Doctor, I need my medicine. | Vkook/Taekook fanfiction [CZ]

Kapitola 2

,,A-ale pane, j-já to neudělal n-naschvál." vzlikal Taehyung, když ho soudce odsoudil na nejméně 10 let v polepšovně.

Ano sice se to může zdát divné, ale Taehyung stále nebyl plnoletý a vzlikal jako malé dítě takže kdo vý co by mu udělali v pasťáku. A nejen to, ale soud se dozvěděl že Tae má nějaké mentální potíže a tak ho v polepšovně budou i vyšetřovat, takže to v tuto chvíli bylo to nejlepší rozhodnutí od soudu.

.
.
.

Taehyung se s tichým pláčem vezl do polepšovny v Busanu. Prý to je ta nejlepší polepšovna která v Koreji kdy byla, je a ještě mnoho let bude. Jelikož měli Taehyunga za blázna tak mu po cestě z "vlastního bezpečí" nasadili i kazajku. Taehyung nějak neodporoval, nechtěl mít další problémy.

,, Tak a jsme tady ty vrahu." utahoval si z něj řidič. Tae se jen stále díval dolů a kousal si do rtu aby se každou chvíli nerozbrečel.

,,Nechápu jakto že neí v pasťáku, vždiť by už mohl normálně i do vězení ne? Když tady píšou že za půl roku mu bude osmnáct hm?" podíval se na Taehyunga jeden z doktorů zatím co mu rýpal nehtem do jeho spánku.

Taehyung si oddechl a vystoupil zadními dveřmi dodávky stále s kazajkou, které už si teď ale nevšímal. Spíš ho zaskočila velká bílá budova oplocena ostnatým drátem. Vypadalo to spíš jako vězení než jako nějaká nemocnice nebo co to vůbec bylo.

Dva muži doprovodili Taeho až k recepci kde se Taehyung nahlásil. Paní si ho jen a vážným obličejem prohlédla a řekla mu ať se posadí na lavičku a že si pro něj někdo přijde. Taehyung poslechl a šel se běkam posadit. Stále se díval dolů na podlahu. Vůbec neměl ponětí co se s ním stane nebo proč tak vůbec soudce rozhodl ale nijak nemohl protestovat. Takový je prostě život. Krutý. Nefér.

,,Kim Taehyung?" někdo zamumlal vedle Taehyunga. Ten se hned otočil jak uslišel jeho jméno. Stál tam mladý pán v bílém plášti asi stejně vysoký jako Tae, v obličeji vypadal trochu jako králíček ale v postavě to bylo už trochu něco jiného. Poupravil si svoje kulaté brýle a podíval se na Taeho.

,,A-ano to jsem já." pípl Tae a stoupl si. Jungkook si ho pořádně prohlédl a zamračil se nad kazajkou která mu obíjmala tělo.

,,Proč to máš na sobě?" poukázal doktor svou propiskou na Taeho trup s nadzvihnutým obočím. Taehyung pouze zdvihl několikrát ramena a podíval se zase dolů.

,,Otoč se, pomůžu ti to sundat." doktor otočil Taeho a začal mu rozvazovat kazajku. ,,Řidiči a pomocníci ti nemají co dávat žádné kazajky, prášky nebo vůbec cokoliv. To smí jen doktoři ano? Což jsem například já, poznáš to díky barvě jmenovky. Některé děti tady totiž nedokáží číst. Předpokládám že tebe to ještě stihli naučit." pootočil hlavou a poškrábal se propiskou na hlavě.

Taehyung rychle zakroutil hlavou jako ano. A začal si hrát se svými prsty. ,,Dobře, zelené jmenovky mají doktoři jen tak pro zajímavost. Modré řidiči, červené pomocníci a žluté zbytek jako třeba támhle paní sekretářka nebo kuchařky." podotkl pan doktor.

,,A jen tak pro další zajímavost všem tad z vedení se musí říkat příjmením takže mě budeš říkate pane Jeone. Jasné?" doktor si poklepal na jmenovku na které bylo napsáno jeho jméno, tedy JEON JUNGKOOK.

,,Ano pane Jeone." Taehyung kývl a podíval se na keho jmenovku. Vypadala docela nově ale musel uznat že doktoři jsou hodně čistotní, takže neměl páru zda byla jeho myšlenka zprávně nebo ne.

,,Tak pojď, ukážu ti tvůj pokoj." vzal Taehyunga za rameno a táhl ho do dlouhé chodby k výtahu.

.
.
.