1✓

333 11 10
                                    


Draco seděl v obýváku ve své komnatě, se sklenkou červeného vína v ruce a netrpělivě čekal na svého přítele, který mu slíbil, že přijde dneska dřív, aby si mohli udělat hezký večer. Jenže bylo jedenáct hodin večer a on nikde. S povzdechem položil skleničku s vínem na stolek a loudavím krokem se vydal do ložnice. Svlékl ze sebe všechno co na sobě měl kromě boxerek a navlékl si vytahané tričko na spaní.

Když si chtěl lehnout do měkkých přikrývek, ozval se z předsíně šramot klíčů a klapnutí zámku. Draco se hned zvedl a rozběhl se do obýváku aby mohl svého přítele pokárat za to, že jim slíbil hezký večer.

,, Ahoj zlato, moc se omlouvám, že jdu až takhle pozdě ale zdržel mě Brumbál"
Vstoupil do místnosti a dal svému příteli lehkou pusu na rty. Draco stál jak přikovaný, že se ani k protestu neměl.

Jemně potřásl hlavou, aby se vzpamatoval a vydal se za Harrym, který mezitím stihl dojít do kuchyně. Sedl si na židli ke stolu a se smutnou grymasou pozoroval Harryho, jak si připravuje čaj.

,, Ale slíbil jsi nám hezkej večer" Draco smutně sklopil hlavu a s nezájmem pozoroval své nohy.

,, Promiň Draco, ale tohle bylo důležitější"
Podal blonďákovi jeden hrnek s ovocným čajem a sám se napil z toho svého.

,, Pro tebe je všechno důležitější než já!" Prudce se zvedl, až za ním spadla židle.
,, Záleží ti vůbec ještě na mě?" Zlomil se mu hlas. ,, Draco..." Blonďák ho od sebe prudce odstrčil a s pláčem se rozběhl do ložnice.

.....

Do ložnice začali pronikat první sluneční paprsky, které začali Draca jemně lehtat na obličeji. Blonďák se nepříjemně ošil a přetočil se na druhý bok.

Mezitím, Harry v kuchyni připravoval pro blonďáka snídani do postele, jako omluvu za včerejšek. Cítil obrovskou lítost vůči blonďákovi, ani si v tu chvíli neuvědomoval, jak blonďákovi jeho slovy ublížil. Položil na talířek ještě právě uvařenou kávu a vydal se do ložnice, kde si blonďák ještě v klidu vyspával.

Potichu otevřel dveře a přešel rovnou ke spícímu blonďáčkovi. Posadil se na postel vedle něj. ,, Zlatíčko, vstáváme" jemně pohladil Draca po paži, kterou měl přehozenou přes břicho.

Draco jen něco nelibě zamručel. ,, Zlatí za dvacet minut učíš" Draco se rychle vymrštil do sedu a zmateně se rozhlédl po místnosti.

,, Tady máš snídani, najes se ať nemáš hlad" posadil mu do klína podnos se snídaní. S tichým děkuju se blonďák s chutí pustil do snídaně.

Harry se z hluboka nadechl. ,, chtěl bych se ti omluvit za ten včrejšek, nemyslel jsem to tak. Byl jsem unavený a už jsem nevěděl co říkám. Nechtěl jsem ti to říct, promiň, zlato" něžně ho při tom, co mluvil, hladil po paži s vynou vepsanou v očích.

,, Ne, to já promiň, neměl jsem tolik vyvádět, jen" na chvilku se odmlčel a pokoušel se najít správná slova kterýma to vyjádřit. ,,se mi zdá, že už spolu netrávíme tolik času, jako dřív"

Před dvěma lety na škole spolu trávili každou volnou chvilku, ale teď na sebe měli čím dál tím míň času.

Harry s povzdechem zastrčil Zmijozelovi pramínek blonďatých vlasů za ouško.
,, Já vím zlato ale za chvilku budou podzimní prázdniny, takže budeme mít tři dny jen pro sebe"

,, Jenom my dva?"

,, My, čaj a teplá deka" dlouze blonďáka políbil. Draco se do polibku šťastně usmál.

_________

,, Okamžitě stichněte!" Zařval Draco přes celou třídu na čtvrtý ročník. Tenhle ročník byl snad nejhorší na celý škole.
Všichni okamžitě stichli a opět sklopili pohledy do učebnic.

Don't Leave Me... //Drarry✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat