Snow Romance |ItaDei|- Vánoční jednodílovka

Snow Romance

Věnováno všem, kteří sem zavítají :) Veselé Vánoce vám přeje Leny Black💝

Blonďatý muž seděl sklesle u stolu. Venku hustě sněžilo a začalo se pomalinku stmívat. Po zamrzlých chodnících pobíhali občané Konohy, děti si stavěly sněhuláky a poslední přípravy Vánoc byly v plném proudu. To ovšem neplatilo pro osobu sedící v tichu kanceláře.

Je tomu jen pár měsíců, kdy se Deidara dozvěděl, že ho jeho zrzavý, již ex, přítel několik týdnů podvádí s nějakou šlapkou. Ani na jméno jí nemohl přijít. Po procitnutí, že k němu ten druhý city celou dobu jen předstírá, si blonďáček zabalil své věci a navzdory tomu, že to byl jeho byt, odešel ke svému nejlepší kamarádovi.

Itachi ho vždy vítal s otevřenou náručí. Nevadilo mu, že u něho jeho kamarád bude nějakou dobu bydlet. Deidara chce svůj byt zpátky, ale Sasori se odmítá odstěhovat, dokonce si tam nastěhoval tu svou.

,,Ah...zase," zatřepal hlavou blondýn, aby zahnal nepříjemné myšlenky.

Oči ho pálily z obrazovky monitoru a místo studování grafu mu stále znova a znova hrála v hlavě scéna stará několik měsíců.

Několik měsíců zpátky...

Veselý blonďáček potichu otevřel dveře od bytu, který sdílel se svým přítelem. Měl až neobvykle dobrou náladu. Na vysoké se mu ten den dařilo a dokonce se mu povedlo odejít dříve z práce, aby překvapil svého zrzečka.

,,Sasori?" promluvil zvesela do ticha chodby.

Nikdo se mu neozýval a všude bylo zhasnuto. Sasori měl být doma, protože na rozdíl od Deidary stálou práci neměl a ani nestudoval. Dei tedy rozsvítil a s očekáváním se podíval na botník, jestli tam jsou zrzkovy boty. Třeba šel jen nakoupit.

Ovšem...boty tam byly. Dvoje.

,,S-Sasori?" zašeptal už blonďák.

Třeba je přišla navštívit jejich bývalá spolužačka Konan...nebo...nikdo jiný už Deidaru nenapadal. Ty druhé boty byly totiž ženské. 

Modré zorničky se mu rozšířily strachem a veliký balvan se mu umístil v oblasti hrudníku. Rychle rozsvítil i zbylá světla chodby a co nevidí. Sasoriho červené tričko pohozené na zemi. Sasori nikdy nebyl pořádný a jeho věci se válely všude kolem, jenže...vedle trika byla i černá kancelářská sukně.

Deidary se zmocnil strach, vztek a hlavně zoufalství. Malý byt prolítl jako tichá vichřice a zastavil se až na konci cestičky z oblečení před dveřmi ložnice. Pomalu otevřel dveře a k jeho uším ihned dolehlo šustění a tiché zvuky vášně.

První, kdo si nezvaného hosta všimnul, byla bloncka ležící na lopatkách. Dlouhé světlé blonďaté vlasy rozprostřené kolem hlavy a nad ní se skláněl JEHO zrzek.  

,,Nemá být náhodou ten tvůj blonďák v práci?" zeptala se a zrengenovala Deidaru modrýma očima.

,,On? Kde by jinde byl. Za dvě hodiny přijde a já zase budu muset hrát, jak jsem hrozně zamilovanej," odpověděl jí Sasori bez ostychu a dál do ní přirážel.

Pořád ho srdce bolelo a fakt, že po několikaletém vztahu bude trávit Vánoce bez náruče svého zrzka, k tomu moc nepřidával. Nechtěl si to přiznat, ale potřeboval něčí blízkost. 

Nevědomky si zapnul mobil a rozklikl zprávy s Itachim. Poslední zpráva byla právě od černovláska. Nechceš si to ještě rozmyslet? Itachi byl zásadně proti, aby byl v práci i na Vánoce, a dával to značně najevo.