dare you to

kapitola 8

KAYLEIGH
„To si děláš srandu, že jo?"
Stáli jsme na parkovišti před školou u jeho luxusní motorky. Byla to snad...?
„Je to KTM," řekl pyšně.
Když viděl můj zděšenej výraz, rychle dodal: „Nemám tu auto. No tak, není to tak hrozný. Jede to jenom 125km/h a je to naprosto bezpečný."
„To já vím!"
Ale bezpečný to teda rozhodně není. Tyler toho byl důkazem. „Ale stačí malá nepozornost nebo rozptýlení a umřeme," polknu, najednou mám sucho v ústech.
Protočil oči v sloup. „Nebuď tak melodramatická," zasmál se. „Nic to není."
Nic to není. Tohle jsem si opakovala, když mi podal helmu, když jsem nasedala za něho. Nic to není, tak se uklidni. Jenže když nastartoval, zpanikařila jsem s snažila se slézt dolů.
„Deane! Deane, přestaň..."
„Sakra, Kayleigh! Co děláš?"
Jenom jsem přehodila druhou nohu zpátky přes motorku a jakmile jsem stála zase pevně na zemi, uklidňovala jsem svůj dech a vysokej pulz. Do tváře se mi hrnula krev.
„Nezvládnu to," řekla jsem téměř neslyšně.
Dean vypnul motor a začínal mít fakt obavy a podezření. „Proč ne?"
Když jsem neodpověděla hned, začal naléhat: „Tohle není jen strach. Tváříš se, jak kdyby měl nastat konec vesmíru."
„Prostě to nezvládnu," odsekla jsem.
„Fajn, tak pudem pěšky," pokrčí rameny a vzdá vyptávání. Malá hloupá část mně je zklamaná, ale nedám na sobě nic znát.
„To je fakt laskavý," opáčím.
Dean chůzi asi nemá zrovna v lásce, protože sotva dojdeme k prvnímu rohu, začne mě přesvědčovat, jak je můj strach naprosto zbytečnej a nesmyslnej.
„Nikdy jsem neměl nehodu. Nikdy mi neselhaly kola. Říká se, že KTM je nejbezpěčnější ze všech modelů. Nejspolehlivější ze všech značek."
„Myslíš, že nevím, co se říká?" vyjedu na něho. „Tyler si myslel to samý."
Dean okamžitě zmlkne a v z tváře se mu vytratí barva. „Promiň, neměl jsem to zmiňovat."
Když mlčím, pokračuje: „Ale nestalo by se to. Musíš mi prostě jen důvěřovat."
Ticho.
„Kayleigh. Věříš mi?"
Chtěla jsem mu říct, že nějaká část mně mu věřila už od toho okamžiku na Avině party, kdy o mně neprozradil pravdu těm trapným lidem, tahle má část mu chtěla potvrdit, že mu naprosto důvěřuje, i když to je nesmysl, když se známe teprv 2 týdny. Místo toho jsem tuhle část zatlačila hluboko do mysli a odpověděla jen: „Nevím."