Hanahaki Disease | Denki x ? |

1...

Denki:

Dojeli jsme domů a já hned vylítl z auta. Běžel jsem do svého pokoje, kde jsem se zamkl. Nechci, aby mě zase otec zmlátil. Matka naštěstí ještě není doma.. Vydechl jsem a prohrábl si vlasy a lehce za ně zatahal. 

Proč to řekl? Proč to jen musel říkat?! V očích se mi začali tvořit slzy, kterým jsem nechal volnou cestu. Proč to zadržovat? Holka už jsem tak, takže nějaký slzy mi neublíží. 

Tašku jsem nechal volně spadnout z mého ramene a padl na kolena. Hlavu jsem si založil do rukou a začal naplno brečet. 

Bože.. co si teď o mně všichni budou myslet..

Po nějaké době jsem vstal a převlékl se do velkého trika a kraťas. Lehl jsem si do postele a schoulil se do klubíčka. Stále mi je špatně.. proč, že? Začíná mi menstruace.. achjo..

Objal jsem můj polštář a přikryl se dekou. Začíná tu být zase zima. Zavřel jsem oči a snažil se usnout, což se mi po nějaké době povedlo. 

Vzbudil jsem se za velké rány.. oh ne.. podíval jsem se ven a uviděl, jak prší. Žádná bouřka, žádná bouřka.. prosím.. 

Rozklepaně jsem se posadil a opřel se o zeď. Natáhl jsem se pro mobil, abych se podíval kolik je hodin.

2 hodiny ráno.. 

Uslyšel jsem hřmění a následný blesk. Trochu jsem vykvíkl a trhl sebou.. ne, prosím... 

Dřív jsem se bouřky nebát, vždy jsem ji rád sledoval, jenže.. jednou mě matka vyhodila ven z domu, když byla bouřka.. sedl jsem si pod strom, aby na mě tolik nepršelo.. ale.. byl jsem moc malí.. nedošlo mi... co by se mohlo stát... zkráceně.. do stromu uhodil blesk.. do teď přemýšlím nad tím jak jsem to mohl přežít.. 

Bál jsem se.. Otec s matkou vyšli z domu, když slyšeli tu ráno. Myslel jsem si, že se o mě budou bát, že mě něžnými slovy uklidní, že je všechno v pořádku.. ale oni se jen zajímali o to, že mají o jeden strom míň a ještě k tomu za to vinili mě..

Z tý vzpomínky jsem se znovu rozbrečel. Jak můžeš být slabý? Je mi z tebe zle. 

Mí přátelé ví, že se bojím bouřky.. vždy mi napíšou, zavolají a dokonce za mnou párkrát přišli oknem. Jenže teď nic.. Najednou mi cinklo oznámení. Má naděje lehce povyskočila. Že bych neztratil všechny? 

Kazuo💖: Jak se ti líbí bouřka? 

To nezní jako on..

Já: Moc ne... vždyť víš, že se jí bojím

Kazuo💖: Vím, jen se ujišťuju

Kazuo💖: Je ta věc, co tvůj fotr řekl pravda? 

Proč..? 

Zobrazeno

Kazuo💖: Takže je..

Kazuo💖: Hm.. jen jsem ti chtěl napsat, že u nás končíš. Nemluv s námi, nedívej se na nás.

Kazuo💖: Ty nechutná stvůro 

Uživatel vás zablokoval 

Zaraženě jsem se díval na obrazovku dokud nezhasla a ze mě nevyšel vzlyk. Co jsem komu v životě udělal..?

_________________

I'm sorry, baby  ╯︿╰

🌙