💚V Zajetí Lásky💛

4.

V Bradavicích jsem už nějakou dobu. S Mlokem jsme se hodně spřátelili a trávime spolu dlouhé chvíle. Ale nemohla jsem si nevšimnout, že Harry s Ronem a Hermionou něco řeší.

Viděla jsem jak jdou dlouhou chodbou a něco si povídají. Běžela jsem rychle za nima. ,,Ahoj." řekla jsem, když jsem k nim dobíhala. ,,Ahoj, něco se děje?" zeptal se Harry se zvědavím tónem v hlase. ,,Ne, nic. Spíš já se chtěla zeptat co se dějě? Neustále někde pobíháte a něco řešíte..." odpověděla jsem nejistě. ,,Jo. No, když jsem řešil s Hagridem své peníze v Příčné ulici, tak jsme se u Gringottovích stavovali ještě u jednoho trezoru. Hagrid něco odnášel z trezoru do Bradavic. Měl by to být Kámen mudrců. A my si myslíme, že Snape chce ukrást Kámen." řekl Harry. Vše jsem nějak pochytila, ale jediné, co jsem nechápala bylo proč by chtěl Snape nějaký Kámen. ,,A na co je ten Kámen?" ,,Z Kámene mudrců se dokáže vytvořit elixír života. Patří Nicolasu Flamelovi. Snape ho chce pro Voldemorta, aby se vrátil zpět." odpověděla mi hrdě Hermiona. ,,A vy víte kde je?" zeptala jsem se znovu a nejistě. ,,Hlídá ho Chloupek ve třetím patře. Tedy nejspíš." Já jen kývla a znažila jsem se nějak pobírat informace. ,,Kdo je Chloupek?" můj hlas se začal lámat. ,,To je tříhlavý pes." řekl Ron. Já nemohla uvěřit tomu, co jsem teď slyšela. Tříhlavý pes v Bradavicích, co mě tu ještě překvapí? ,,Takže vy si myslíte, že to je Snape?" řekla jsem a všichni tři zároveň kývli. ,,No a Snape teď ví, jak projít kolem Chloupka." řekl Harry a já se zvláštně na Harryho podívala. Než jsem se ale stihla zeptat jak, začal za námi někdo mluvit. ,,Dobré odpoledne. Copak asi čtyři žáci jako jste vy dělají uvnitř, když je venku tak hezky?" všichni jsme se zděšeně otočili na osobu, která stála za námi. Byl to Snape. ,,No....my...my jsme jen..." začala mluvit Hermiona, ale Snape ji přerušil:,,Dejte si pozor, ať to nevypadá, že něco chystáte." Vážně se na nás zadívat. Tedy hlavně na Harryho. Otočil se a s vlajícím pláštěm odešel. Harry se na odcházejícího profesora díval a já se snažila to trapné ticho přerušit. ,,Jak se tedy dá projít okolo Chloupka?" všichni tři se na mě podívali. ,,Stačí mu něco zahrát a on usne." řekl Harry a rozešel se.

Já chtěla jít za nima a řešit tuto závažnou věc taky. Adrenalin, to je moje velká stránka. Ale než jsem udělala krok zastavil mě chlapecký hlas:,,Ahoj, kam máš namířeno?" otočila jsem se a podívala se na chlapce. Byl to stydlivý Mlok. ,,Já. Teď jsem chtěla něco řešit s Harrym, Ronem a Hermionou, ale myslím, že to zvládnou sami. Kdyžtak jim pomůžu dýl. Něco potřebuješ?" snažila jsem se o úsměv, ale mé temné já mě pohlcovalo čím dál tím víc. ,,Emm, no. Já jsem tě chtěl poprosit, jestli se mnou nepůjdeš za Hagridem. Chtěl mi něco ukázat a myslím, že by tě to mohlo taky zajímat." Já kývla a společně s Mlokem jsme vykročili k Hagridovi.

Hagrid seděl na schodišti svého domku a něco vyráběl. ,,Ahoj Hagride. Tak jsem tu. Vzal jsem ještě Betty." Hagrid se široce usmál. ,,To nevadí. Myslím, že i ona bude překvapena. Pojďte." řekl, zvedl a odcházel za domek. Oba jsme se vydali za ním. Došli jsme mezi listnaté stromy. Překročili kamennou zídku, která ohraničovala něco jako ohrádku. ,,Páni!" polohlasně vykřikl Mlok, když uviděl stvoření, které stálo před námi. Já se na obrovské stvoření zadívala. Byl to pták s tělěm koně. ,,Co je to Hagride?" zeptala jsem se nejistě. ,,Myslel jsem že zrovna ty to budeš vědět, Betty." pohladil tvora a pokračoval dál:,,To je Klofan. Patří do druhu Hipogryf." řekl Hagrid a úsměvně se na nás díval. ,,Takže Křídlošíp?" přešel blíž Mlok a s jiskrami v očích si zvíře prohlížel. Hagrid kývl hlavou a podíval se na Klofana. ,,Opatrně vi dva. Musí se na něj pomalu. Myslím, že pro dnešek to stačí. Chtěl jsem, aby znal i víc lidí, ne jenom mě." poplácal Klofana po pleci a přešel k nám. Hodil mu nakonec mrtvou fredku a společně s námi odcházel. ,,Chtěl bych, až se s vámi víc seznámí, aby jste za ním taky chodili. Jsou moc milá zvířata a já ho nechci nechávat neustále samotného. Mám spoustu jiné práce a takhle mi je ho líto." div se Hagrid nerozbrečel. ,,Já sem chodit budu. A myslím, že Mlok taky." Mrkla jsem na Hagrida a Mlok pokýval hlavou. ,,Tak už běžte. Máte toho určitě moc." zamával Hagrid a já s Mlokem jsme vešli do hardu.

Dnešní den byl volný, proto jsem šla na kolej si pro nějaké knížky, aby jsem mohla studovat. Ne, že bych byla šprt nebo něco takového. Jediné, co mě bavilo byla Magiozoologie. Na ostatní předměty jsem celkem kašlala. Tedy až na bylinkářství. To bylo na druhém místě mé oblíbenosti.

Vyšla jsem z koleje a namířila si to na školní dvorek. Cestou mě ale zastavil mi znamí hlas. ,,Ale ale. Podívejme kdo tu jde." já vědoma kdo je za mímy zady jsem se zastavila a otočila. Stál tam Draco se svýma kamarádíčkama. ,,Ale ale. Podívejme jací hlupáci tu přede mnou stojí." široce jsem se usmala a chtěla pokračovat v cestě. Ale to, co jsem řekla se Dracovi vůbec nelíbilo, proto mě všichni tři obklíčili. ,,Tak hele. Necháš toho, nebo..." začal Draco a já ho přerušila:,,Nebo co? Co zrovna ty mi můžeš udělat?" z mého vážného výrazu vznikl smích. Drkla jsem do Draca, aby se uhnul a pokračovala směrem na dvorek kde na mě už čekal Mlok. Draco a ti dva pitomci se na mě jen poníženě dívali. Já si sedla vedle Mloka a otevřela knížku. ,,Co chtěli?" najendou se zeptal Mlok. ,,Nic. Jen blbý řeči." zamumlala jsem. ,,A neudělali ti nic?" Já se na Mloka podívala. ,,Očividně ne. Ale tak ty bys mi na pomoc určitě přišel, že?" vážně jsem se na Mloka zadívala. Viděla jsem jakou má hrůzu v očích. ,,Klid. Já bych je zvládla sama." mrkla jsem na něj a bylo vidět, jak mu spadl vystrašený výraz z tváře. Dokonce se i usmál a zabořil hlavu do knížky.