Potkala jsem se s Lokim za školou. Zeptal se mě jaký to bylo první den v nové škole. Já mu řekla, že dobrý a že jsem si našla kamarádku. Odletěli jsme na Ázgard, přišli jsme do paláce, ber me že je to velký barák. Loki mi pověděl, že mam jít za Friggou. Přisla jsem do jednoho pokoje, který byl snad větší než 1 patro na mé nové škole. Zeptala se mě, jak jsem se měla a jestli jsem někoho potkala a tak. Já jsem jí řekla úplně to samé jako Lokimu. ( Protože to nebudu vypisovat zase znova). Byl večer a já se chystám na "rodinou" večeři.(ne fakt nebudu dávat fotky toho co jsem si vzala na sebe). Na kterou se s Lokim FAKT moc těšíme (to byla ironie), protože tam budou všichni ze zámku. Takže i náš "milovaný kamarád" Thor. Doufala jsem, že aspoň jednou nebudou hádat. Ale hádej co. Hned jak jsme dojedli (ps: bylo to dobré) tak se začali se hádat, až to skončilo tím že Loki Thora proměnil v žabu jako minule. Vyprskla jsem vodu smíchy, když se žabí Thor na Lokiho podíval, jak kdyby ho chtěl zabít. Loki se začal smát taky, ale ne tak jako já. Fakt jsem umírala. Další àzgarďané, kteří s námi seděli u stolu a jenom divně koukali. Například Robin Hood na Lokiho dokonce vytáhl meč. To už mi tak vtipné nepřipadalo, ale nemohla jsem se přestat smát. Prostě to nešlo. Robin Hood Lokimu vyhrožoval, jestli Thora nepromění zpět, tak ho propíchne. To už jsem se fakt začala bát. Rychle jsem Thora vrátila do původní podoby, ale pořád jsem se zubila jak idiot.
Po večeři všichni byli ticho a já tam jenom seděla. Já to kruté ticho NENÁVIDÍM. ,, Ummm a vůbec. Jak jste se beze mě měli?" Řekla jsem trochu nervózně a hlava mi hlásila. ,, Tak teď jsi to posrala". Thor se podrbal na zátýlku. ,, No... Tak asi dobře? Já ani nevěděl, že jsi někde pryč" A u toho se nervózně zasmál. Tak a teď jsem totálné nasraná. ,, Aha já myslela, že... Jsem vám chyběla..." A Loki vstal a řekl. ,, Darsy ty jsi mi hodně chyběla i když to byl jenom jeden pitomý den. Darsy prosím nezlob se na Thora. On si prosté neuvědomil, že jsi někam odešla." Šlo v jeho hlasu slyšet, že toho Thora má chuť zabít. Zaroveň se bál ať nikam neodcházím, protože vždycky někam odejdu a nikdo kromě Lokiho, mě nenajde. Jednou jsem utekla, jelikož mi rodiče něco řekli a já to vzala osobně. Jsem hodně nasraná na Thora a na všechny, kteří o mně nevěděli. Vstala jsem a omluvila se, ale já už opravdu musela odejít. Zavřela jsem za sebou dveře a hned začala utíkat k východu. Nevzala jsem si bundu a sakra. Utíkám dokud nenarazím na les. Les byl hodně široký. A je tma, tak proč tam nejít, že? Jdu jdu jdu a najednou sakura strom. Co tady dělá sakura tree uprostřed lesa? ,,Aaaa kamínek" Miluju kamínky obzvlášť, když svítí a nebo se lesknou. Dotknu se ho a začne více svítit. A sakra, tady je něco špatně. Začínala jsem mizet. Kurva kurva kurva co teď? Než zmízím uvidím Lokiho, jak se na mě podívá s vystrašeným výrazem. ,, DARSY! NEE"
Spadla jsem na studenou podlahu, z mramoru. Dlouhá chodba a bílé zdi. Vstanu a rozhlédnu se. Hodně dveří v jedné chodbě a kolik to má proboha pater? Někdo jde. Sakra... Jsem v háji. ,, Hey! Co tady dělát- Darsy? Co tady sakra děláš?" Oh ne...
ČTEŠ
I don't feel safe there
ФанфикJmenuji se Darsy. Je mi 250 let, jelikož žiju na Ázgardu a tam ten čas běží rychleji. Díky jedné paní jsem tady na Zemi. Prej, že nemám základní znalosti. No to určitě. Ale co když se to sebraje jinak než by mělo a poznám nékoho kdo mi změní život?