Posedlost čistotou

Zašlá sláva

Panebože, moje hlava, snad mi pukne, pomyslel si tichý hlásek v jeho hlavě, který nemohl být hlasitější, jelikož ho kocovina vtlačovala zpět dovnitř. Otevření očí bylo dost náročné, slunce ho bodalo jako jehla, možná ještě ostřeji. Párkrát zamžoural a chvíli se snažil oči držet dokořán otevřené, aby si zvykl na bolest a mohl ji překonat. Dlaně sevřel v pěst a oči si dlouze promnul, až se mu za víčky zjevovali vlnícíse obrazce. Žaluzie, které nebyli úplně dovřené krájeli ještě oranžový sluneční kotouč, jenž líně klouzal po horizontu. 

Dobře, teď se pokusím vstát, ale pomalu, když to udělám rychle, tak se mi udělá černo před očima. Pomalu se převalil na kraj postele a pustil nohy dolů na zem. Holá chodidla se dotkla linolea a jemu se do mozku mimo bolesti dostal pocit chladu, který sršel z podlahy. Na digitálních hodinách, ležící na nočním stolku problikávaly čtyři nuly, asi večer vypadla dodávka elektřiny a tenhle laciný šmejd z tržnice v sobě nemá něco jako paměť, pomyslel si. Kolik asi může být a co je za den? Je březen, to vím, ale nevím, jaký je den. Možná neděle, to by bylo skvělý, alespoň bych se vzpamatoval, ze včerejší degustace whisky, která se konala v jednom baru v centru. Koneckonců, tyhle degustace byli dost častý a výpadky paměti a kocoviny ještě častější. Sáhnul po mobilním telefonu, ležícím vedle blikajících hodin a rozsvítil obrazovku. Ba ne, bylo pondělí, bylo zpropadený pondělí. Tvář mu zburátněla a stáhnul pravý koutek úst, jak měl ve zvyku, když se něčemu podivoval. Vždycky si jeho okolí myslelo, že jde o tik, ale spíš to byla jeho primární mimická schopnost, protože k tomu stáhnutí koutku, stačilo přizvednou obočí a už z toho byl obličej údivu nebo trošku ukázat zuby, tak vykouzlil grimasu pobavení. Dost možná proto, mu říkali kamenná tvář. Spal nahý, sám se tomu udivoval. Neměl rád, když se mu holí zadek nebo nádobíčko tře o prostěradlo.

Za ním cosi zašelestilo v peřinách, povytáhl obočí a svraštil pravý koutek úst, našponoval uši. Znovu ten samý zvuk, který doprovázelo odfouknutí. Slunce maličko povyskočilo ve své denní pouti po obloze a šťouchlo ho do očí, velice to bolelo, kocovina mu způsobovala světloplachost. Ale to se mu hodilo, stejně se chtěl otočit a podívat se co mu leží za vetřelce v posteli. Byla to žena, jemně oddechující a hluboce se nadechující. Dominantou byla její bujná kštice blond vlasů, které se v hadovitých kadeřích stáčeli podél hlavy. Přikrývkou měla zabalené tělo, jako by to byl tvárný celofán, do kterého jí on minulou noc zabalil. Mimo hlavy jí jen paže splývali podél těla, byli hubené, spíš kostnaté. Pečlivě si jí prohlížel. Na levé ruce měla dlouhé, špičaté gelové nehty zbarveny do modra, možná to byla jiná barva, přeci jen, ženy vnímají barvy poněkud jinak než muži, ale jemu to přišlo jako modrá. Jeden nehet jí chyběl, hlavou mu bleskl útržek z nočního veselí. Prsty si přejel záda, ty ho na dotek pálila, jako by tam měl hluboké rány a své prsty měl obalené solí. Stáhnul pravý koutek svých rtů a vzniklou mezeru mezi rty vyplnil svými zuby. Tohle byla asi divoká micka, pomyslel si a sám sebe v duchu plácá po ramenou. Jenže co teď sní? Musí do práce, musí si provést své ranní rituály, jinak by nebyl schopný fungovat, nebyl perfekcionista, ale na ranních rituálech si lpěl.

„No nic kočičko, dám si sprchu a uvidíme, jestli se do tý doby probereš." Pronesl tichým šeptem a opět se někde ve své části mozku, která sloužila, jako klubovna jeho ega plácal po ramenou. Ložnice zela prázdnotou, nic kromě postarší postele, nočního stolku, který byl spíše sběratelským kouskem, obyčejného zrcadla na zdi a malé kovové konstrukce na, kterou se věšela ramínka, tu nebylo. Místo noblesního lustru, ze stropu jen trčel drát a na něm osamoceně visela žárovka, která tam dost možná visela spíš, kvůli tlustému pruhu černé lepící pásky. Koupelna byla spojena s ložnicí, hned naproti posteli. Postavil se na nohy, přidržel se okenního parapetu a obří tlak i bolest se mu nahrnula do mozku. Měl pocit, že jeho hlava je očíslo menší než obsah uvnitř a on mu ten mozek snad vyleze všemi otvory hlavy.