(Wrong) number - Niam Horayne [CZ fanfiction]

••

Já: Ehm...

Niall

Liam: Copak, zlatíčko? Přivádím tě do rozpaků?

Já: NE!

Liam: Hmm, to vidím.

Liam: Běž už spinkat, miláčku je pozdě, ale zítra mi napiš.

Já: Ok -_-

Já: Dobrou noc

Liam: Dobrou, koťátko. <3

_

Panebože na koho jsem to zase narazil. No nic. Dal jsem telefon do nabíječky a šel spát s myšlenkami na toho debila. Jo na Liama, ani ho neznám a on mě jen tak balí. I když jen ve zprávách.

_ráno_

Ráno bylo jako každý druhý. Vstal jsem, udělal základní hygienu. Oblékl jsem si černé skinny  jeans a oversized světle modoru mikinu. Samozřejmě si dal snídani a vyšel na autobus.

Jdu k zastávce a cinkne mi telefon. Neříkej mi, že to bude zas on. Vyndám telefon z kapsy a najedu na zprávy. No kdo jiný by to asi byl....

_

Liam: Dobré ráno, koťátko

Já: No dobré...

Liam: Copak? Naštvanej, že jdeš do školky?

Já: Kéž by do školky...

Liam: Ty si tak roztomilý a malinký, že by si tam klidně jít mohl, princezno

Já: Ha ha. Dobrý vtip

Liam: Hezká modrá mikinka. <3

_

Cože? Jak může vědět, co mám na sobě? Rychle jsem se rozhlédl kolem sebe, ale když jsem nikoho neviděl znovu jsem zrak vrátil na displej.

_

Liam: Nesnaž se mě najít, koťátko

_

Zrovna přijel autobus tak jsem radši schoval telefon a nastoupil. Když mi už asi po pátý cinknul telefon v kapse tak jsem ho zase vytáhnul. Protočil jsem očima, zase Liam.

_

Liam: Jakpak ses vyspinkal?

Liam: No tak koťátko

Liam: Snad jsem tě nevyděsil

Liam: Nezlob se

Liam: Koupím ti čokoládu, broučku, jen mě neignoruj

_

Nad poslední zprávou jsem se musel usmát.

_

Já: Já tě neignoruji, nastupoval jsem do autobusu a telefon měl v kapse, ale tu čokoládu bych bral :P

Liam: Tak to se těš po škole, koťátko <3

Já: Vždyť ani nevíš, kde mám školu

Liam: To si myslíš ty, koťátko, jak bych asi věděl jakou máš mikinku

Já: Takže ty mě stalkuješ?

Liam: Ne, jen jsem tě zahlédl, nevěděl jsem, že budeme bydlet tak blízko sebe, princezno

Já: Ty víš kde bydlím?!

Liam: Už to tak vypadá, ale neboj se koťátko nic ti neudělám

Liam: Zatím <3

Já: Ehm... Já už budu muset jít do školy tak asi ahoj

Liam: Užij si školu, koťátko :3

_

Strčil jsem telefon do batohu a vyšel z autobusu. Měl jsem nepříjemný pocit, že fakt ví kde bydlím, a že mi něco udělá. Přišel jsem do té hnusné budovy, do ještě hnusnější třídy plný debilních homofóbních lidí, sedl si na hnusnou židli zalepenou asi padesáti vyžvýkanýma žvýkačka a čekal než přijde učitel...

_po škole_

Konečně jsem se dostal pryč z toho místa, kdy mi každý nadává do buzen, sedl si do autobusu a zapl si písničky.

_

Došel jsem před dveře mého skromného bytečku a všiml si malé obálky na rohožce. Rozhlédl jsem se kolem sebe a zvedl ji. Rozbalil jsem ji, byla v ní čokoláda a papírek - Já své sliby plním, koťátko <3 - Usmál jsem se, odemkl jsem byt a vešel do něj. Sundal jsem si boty, batoh a dokonce i kalhoty a sedl si na gauč.

_

Já: I když mě to trochu děsí tak děkuju moc.

Liam: Nemáš se, čeho bát, zlatíčko a není zač <3

Liam: Nechtěl bys mi vyfotit nějakou hezkou fotečku, princezno

Já: Ani ne

Liam: Ani za tu čokoládku?

Já: Za další možná

________________________________________________________________