Vlčí duše

3kapitola-napadení

Když jsem otevřela oči, tak jsem ležela u sebe v pokoji.
Byla jsem tam sama. Pomalu jsem vstala a přitom jsem se opřela o noční stolek.*prásk* Něco upadlo na zem,ohla jsem se pro to a byl to dopis,otevřela jsem ho a začala číst. ,,Ahoj Lucy, až se vzbudíš,tak jsem ti připravil snídani,moc se ti omlouvám, že jsem nemohl počkat až do rána. Dneska za tebou přijdu v 10:00hodin. Natsu...''
Položila jem ho spádky na stůl a šla se podívat do kuchyně,opravdu tam byla,nemohla jsem tomu uvěřit(proč by pro mne Natsu dělal snídani?). Sedla jsem si ke stolu a dala se do jídla. Přesně v 10:00 zazvonil zvonek,zvedla jsem se a běžela otevřít. Když jsem je otevřela tak venku stál Natsu. Chvíli jsem tam jen tak stála a dívala se na něj. ,,Nechceš si něco na sebe vzít?'' Podívala jsem se na sebe a všimla jsem si že tam stojím jen v tílku a kalhotkách.
Začala mi být opravdu zima,ale nemohla jsem se přestat na něj dívat. Natsu si sundal šálu a dal mi jí kolem krku. ,,na, ať nenastydneš'' ,,nechceš jít dál?'' Ukázala jsem směrem do vnitř. Natsu si sundal boty a sedl si na postel.
Poklepal vedle sebe ať si jdu k němu sednout. Přistoupila jsem k němu o něco blíž,mnel žlutohnědé oči a mnel krásně vypracované tělo. ,,Co se stalo včera?'' Musela jsem se ho na to zeptat,musím vědet pravdu ,,co jsi zač?'' ,,o tomhle se nechci bavit'' ,,ale já potřebuju vědet co se včera stalo!'' ,,Lucy buď sticha!'' ,,jak to že se mi nic nestalo,když mne napadl ten vlk? Viděla jsem tě zraněného, ne jako člověka,ale jako vlka!'' ,,říkám ti sakra aby si už držela hubu!!'' Co to právě teď řekl? Začaly se mi hrnout do očí slzy,zavřela jsem je aby nevyšly ven a Natsu mě neviděl brečet. ,,Lucy promiň,já jen-'' ,,to je dobrý Natsu, já to pochopila." Jsem tu jenom na obtíž. Otevřela jsem hlavní dveře a běžela ven,co nejdál od něj! Běžela jsem stále rovně,ani jsem neviděla na cestu,oči jsem mnela zamlžené od slz. Vtom jsem do někoho narazila a ten někdo mne objal. ,,všude jsem tě hledal" Gray? Odstrčila jsem ho od sebe co nejdál,nechci být v jeho blízkosti,ne teď,když jsme tady jen mi dva. ,,co ode mě chceš?" ,,chci tě jen utišit" To je vše? Jen to? ,,kde si vzal ten černý obojek?" ,,jo tenhle,ten jsem dostal od jednoho kamaráda" tak kamaráda jo? ,,kde jsi byl včera večer,když byl ten ples?" ,,venku" tak venku jo? ,,přemýšlela jsi někdy o tom že by Natsu byl něco jiného než člověk?" ,,ne,proč?" ,,víš Natsu a já něco tají me" ,,a to je co?" ,,ty to nevíš? Včera ses to dozvěděla ne?" Takže to byla pravda,byl to Natsu a Gray,ale jak to že Natsuovi nic není? Možná to byla jen iluze. ,,mám otázku? Proč mi Natsu řekl,že mě nemůže milovat?" ,,to je zákon a jestli ho poruší tak ho čekají zlé následky" ,,například?" ,,vyhnání nebo smrt" to snad není pravda,kdyby se do mne Natsu zamiloval tak by ho zabili? Proč? To kvůli mě tolik ryskuje? ,,Lucy kvůli čemu teď pláčeš? Řekl jsem něco špatně?" Přišel ke mne blíž a na táhl ke mě ruku,v tu chvíli mu jí držel někdo jiný. ,,Natsu co tady děláš?" ,,všude jsem tě hledal. Kde jsi byla?!" ,,nekřič,prosím" ,,promiň,to jsem nechtěl,už nikdy tě nenechám samotnou,nikdy" Přitáhl si mne k sobě a pevně mě objal. Byl tak teplý a silný,vzal mě do náruče a šel směrem ke mne domů. Za sebou jsem uslyšela Graye ,,jestli jí něco uděláš tak ti to nikdy neodpustím!!" Natsu ho ignoroval a šel dál. Když jsme dorazili ke mne domů,tak mě položil na postel a sedl si vedle mě. Já jsem si o něj opřela hlavu a zavřela oči. ,,proč jsi mi neřekl pravdu? Proč jsi mi neřekl že si vlkodlak?" ,,promiň nemohl jsem,odpustíš mi to někdy?"
,,když mi řekneš že mne miluješ, tak možná" otevřela jsem oči a podívala se na něj. ,,to nemůžu,promiň" ,,já vím,promiň" sklonila jsem hlavu a dívala se na zem. Slzy mi tekly po tváři na zem,snažila jsem se dýchat zhluboka aby Natsu nepoznal že brečím. Najednou jsem ucítila jak mě chytil kolem ramen a objal mne. ,,to bude dobrý,uvidíš" podívala jsem se na něj,měla jsem zarudlé oči od těch slz. Natsu zvedl ruku a utřel mi je. ,,usměj se na mě" pomalu a sebe jistě jsem se na něj usmála,on mi úsměv oplatil. Když odbyla půlnoc na mích hodinách,tak se Natsu začal chovat divně,zvedl se z postele a stál zády ke mne. ,,Natsu co se děje?" ,,běž do kouplny a zamkni se tam" ,,proč?" ,,neptej se a běž!" Poslechla jsem ho a šla teda do koupelny a zamkla se tam na dva západy. Slyšela jsem křik. Pak pomalu ustal a bylo ticho,takové až moc velké ticho. Najednou jsem ve své mysly uslyšela Natsův hlas. ,,teď pomalu otevři dveře a vejdi do pokoje,hlavně prosím nekřič" Udělala jsem co mi řekl. Odemkla jsem a otevřela dveře,uprostřed pokoje stál černý vlk. Jeho hlava měla protáhlou čelist,dlouhé záda,nohy měl svalnaté a ocas sklopenej dolů. Rozeběhla jsem se k němu a objala ho. Natsu ucukl hlavou,ale pak mi ji položil na rameno. ,,ty se mne nebojíš?" ,,proč bych měla? Tebe se nikdy nebudu bát" ,,to říkáš teď,ale jinak jsem zrůda" ,,to není pravda! Ty jsi to co jsi byl vždycky můj nejlepší kamarád a nejen kamarád možná že i něco víc" Pustila jsem ho a klekla jsem si naproti k němu. Zvedla jsem ruku směrem k němu a pohladila ho po hlavě. Je tak krásně sametovej. ,,Jak dlouho ti trvá ta přeměna?" ,,asi tak ještě 5hodin,proč?" ,,nemohl by si tady ještě zůstat?" Natsu chvíli přemýšlel a pak mi kývl že ano. ,,ale půjdu se na chvíli projít,tak za chvíli přijdu" ,,a co když tě někdo uvidí?",,neboj neuvidí" otočil se a vyskočil oknem ven. Já se mezitím umyla a oblékal se do pižama. Když bylo 03:00 tak jsem si šla lehnout,přikryla jsem se a zavřela oči ,,Natsu kde jsi?" Ve 04:50 jsem se vzbudila a na zemi jsem viděla spící ho Natsua ještě ve vlčí podobě. Vstala jsem z postele a klekla si vedle něj. Spal. Pohladila jsem ho po hlavě a naklonila se k němu blíž,chtěla jsem mu dát pusu na hlavu,když v tom jsem uslyšela venku vytí. Vstala jsem a šla se podívat z okna,venku stál ten samý vlk co včera večer,do hlavy mi promluvil Grayův hlas. ,,pojď na chvíli ven,chci si promluvit." Šla jsem k hlavním dveřím a potichu je otevřela,vyšla jsem ven a vyděla ho tam stát. ,,Co odemě chceš?" ,,jen si popovídat,to je vše" byl velký asi tak jako vlkodav,protahlé tělo,hlavu mnel asi tak stejnou jako Natsu,ale měl o hodně věčí tesáky než on. Kdyby mě kousnul tak nevím jestli bych to přežila. ,,Chci ti ukázat co by se stalo,kdyby tě Natsu kousnul." Proč zrovna tohle? ,,a co ty? Ty mě snad nechceš kousnout?" ,,Já? Já jsem tady proto abych tě ochránil,to Natsu je ten nepřítel co se tě snaží zabít!" ,,A to ti mám jako věřit? Jaký máš důvod,že se mne Natsu snaží zabít? Kdyby mne chtěl zabít tak by to už dávno udělal!" ,,Co si sakra o sobě myslíš? Že jsi nejchytřejší? Nebo co?! Říkám ti že se tě Natsu snaží zabít a ty ho tu těma svýma slovama snažíš chránit?!!" ,,Nejen slovama,ale i celým tělem! Já Natsua miluju a je mi to jedno jestli on mne ne!" Co jsem to řekla?
,,Já tě taky miluju Lucy" otočila jsem se a za mnou stál Natsu. ,,Lucy pojď sem!" Rozeběhla jsem se k němu a schovala se mu za záda(už byl člověk a Gray taky). ,,Ale no tak Natsu víš co to znamená,když vyznáš člověku lásku?" ,,Ano a nehodlám se toho vzdát!" ,,N-Natsu...co to říkáš to nesmíš,nechci tě stratit, odvolej t-" ,,ne! Já to nevezmu zpátky!" Proč ne? Proč kvůli mne tolik ryskuje? Gray udělal krok k Natsuovi a vrazil mu pěstí.Natsu si utřel hřbetem ruky pusu, kterou mnel roztrhlou. Stála jsem za Natsuem,celá jsem se klepala,bála jsem se o Natsua,že ho Gray zabije. V okamžiku jsem zahlédla dva vlky jak se do sebe pouštějí a koušou se až do masa. Němůžu se na to dívat,vždyť ho Gray zabije! Natsu ležel na zemi a rychle oddechoval,vstala jsem a přišla ke Grayovi. Stála jsem před ním a dívala se mu přímo do očí. ,,Lucy běž od něj pryč!" Natsu na mě řval,ale já ho neposlouchala,zvedla jsem ruku za sebe a dala jsem Greyovi facku. ,,Nech nás už na pokoji!" Gray zavrčel a skočil na mne,svalil mne na tvrdou zem a kousl mě do ramene. Zaječela jsem bolestí a odstrčila jsem ho ze sebe. Vstala jsem a otočila se k Natsuovi, už měl i svoji podobu,byl celej od krve a asi byl v bezvědomí protože se nehýbal. Otočila jsem se spátky ke Greyovi,ale už tam nebyl. Přišla jsem k Natsuovi,klekla si k němu,zvedla jsem ho a opřela si ho o rameno. Táhla jsem ho celou cestu až ke mě domů. Když jsem dorazili ke mě tak otevřel oči a řekl mi ,,Lucy já už po schodech dojdu sám." Nechala jsem ho teda aby šel sám. Když jsem vešla do svého pokoje tak už seděl na křesle a obvazoval si rány. Když se tak na něj dívám začínám vidět rozmazaně,opřela jsem se o stůl,ale ruka mi uklouzla a spadla jsem na zem. Natsu vstal a rozběhl se ke mě. ,,hej Lucy co je?! Lucy!!" Nemohla jsem nic říct,zase jsem cítila mokro pod sebou,Natsu zvedl ruku a mněl ji celou od krve. ,,Natsu promiň" a zavřela jsem oči. Pokračování příště...