Bohové z Olympu - Vánoce (short story)

Štědrý den

Do malého krbem příjemně zahřátého srubu vešla Athéna se stříbrným podnosem v ruce. Ihned ji do obličej uhodila vůně smaženého kapra, čerstvých brambor a pečených perníčků. V rychlosti ze sebe shodila dlouhý šedý kabát, ve kterém vypadala o dost elegantněji než ve své obvyklé zlaté zbroji, skopla z nohou kozačky z kůže z hadů Medúsy a šla se podívat, co její rodina vyrábí a zda ještě čirou náhodou nezpůsobila zemětřesení nebo erupci supervulkánu.

Kupodivu ne. Hestie jako obvykle seděla v tureckém sedu s lotosovým květem v ruce (takový buddhistický nádech!) před krbem a s údivem sledovala, zda některé poleno nedohořívá a při tom sledovala teploměr na protější zdi, aby zachovala stálou teplotu místnosti. Athéna nikdy nepochopila, jak někdo může po tisíce let neustále koukat do plamenů, nemít z toho vypálené oči, plíce nemít od rozpálených uhlíků celé popálené, ale hlavně – jak ji to pořád mohlo bavit? Hádes se v koutě snažil splynout se stíny, ale moc se mu to nedařilo, vzhledem k tomu, že Apollon si sem přitáhl celé osvětlovací zařízení a neustále ho na Háda natáčel. Kdo ví, jestli si myslel, že je obrovská zábava pozorovat vládce podsvětí, jak krmí tříhlavého psa a u toho telefonuje s bohem smrti Thanatem a plánuje s ním večírek. Podle toho, jak tiše Hádes odpovídal, se asi jednalo o narozeninový večírek pro Gerberose. Co se vůbec takovému pekelnému psovi dává jako dárek?

Poseidon v kuchyni u dřezu agresivně rozhazoval rukama na všechny strany a snažil se Artemidě vysvětlit, jak je pití mořské vody prospěšné pro naše ledviny. Asklépios kousek od nich se už chystal z Poseidonovy hlouposti bodnout si nůž do srdce nebo si alespoň uřezat uši. Tu k němu přiskočil Áres a povídal:

„Hej, kámo, včera jsem udělal tři závitky, nedáš si jeden?"

„Co...cože?" vykoktal zděšeně Asklépios a nenápadně se při tom snažil nabodnout na Áreovo kopí.

„ÁÁÁÁÁÁ!" zaječel Áres. Athéna málem upustila stříbrný podnos, který právě pokládala na dubový stůl přeplněný chlebíčky, dortíčky, jednohubkami a zeleným salátem. Hestie právě přikládala na oheň, takže leknutím do něj i obličejem spadla a Poseidon se tak lekl, že chvíli stepoval na místě. Když se mu uklidnily nohy, posadil se na zem, rukama si zakryl hlavu a proměnil se v delfíní mládě. Když to viděla Artemis, s chutí ho kopla do boku pod záminkou, že jí překážel v chození po kuchyni a smažení řízků, „zlaté prase! Já vidím zlaté prase!" ječel dál Áres a začal pobíhat po srubu, mávat rukama kolem sebe a napodobovat zvuk letadla.

„Jo dobře, takže žádné závitky od Ára nikdo nejezte," upozornila všechny Athéna.

„Zlato, opravdu si myslíš, že bych si něco takového dala?" Afrodita právě vylezla z koupelny s dokonalým make-upem a červenými šaty s velkým výstřihem jako vždy, „štíhlá linie se musí udržovat i přes Vánoce. Proto jsem všem napekla všechny zdravé alternativy cukroví, co jsem našla po internetu," usmála se.

Ze všech stran se ozvalo nesouhlasné mručení, bučení a Gerberos žalostně zavyl. Pro něho představa jíst dietní cukroví místo velkého macatého kapra musela být tragická. Afrodita se už nadechovala, aby všem vyhubovala, že se nestarají o své tělo, ale přerušil ji Dionýsos, který se připotácel naprosto opilý a zamotaný ve vánočních světýlkách. Párkrát škytnul, pak dostal záchvat smíchu a nakonec začal zpívat „We wish you a Merry Christmas".

Asklépios se znovu začal nenápadně přibližovat ke kuchyňskému noži, zachránila ho až Hestie, když holou rukou vzala jedno hořící poleno do ruky a Dionýsa s ním zasáhla.

„Tak a ticho tady bude," sykla naštvaně a popálenina na tváři se každou vteřinu víc a víc zbarvovala do červena. Poseidon se nyní již v lidské podobě posměšně uchechtl. Hestie už už brala do ruky další žhavé poleno, a tak Athéna rychle vykřikla: