Až po uši

Všechno v normálu?

Do večera se do sídla vrátili všichni Avengers. Nataša je povolala zpátky, jejich mise byla u konce. Elia všem co nejsrdečněji poděkovala. Bylo to od nich opravdu šlechetné a neměla tušení, jak jim to bude moci oplatit. Také se snažila doopravdy uvěřit tomu, že je Dantalion uvězněný a že na ni někde nechystá pomstu. A co vůbec bude dělat teď? Přidá se k Avengers nebo si najde práci někde v New Yorku? Bude muset začít přemýšlet o své budoucnosti... Teď když ví, že nějakou mít bude.

.........................................

Elia byla na balkóně a sledovala panorama města, upíjela přitom horkou kávu. 

"Tak co, už víš, co budeš dál dělat?" ozval se za jejími zády Tony.

"Vlastně ne..."přiznala se.

"No...pokud bys chtěla, někdo jako ty by se nám určitě hodil. Na světě chodí pořád dost zlých cápků, které je třeba srovnat do latě."

"Nabízíš mi, abych se k přidala k vám? K Avengers?" 

"Tak nějak... Samozřejmě bys první musela podstoupit výcvik a Shield by si tě určitě nějak chtěl prověřit, ale to jsou jen formality."

"Promyslím to. Díky, Tony. Opravdu si té nabídky cením." usmála se Elia a Tony jí úsměv oplatil.

......................................

Večer bylo v domě ticho. Všichni byli unavení a chtěli si trochu odpočinout. Kromě Visiona, který opočívat moc nepotřeboval a Sama, který jako vždy překypoval energií. Oba byli ve společenské místnosti a hráli kulečník. 

Elia byla ve svém pokoji a listovala knihou, kterou jí věnoval Bucky. Velice ji zaujala kapitola o Islandu. Fotografie ostrova byly úchvatné. Tak nádherné místo snad existovat ani nemůže. Rozhodně se tam musí někdy podívat.

Na dveře Eliina pokoje zaklepal Steve a vešel dovnitř.

"Elio?" řekl nervózně.

"Ahoj, Steve." 

Steve stál chvíli dál ve dveřích a pozoroval ji. Potom se odhodlal a posadil se vedle ní na postel. Elia nervózně čekala, co bude dál. Steve vypadal jinak. Působil zvláštním dojmem. Jeho pohled se jí příliš nezamlouval. Elia instiktivně stáhla uši a lehce se jí naježil ocásek.

"Steve.. ještě než začneš mluvit.... Měla bych ti něco říct.... Neříká se mi to snadno.... Víš, ten večer, když jsi mě na tom balkóně políbil. " Steve se nepatrně zamračil a Elia to zpozorovala. "Víš... já... já mám ráda někoho jiného. Je mi to líto, Steve. Nechci ti ublížit, ale tak to prostě je."

"Nechceš mi ublížit, ale ublížilas mi a to hodně." řekl jí naštvaně. "Kdo je to? Kdo je ten, kterého sis vybrala místo mě?" 

" Je to těžké ti to říct...Ale je to Bucky. Steve, moc mě to mrzí... Omlouvám se...." do očí ji vhrkly slzy.

"Věř mi, že tě to mrzet teprve začne." řekl Steve, zvedl se a odešel z pokoje. 

Elia se schoulila do klubka a tiše plakala. 

.......................

Dveře pokoje zůstaly otevřené a i přes Eliinu snahu plakat tiše, ji slyšela okolo procházející Wanda. Vstoupila do místnosti.

"Elio?" Wanda uviděla, jak se choulí na posteli a pomalu k ní došla. Položila ji ruku na rameno. "Co se děje? Stalo se něco?"

Elia si sedla, otočila se k Wandě a rukávem si utřela slzy z očí. Řekla Wandě o všem. O ní a Buckym. O tom jak jí Steve políbil i o tom, co jí před několika okamžiky řekl, a jak ho moc ranila. Wanda bedlivě poslouchala a se semknutými rty přikyvovala. 

"Nevěřím, že by kapitán něco takového řekl." podotkla Wanda, když Elia dokončila vyprávění. "To mi vůbec nepřijde jako on."

"Taky mě to překvapilo. Ale asi jsem mu moc ublížila... Proto to řekl."

"A mluvila si o tom s Buckym? Ten znám Steva nejlíp, určitě to vyřeší."

"Ještě ne. Nechci aby Bucky viděl..." nedořekla Elia.

"Co necheš, abych viděl?" zjevil se ve dveřích Bucky.

Elia se zarazila. Nechtěla, aby ji viděl plakat. Otočila se od něj a začala si znovu otírat uplakaný obličej.

"Elio co se děje?" zeptal se, když viděl její slzy, které se marně snažila skrýt.

"Asi bych vás měla nechat o samotě." mrkla Wanda na Buckyho a odešla.

Bucky zaujal její místo vedle Elii, která k němu byla stále otočená zády.

"Řekni mi, co se stalo. Když mi to neřekneš, nemůžu s tím nic udělat."

Elia chvíli přemýšlela. "Řekla jsem Stevovi pravdu. On.... byl tady a bála jsem se, že mě bude chtít znovu políbit...Tak jsem mu to řekla."

"A co na to řekl?"

"Že mě bude mrzet, že jsem si nevybrala jeho...."

Bucky se zarazil. Tohle nebylo jeho kamarádovi vůbec podobné. Nikdy by takto s ženou nemluvil.

"Bucky, řekni prosím něco. Nemlč." prosila ho Elia.

"Promluvím s ním."

"Díky." usmála se na něj.

Bucky Elii utřel slzy a nežně ji políbil. Potom odešel hledat Steva.

...............

Ukázalo se, že Steve odešel někam ven, tak Buckymu nezbývalo, než počkat až se vrátí. K jeho smůle se u něj do hodiny zjevil Tony a donutil ho mu jít pomoct do jednoho skladu, několik kilometrů od základny.

...................

Steve se vrátil a zamířil si to rovnou za Eliou, která byla zrovna v koupelně. Bez zaklepání vešel dovnitř.

"Steve, co tady děláš! Vždyť mám na sobě jenom župan." vykřikla Elia. 

Steve za sebou zavřel a zamknul. Elia hlasitě polkla. Tohle není dobré, pomyslela si.

"Jak dlouho sis myslela, že se předemnou schováš?"

"Neschovávám se před tebou. Steve, proč se chováš tak divně, jako bys to vůbec nebyl ty. Jestli jsem ti dopravdy tak moc ublížila, tak se moc omlouvám, ale nevím ...Prostě nevím jak to můžu odčinit. Prosím...."

"Elio! Ty jedna zrádkyně! Opustilas mě! Uteklas!" zahromoval a Elii došlo, že osoba, která před ní právě stojí, není Steve.

"Dantalione?" hlesla.

"Ano, Elio. Jsem to já..."