdy nepřestanou překvapovat.

" No myslím, že už je na čase vyjet" prolomil nás oční kontakt Harry. Beze slova jsem se posadil rovně a Harry taky, načež nastartoval a vyjel.

U Harryho domu jsme byli cca za půl hodiny. Už teď jsem nervózní jak prase.

" Tak Louisi vystupujeme čeká na tebe nový domov" řekl Harry, který mi stihl otevřít dveře ani nevím, že vůbec vystoupil.

" Dobře, ale ještě si jdu vzít věci z kuf-" nenechal mě to ani doříct a umlčel mě polibkem.

"No konečně" povzdechl si anděl

"Ježíš musíte se taky pořád cicmat?" Otázal se otráveně ďábel

"Ty taky nemůžeš dát jednou pokoj co? "Otázal se anděl

" Ne. Já musím být všude 😉" ušklíbl se ďábel

$Mlčte oba dva už a nechte mě si nechat užívat Harryho polibku. No zmizte, co tady ještě pořád děláte. Šup šup ať už tu nejste."

"No jo pořád, vždyť už jdu." Otráveně si povzdechl ďábel

"Tak papa užívej 😏😉" řekl anděl

"No konečně a teď se zase můžeš jít věnovat Harrymu"

Jedno vám řeknu miluju svoje podvědomí. Jenže než jsem se nadál Harry se od mých rtů odlepil. Počkej. Tak to ne!

Přitáhl jsem si ho k sobě ještě víc a vášnivě jsem se vrhl na jeho dokonalé rty. Mmmmm konečně. Konečně ten dokonalý pocit je zpět.

" Lou ty jsi nějaký vášnivý a rozdováděný" ušklíbl se Harry a věnoval mi ještě cudnou pusu.

Poté přešel ke kufru, který otevřel a vyndal z něho moje věci, což činil jeden kufr, taška z botama a další taška s knížkami plus moje věci do školy.

Přešel jsem k věcem a popadl kufr. Už jsem se chtěl rozejít, ale Harry mě zastavil. Nechápavě jsem se na něho koukl.

" Vem si tu tašku do školy a tu tašku s botama. A ten kufr přenechej mě." Mrkl na mě Harry.

Áchchch ten gentleman. Zle jsem se na něho podíval, což u něho vyvolalo záchvat smíchu.

" Blbče, ale jsi můj blbec" řekl jsem a vzal jsi na záda batoh do školy a do ruky popadl tašku s botama a tašku s knížkami.

" Jo jenom tvůj blbec zlato" přikývl Harry. Přešel ke mě, daroval mi ještě jeden cudný polibek, vzal moje ostatní věci, rozešel se k domu a já ho jako ocásek následoval.