Bylo 5 ráno. Lucky seděla v obývacím pokoji na gauči a dávala si věci do kufru. "já jsem tak nervózní! asi si svoje nervy brzo vytrhnu!" pomyslila si, během zapínání kufru. Podívala se na hodiny, které visely na zdi obývacího pokoje. "pět hodin ráno... jsem v takovým stresu že jsem vzhůru tak brzo..." šeptá si sama pro sebe. zvedne se a jde pomalým krokem do kuchyně. "... a vlak nám má jet až okolo osmé..." šeptla si, a usedla ke stolu v kuchyni. Začala snídat.
Lucky běží na autobusovou zastávku. za sebou nese svůj kufr a na zádech má svůj batoh. "škoda že nejsem tak dobrá v magii, abych se mohla na to nádraží rovnou teleportnout..." pomyslila si. Jakmile doběhla na zastávku, potkala svého kamaráda - šedivý zemský poník s černou hřívou a s bílými skvrnami po těle. "Čau." pozdravil onen hřebec. "čau. první autobus už jel?" zeptala se celá udýchaná Lucky. "za chvíli teprve pojede." odpověděl její kamarád. Autobus přijel, Lucky se přiblížila k autobusu aby mohla nastoupit, ale byl plný. "doháje..." pomyslila si Lucky. "já se tam určitě nedostanu včas..."
Hned co přijel druhý autobus o 10 minut později, Lucky nastoupila a jela na nádraží. "snad to stihnu." pomyslila si a jela dál. Autobus ujel dlouhou cestu, nicméně kousek od cíle se začala dělat na silnici fronta. Lucky začala být nervózní. "to mi tu ještě scházelo... vždyť je..." říkala si vduchu. Lucky se podívala na hodinky, "... skoro 7:40!"
Hned co autobus dojel do cíle, se Lucky rozhlédla a běžela hledat svou třídu. koukala všude možně. "kruci... já je vlastně nepoznám... jediného koho poznám je náš učitel..." řekla si vduchu. Koukla se do budovy nádraží, za budovu a nakonec se podívala před budovu. Nakonec zahlédla dodávku její školy. Rychle se rozeběhla ke své třídě. Učitel Mr. Hooves zrovna počítal žáky. "... ještě nám chybí tři!" řekl učitel nahlas. "hlavně se všichni ujistěte, že máte roušky! jestli ne, tak mám pár náhradních s sebou!" hlásil všem Mr. Hooves. Lucky mezitím dala svůj kufr do dodávky.
Byl čas. celá třída dostala od pana učitele lístek, a šla směrem k vlaku. Lucky si po cestě prohlížela spolužáky. "hmm... vypadá to, že je tu hlavně spoustu jednorožců..." pomyslila si, nastoupila na vlak a jela dlouhou cestou, až nakonec všichni dojeli a došli k chatce, kde budou přespávat. Všichni si rozebrali pokoje, všichni se navzájem seznámili, jen Lucky stála opodál. Za tu chvíli se ani jedinkrát nepokusila se seznámit s ostatními poníky. Nakonec zbyly jako poslední další dvě jednorožky, také veliké introvertky. Lucky a obě dvě další klisny si zabraly svůj pokoj. Všichni si začali vybalovat.
Zdálo se, že její spolubydlící byly ještě větší introvertky než je ona sama. Lucky musela udělat první krok. "Jak se jmenujete?..." zeptala se Lucky ostatních. obě klisny chvíli mlčely, ale poté sebraly odvahu něco říct. "já se jmenuji Lily..." řekla tiše jedna z nich. Druhá po ní začala taktéž mluvit. "já jsem Violet." řekla ta druhá, a Lucky se na to taktéž představila.
O pár hodin později byl čas oběda. Pan učitel Hooves klepal všem pokojím na dveře. "Pojďte do jídelny na oběd! Vemte si na sebe mikinu, v jídelně je celkem chladno!" řekl Mr. Hooves. Lucky slezla z postele, vytáhla svou magií mikinu ze svého kufru a nasadila si ji. Poté otevřela dveře a šla směrem k jídelně.
"Tak já vás všechny vítám! Předtím, než vám donesou jídlo vám něco povím o dnešním programu..." Začal Mr. Hooves s proslovem. "... za hodinu a půl se všichni sejdeme před chatou, vezmete si batoh jen s tím nejdůležitějším, protože půjdeme na dlouhou procházku. Poté se vrátíme zpět do chatky a už si můžete dělat co chcete." dořekl pan Hooves. Mezitím dvě dospělé klisny začaly podávat všem jídlo - špagety se sýrem. "přeji vám dobrou chuť." řekl pan učitel, a všichni se dali do jídla.
ČTEŠ
Milý deníčku...
Fantasy"milý deníčku..." je příběh o mladé jednorožce, která si zapisuje své každodenní příhody ve své nové škole do svého deníčku.
