Můj čas

88 6 0
                                    

Černočerná tma a hrobové ticho. To byla oblíbená část noční služby na stanici záchranné služby v malebném městečku jménem Vent.

Vent ležel v Rakousku, konkrétně v Tyrolsku. Ač se to nemusí zdát, tak v tomto malém městečku bylo docela živo, a když myslím živo, tak vím, o čem mluvím.

Všechny posádky dvou sanitek a jednoho auta s doktorem na palubě si užívaly luxusu jménem spánek.

Tato noc se zdála velmi poklidná, ne jako ty předešlé, akční. Bohužel, po chvilce byla idylka v podobě klidné noci zničena pronikavým pípáním pageru posádky sanitky s číslem jedna.

Řidič sanitky, Otto Giesler rozespale zamžoural očima a snažil se zaostřit na displej. Konečně se mu to podařilo, na displeji svítilo "bolesti zad". Muž se naštvaně zvedl a zaklel: ,, Do hajzlu!" To byla slova, která rázem probudila všechny ostatní, včetně doktorky Lisy Pospíšilové a záchranářky Tiny Štěpánkové, která nešla pro nadávku daleko. Jinak tomu nebylo ani dnes. ,, Sklapni, debile!" ozvalo se Ottovi nazpět.

Vrata se začala zavírat a sanitka s hlasitým houkáním vyjela z brány. Zbytek záchranářů se začal opět pomalu ukládat ku spánku. Tentokrát už naší posádku nic nevzbudilo, až na jeden tichý výjezd druhé sanitky, pro vysoký tlak. Poté už si všichni mohli užívat drahocenného spánku.

***

,, Tino, dáš si kafčo? " zeptala se s milým úsměvem Lisa, která před malou chvílí vyšla z lékařského pokoje. ,, Jo... Jestli mám přežít dnešní den, tak fakt potřebuji silný kafe," Tina se rozespale usmála a protáhla se. Lisa se na svou kamarádku usmála a odešla kávu uvařit.

Když byla jejich oblíbená káva hotova, tak obě dvě vyšly ven, aby si při horském slunci obě dvě horkou tmavě hnědou tekutinu vychutnaly. Pohled na Wildspitze ještě přidával na už tak dechberoucí atmosféře.

,, Tohle mi bude v Česku chybět... " pousmála se dívka s červenými vlasy, která si hořký nápoj vychutnávala plnými doušky. ,, Ale doma je doma, Tino," opáčila se zasněně při představě na návrat domů a upila z hrnku.

Jejich klid však netrval dlouho, jelikož ho narušil pronikavý zvuk. ,, Vážně!? Půl hodiny před střídáním?" Tina si pohoršeně promnula obličej a obě dívky se začetly do displeje. ,, Nehoda při sesuvu, pátý kilometr cesty na Wildspitze," řekla Lisa zamyšleně.

Obě dvě okamžitě položily hrnky ještě s nedopitou kávou a rozběhly se k autu. Před nimi už vyjížděla i erzeta, a tak jen naskočil do svého takzvaného ervéčka a Tina nastartovala. ,, Který kretén zase stavěl v sesuvové oblasti. Ti lidi se nikdy nepoučí... " zanadávala si tiše a za hlasitého houkání a blikajících majáků vyjela.

Můj čas | Paul Landers, Richard Kruspe FFKde žijí příběhy. Začni objevovat