Sex ve škole

Překvapení

Viktorie se ráno probudila okolo desáté hodiny a šla udělat sobě a Dominikovi snídani. Nenašla ale žádné pečivo a tak aspoň postavila na kafe. 

"Zajdu koupit nějaký rohlíky" řekla Viktorie Dominikovi, který ještě ležel v posteli. 
"Tak si pujč moje klíče, jsou u dveří na věšáku" řekl Dominik a hodil na sebe deku. 

Díky tomu, že na přelomu dubna a května jsou už rána celkem příjemná, Viktorie si přes sebe přehodila jen lehkou mikinu a vyrazila do nedalekého obchodu. U pečiva nandala dvě housky a pět rohlíků a šla směrem k pokladnám. Před oddělením s papírem bylo několik kytek jako tulipány nebo frézie. Viktorie se zadívala ke stojanu, kde poznala Jáchyma. 

"Co kupuješ?" zeptala se ho
"Čau Viktorie, rozhodoval jsem se dlouho, ale nakonec jsem vybral rudou růži, měla si pravdu, měl bych za Laurou zajít, tak aspoň s sebou něco vezmu, nevíš o nějaký dobrý bonboniéře?"
"Laura má nejradši hořkou čokoládu, tak nějakou zkus"
"Fajn, tak díky"
"Držim palce"

V jedenácté se s bolestí hlavy probudila Laura a podívala se na mobil, který ležel na stole. Rozhlédla se kolem postele, kde na zemi leželo poházené oblečení a vedle ní ještě spal Filip. Laura pomalu vstala a šla uvařit kafe. Při cestě zvedla v obýváku větší kus rozbité sklenici od vína, která se válela rozlitá na koberci a hodila ho do koše. Zvuk konvice probudil Filipa, který přišel do kuchyně. 

"Určitě je ti taky blbě, tak vařim kafe i pro tebe" řekla Laura. 
"Super, je mi fakt blbě" řekl Filip a sedl si na židli. 
"Kolik jsme toho vůbec vypili?" zeptal se Filip.
"Asi tři flašky něčeho různýho" 
"Tak, tady je cukr a mlíko a o tom, co se stalo nikomu nebudeme řikat" řekla Laura, když postavila kafe a věci k tomu na stůl. 
"To se neboj, ani Marice to neřeknu, ale můžu tady ještě zůstat do 12, autobus mi jede až potom"
"No přece tě nevyhodim, to fakt ne, jsme v pohodě přece" řekla Laura a nalila mlíko do obou hrnečků. 
"Tak ti aspoň pomůžu uklidit ten bordel" řekl Filip a napil se kafe. 

"Ty vole, kdo zase zvoní" řekla Laura, když uslyšela zvuk a šla se podívat na balkon. 
"Otevřeš mi?" zakřičel od hlavních vrátek Jáchym. 
"Do prdele" řekla si Laura potichu. "Už běžim"
"Dělej, musíme to všechno uklidit, co když bude chtít jít nahoru, posbírej to oblečení v pokoji a nějak zkus uklidit ty střepy z obýváku" řekla Laura a šla dolů otevřít. 
"Proč si musela lézt na ten balkon?" řekl Filip a běžel do pokoje. 

"Ahoj, co tady děláš?" zeptala se Laura Jáchyma, když mu otevřela vrátka. 
"Tohle je pro tebe" řekl Jáchym a podal Lauře růži a čokoládu. 
"Jo díky" 
"Můžu dál?"
"Proč?"
"No chtěl bych si s tebou popovídat, přece jenom,  přece jenom tě mam rád a to co se stalo můžeme zapomenout" řekl Jáchyma vešel na přední zahradu. 

Filip mezitím uklidil oblečení u postele a začal nandavat střepy do pytle. 

"Dobře, ale pojď pomalu, kloužou naše schody a počkej, jak si se vůbec dozvěděl, kde bydlim?" zeptala se Laura a postavila se mezi dveře, aby Jáchym nemohl projít. 
"Bára mi to řekla, ale musel jsem jí říct, že ti jdu vynadat" řekl Jáchym a vešel do domu. 

Filip slyšel šlapání po schodech, ale nevěděl, kam má vyhodit pytel se střepy a tak ho vyhodil oknem. Potom si běžel sednout ke stolu a dělal, že popíjí kafe. 

"Filip se u mě zastavil při cestě k Marice na kafe" řekl Laura, když Jáchyma přivedla do kuchyně. 
"Jo, ale už ho mam dopitý a nebudu vás rušit" řekl Filip, když do sebe nalil zbytek hrnečku a zvedl se. 
"Pytel je na zahradě" zašeptal Filip, když kolem Laury procházel. 

"Tak si sedni" usmála se Laura a ukázala na židli. 

"Máš tu nějakej bordel ne?" zeptal se Jáchym, když se podíval do obýváku
"No proto budem sedět tady, proč si vlastně přišel?" zeptala se Laura a podívala se na skvrnu od vína, které dominovala světle hnědému koberci.
"Se ségrou jsme se dívali na výsledky přijímaček, tak vím, že tě nepřijali" řekl Jáchym.
"Jestli si mě přišel litovat, tak to nemam zájem" řekla Laura a postavila před Jáchyma sklenici s minerálkou.
"Jasně že ne, hodně jsem přemejšlel a vim, že tě nechci ztratit jenom kvůli nějakým pizdam z vaší třídy, proto jsem tady"
"Vždyť já jsem ráda, že jsi přišel"

Následující týden byl ten, kdy se mělo konat druhé náhradní kolo přijímacích zkoušek. V úterý se se třídou sešla třídní Balcarová a uzavřela sbírku peněz na výlet, na který se přihlásili všichni kromě Jana a Aleny. 

"Vedení nakonec rozhodlo, že na výlet jet můžeme, takže vám nebudu vracet vybrané zálohy" řekla třídní a následoval krátký hovor o výsledcích přijímaček a nějakých soutěžích, kterých se stejně skoro nikdo neúčastní. 

Odpolední vyučování má obvykle v úterý jednou za dva týdny tři hodiny. Protože ale odpadla hodina hudební výchova, před dvouhodinovkou volitelných předmětů bylo 45 minut volna. Protože Laura nepřišla od pondělí do školy, vydali se jen ve čtyřech do fastfoodu na náměstí. Viktorie s Dominikem a Filipem si dali velkou porci hranolek s kečupem a Marika vyzkoušela kebab. 

"Příští tejden tady bude pouť, pudeme?" zeptala se Marika. 
"No jasně" souhlasil Filip
"To je samozřejmost" přidala se Viktorie. 
"Pak po řekneme i Lauře, určitě se připojí, vlastně on tam je letos nějakej ten novej obří kolotoč ne?" řekl Dominik. 
"Taky jsem o tom slyšela, ale já stejně pudu na moje oblíbený atrakce" řekla Marika. 
"Dáme si zase soutěž ve střílení?" zeptal se Dominik Viktorie. 
"Trénovala jsem, takže jasně" odpověděla. 

Do školy se vrátili ještě 20 minut před začátkem hodiny. V jejich třídě, kde čekali na zvonění už pár lidí čekalo. 

"Dojdu si ještě na záchod" řekla Marika a ze třídy odešla. 
"Tak jak si připravenej na pátek?" zeptal se Dominika Filip. 

Marika si umyla ruce a trochu si upravila vlasy. Chtěla odejít zpátky do třídy, ale ve dveřích se objevila Soňa. 

"Ty už odcházíš?" řekla ironickým hlasem Soňa. 
"Přesně tak" řekla Marika, která se rozešla a chtěla Soňu obejít. 
"Ne tak rychle, chtěla bych ti něco říct a tady je skvělý místo pro to, aby nás tu nikdo nerušil" řekl Soňa, která chytla Mariku za ruku a odstrčila jí zpátky před sebe. 
"Víš, chtěla jsem ti říct, že když už to Monika tak skvěle zařídila" začala Soňa
"Nedělej, že nevíš, že to byl Zbyněk, kterýho si navedla" zareagovala Marika. 
"Nepřerušuj mě, takže když to Monika takhle zařídila, byla by škoda to nedokončit, takže bych ti radila, aby si na ty přijímačky nechodila, hodně se ztrapníš, protože je neuděláš a jestli tam půjdeš, tak zařídim, aby sis tam přihlášku nedela nebo spíš dát nechtěla"
Nevyhrožuj Soňo, zrovna ty máš co mluvit o neudělání přijímaček, ani na to tvý gymnázium si se nedostala, to ty bys tam neměla studem ani lézt, takový debilové jako ty se tam vidí málokdy"
"Co si dovoluješ ty štětko, do mých věcí ti nic neni"
"Stejně tak tobě do mých"
"No, to nebudu komentovat, prostě a jednoduše, být tebou, zůstala bych u základního vzdělání a byla ráda, že ho vůbec mam"
"Bože ty si kráva, to ty máš vzdělání možná tak třetí třídy, nedokážu si ani představit, kdyby si se nějakým zázrakem dostala na ten gympl a pak nějakým zázrakem udělala maturitu, jakou vysokou školu bys asi chtěla dělat, pak se divíme, kolik máme kreténů na vysokých školach, když na střední berou typy jako tebe" řekla Marika a chtěla odejít. 
"Za tohle zaplatíš" řekla Soňa a odstrčila Marika pryč. 
Marika chtěla do třídy a do Soni strčila až jí odhodila na zeď. Soňa na oplátku chytla Mariku a dala jí facku, po které se Marika uhodila o sloup obložený dlaždicemi a spadla na zem. 

"Do prdele" řekla si Soňa, když Marika nevstávala a měla zavřené oči. 
"Soňo, jsou nějaký nervózní, máte to už vyřízený?" řekla Klára, která vešla na záchody.