FiziFikce - Jednodílovky 2

Fizi x Humi

Fizi:

Jednoho dne jsme se s FiziCrew (Já, Kája, Humi, Domča a Víťa) rozhodli, že půjdeme do bazénu. Domča a Víťa tam už čekali a Humi přijel potom. Já s Kájou jsme se chvíli zdrželi, protože jsme byli v mekáči a na benzínce. Poté, co jsme přijeli, oblíkli jsme se do plavek a šli do bazénu. Neustále jsem se musel dívat na Humiho. Ty jeho svaly, omg. Počkat! Já nejsem teplej a navíc mám Káju. Po chvilce jsem vylezl z bazénu, abych si šel dát něco k jídlu. A najednou jsem za rohem viděl Káju, jak se líbá s nějakým klukem! Byl to Martin Carev. Šel jsem k nim, abych mu jednu natáhl, ale Martin byl o hodně silnější než já, a tak když mi jednu dal on, jsem upadl do bezvědomí. Kája se tu potyčku sice snažila zastavit, ale neuspěla.

Probudil jsem se v sanitce, a vedle mně seděla moje láska. Humi si všiml, že jsem se probudil a ihned se začal vyptávat, jak mi je. Odpověděl jsem, že už je to trošku lepší. Bylo to roztomilý, když byl tak starostlivý. Několik minut jsem koukal na Humiho, a potom jsem se mu rozhodl říct, co k němu cítím. ,,Ondro, už to vím delší dobu, ale konečně ti to můžu říct. Já tě moc miluju...'' Ondra se zhluboka nadechl a poté odpověděl: ,,Já tebe taky, Fílo.'' Po tom, co řekl, si mně Humi přítáhl k sobě a vášnivě mně políbil. Prohloubil náš polibek tím, že zapletl naše jazyky do sebe. Hladil jsem ho a oba jsme se usmívali. 

Řidič: 

Slyšel jsem, jak se tam ti dva málem 👉👌 a trošku mně to bylo nepříjemný, ale nechal jsem to být. Tohle se mi nestává každý den. Brzo jsme byli u nemocnice a já se rozhodl jít dozadu do sanitky, abych je vyprovodil. Jakmile jsem otevřel dveře, tak jsem počítal s tím, že je nachytám při něčem nekalém. Ale oni naštěstí byli zpátky na svých místech. Usmál jsem se na ně, a jelikož jsem ukrajinského původu a respektuji tyto vztahy, popřál jsem jim ve svém rodném jazyce vše nejlepší v jejich vztahu. 

Policista:

Vyšetřovali jsme případ, kdy se nějací mladí kluci poprali kvůli holce. To není v týhle době nic neobvyklýho. Poté, co jsme vyslýchali pana Careva, jsme s kolegou měli obchůzku a najednou jsme viděli nějaké mladé fanoušky, jak se shlukují kolem nějakých dvou kluků. Křičeli: ,,Ahoj Fizi, čau Humi!''  Okamžitě jsem poznal, kdo to je, protože můj syn a kolegova dcera se na ně často dívají. A navíc ho budeme brzy vyslýchat ohledně toho incidentu. Napadlo mně je požádat o to, jestli by nemohli přijít na narozeniny mého syna, protože jsem už dlouho přemýšlel o dárku a nemohl jsem nic vymyslet. Šel jsem tedy k nim, pozdravil je a slušně je požádal. S úsměvem se na sebe podívali a zakývali hlavou, že ano.

Tak co? Líbila se vám první kapitola? Napište mi do komentářů svůj názor