Liščí Démon

Kapitola 8 Maya

Probudila jsem se brzy a uviděla jsem, že Lucas ještě spí. Vstala jsem a došla do koupelny. Ale něco tu není v pořádku. Jsem menší než vana. Podívala jsem se dolů a uviděla hnědé liščí tlapky. ,,to není možné" zašeptala jsem. Vyskočila jsem na poličku a zadívala jsem se do zrcadla. Uviděla jsem tam odraz lišky. Měla světle hnědou srst a červené oči. To nemůže být pravda. Prolétlo mi hlavou. Jill mi pomůže. Blesklo mi hlavou. Seskočila jsem na zem a potichu se plížila ke dveřím. Bylo zavřeno. Skočila jsem a tlapkou je otevřela. Vrzli. Otočila jsem se k Lucasovi. Spal. Oddychla jsem si a vyběhla jsem ven. Běžela jsem po chodbě až jsem narazila na Jill. Seděla na schodech a četla si. Přišla jsem k ní a položila ji hlavu do klína. ,,co se to stebou stalo Mayo?" Podívala jsem se na ní a sedla jsem si. ,,už jsem se takhle vzbudila" pohladila mě po hlavě a nabídla mi ať si na ní sednu. Vstala jsem a lehla si jí do klína. Hladila mě po hlavě. ,,takže po mě chceš abych to neříkala Lucasovi?" Přesně ví co po ní chci. ,,ano" zívla jsem si a olízla si tlapku. Uslyšela jsem jak se otevírají dveře z mé ložnice. Rychle jsem vstala a se skočila z Jill. ,,co je Mayo?" ,,Lucas je vzhůru a asi mě hledá!" Měla jsem v hlase strach. ,,klid Mayo. Pojď já tě schovám do mojí mikiny." ,,vejdu se ti tam?",,Mayo jsi tu?" Lucas zněl ospale. ,,za pokus to stojí ne?" Skočila jsem jí do náruče a ona si mě přiložila na hrudník a zapla mikinu. Nic jsem neviděla, ale moc dobře jsem slyšela a cítila Jillin parfém. ,,neviděla si Mayu?" ,,ne...nespala nahodou stebou v posteli?" Za tohle bych jí praštila. Lucas se otočil a šel ze schodů dolů. Chtěla jsem vyndat hlavu,ale někoho jsem uslyšela. Nebyl to Lucas. ,,Jill nechceš jít na snídani?" Gabriel. ,,j-jo...z-za chvíli přijdu. J-Jen si zajdu pro něco do pokoje" Jill měla v hlase strach. ,,proč koktáš? Nikdy jsi to nedělala." ,,tak mě pusť. Řekla jsem aby si to neříkala Lucasovi, ale bráchovi a Sorovi můžeš." Rozepnula si mikynu a já skočila na zem. Gabriel se ke mě sehnul a pohladil mě na hlavě. ,,to mě podrž z tebe je fakt liška" ,,tobě říkají blesku co?!" Křikla jsem na něj ironicky. ,,dám ti smažené rybičky jo?" On si ze mě utahuje? Chtěl mě zase pohladit, ale já ho kousla do zápěstí. ,,sakra Mayo!" Na ruce měl dvě dírky, ze které mu vytékala krev. ,,promiň" olízla jsem mu jí a on mě pohladil znova po hlavě. ,,Jill dobré ráno" za námi se objevil Sora. V očích měl hrůzu. ,,Jill vysvětli mu to prosím" Jill se zvedla a došla k Sorovi. Řekla mu všechno. ,,promiň Mayo za tu reakci" ,,v poho" ,,ale mělo by se najít řešení jak tě změnit zpátky. Jinak se z tebe stane pravá liška" ,,Gabrieli jak?" Do očí se mi hrnuly slzy. ,,nějak to zařídím" zvednul se a byl na odchodu. ,,Lucasovi prosím nic neříkejte" seděla jsem na studené podlaze. Všichni tři se na mě podívali. ,,spolehni se na nás" usmála se Jill a šly dolů do kuchyně. ,,počkej tady a my se hned vrátíme." ,,dobře" seděla jsem tady půl hodiny a nikdo nikde. ,,mám hlad.." V břiše mi kručelo. Podívala jsem se na okno, které bylo zamnou a bylo otevřené. Vstala jsem a vyskočila z okna ven. ,,sníh?" Ano. Sněžilo. Kdo by to kdy řekl, že v listopadu bude sněžet. ,,ještě, že mám ten kožich" usmála jsem se jen tak pro sebe. Běžela jsem tím temným zasněženým lesem. ,,Nemůžu se jen tak vrátit zpátky. Nechci Lucase vystrašit. Ale je mi zima." V dálce jsem neviděla nic než bílé pole. Lehla jsem si na studenou zem a usnula jsem.