Kapitola 10

29 2 1
                                    

Ráno jsem se probudila s bolestí hlavy, posadila jsem se a chytla se za čelo. Po chvilce bolest polevila tak jsem se podívala na Shouta který ještě spal, chtěla jsem vstát z postele, ale kocovina mi to nedovolila. Lehla jsem si zpátky a přitulila jsem se k Shoutovi, on si mě k sobě přitáhl blíž a zašeptal " dobré ráno princezno" usmála jsem se a popřála mu také dobré ráno. Chvilku jsme tam takhle leželi dokud někdo nezaklepal na dveře " děcka za dvacet minut je snídaně tak vstávejte" byl to Aizawa a zněl totálně zduněně. Pomalu jsme se zvedli z postele a oblékli se. Obuli jsme se a vyrazili na tu snídani, lidi se už shromažďovali před jídelnou. Všichni vypadali strašně, musela jsem se trochu pousmát, protože to byl opravdu vtipný pohled. Shouto řekl že si sedne ke klukům a mé místo mi držela Ikari. Doběhla jsem za ní a sedla si na židli. " Tak co jaká byla noc?" zeptala jsem se jí a ona se ke mě naklonila a pošeptala do ucha že se spolu vyspali. Musela jsem si jí svěřit že já se Shoutem taky " no nekecej ! " vykřikla a pár lidí se na nás podívalo " Ikari buď ticho" pokárala jsem ji a ona se omluvila. " O pauzu se sejdeme a musíme pokecat " "tak to je jasný" vklidu jsme si dojedly snídani, Ikari byla rychlejší tak si šla pro čaj a odnést nádobí. " Dobré ráno Iris" otočila jsem se za hlasem a byla to Ochaco, popřála jsem ji také dobré ráno, chtěla jsem pokračovat v jídle ale na stole ležel zmuchlaný papírek. Nenápadně jsem ho vzala a rozvinula, bylo tam napsáno ' V jednu hodinu za campem u jezera'. Kdo to napsal? a proč by jsem tam měla jít? myšlenky se mi honily hlavou a chuť k jídlu mě přešla. Ikari mi donesla čaj a řekla že půjde na chatu, zatím jsme se rozloučily  a já si vypila svůj šálek čaje. Když jsem dopila tak jsem se zvedla od stolu a šla hrnek odnést, po cestě jsem si všimla Bakuga jak sleduje každý můj krok, ale neměla jsem na to se mu podívat přímo do očí. Shouto na mně už čekal venku a společně jsme se šli převléct do chatky. Vzali jsme si naše uniformy na trénink a vyrazili jsme na hřiště. Po chvíli tam přišel i zbytek a bylo nám oznámeno že se dnes bude jen posilovat naše schopnost a tělo. Udělali jsme takové menší kruhové cvičení střídali jsme spolužáky a společně cvičili. Přišla jsem na stanovistě kde se trénovala stabilita, úkolem dvou lidí bylo udělat stojku a vzájemně se o sebe opřít, jako parťáka jsem tam měla Jiro, udělaly jsme cvik co se po nás chtěl a šli jsme každý dál. Když konečně skončilo tohle cvičení tak učitelé řekli že každý použijeme svoji schopnost jen tak do prázdna, ale dáme si záležet. Midoriya málem zboural celý camp když použil quirk, přišla na řadu Ikari a řekla že k tomu aby mohla použít quirk potřebuje člověka aby se mu dostala do hlavy " Iris se prý hlásí jako dobrovolník" když jsem slyšela své jméno tak jsem hned vymrštila hlavu a koukala co se děje " dobře, tak Iris pojď". Zvedla jsem se a šla za Ikari která se chvilku soustředila, pak mi položila ruku na rameno a v tu chvíli jsem viděla jenom černo. Po nějaké době jsem se probudila na zemi a úplně mimo. Iida ke mě přišel, zvednul mě ze zěmě a doprovodil na místo. Midnight ke mě přišla a zeptala se jestli je vše v pohodě a já jen kývla hlavou že jo . Vystřídalo se pár spolužáku a pak jsem šla na řadu já. Postavila jsem se do prostřed hřistě, zavřela oči a chvíli se soustředila. Klekla jsem si, položila jsem ruce na zem a v rázu udělala obrovský krystal doprováděný menšími krystaly. Chvíli jsem to takhle nechala a na povel učitelů jsem nechala krystaly zmizet. Zamotala se mi hlava a na chvíli se zatmělo se mi před očima " Iris jsi v pohodě ?" slyšela jsem a snažila se probrat ale nešlo to, padla jsem na kolena. Přiběhl ke mě Aizawa a koukal jestli jsem  v pořádku, zvedl mě ze země a řekl že mě odvede do chatky. Tam jsem si lehla do postele" zůstaň ležet a oběd ti pak přinesou, hlavně si odpočiň" řekl a odešel. Já tam jen tak ležela a po chvilce jsem usnula.

Hi, ano stále žiju a tady máte další kapitolu, mám teď maturitu takže není moc čas no znáte to :D

Vaše Iris

Soustředění (bnha)Kde žijí příběhy. Začni objevovat