-29-

738 34 2
                                    

,,Tati, neviděl si ty nové džíny, co jsem si teď koupila? Chtěla jsem si je vzít, ale nikde je nemůžu najít!" Zoufale jsem vběhla do tátovi ložnice. Měla jsem na sobě jen čerstvě vyprané triko a právě vyžehlenou maminu košili, kterou jsem si vzala, abych ji při vánoční večeři měla stále u sebe. Blake měla každou chvíli dorazit, protože nejdříve večeřela doma s rodiči, kde si i rozdají dárky, protože ode dneška tu bude na pár dnů s námi, jelikož pak jede s rodinou na sváteční dovolenou na Floridu. Navíc jsou to naše první vánoce, takže jsem je chtěla strávit s ní a zítra ráno, až se probudím do štědrého dne a stočím svou hlavu do strany, chci vidět jí a její dokonalý spící obličej. 

,,Tady. Vypral jsem ti je, abys byla celá v čistém." Klidně a vřele se na mě pousmál a podal mi složené modré džíny. Nijak nekomentoval to, že jsem si letos místo šatů vzala k štědrovečerní večeři džíny s trikem a košilí, proto jsem ho milovala snad ještě víc. Sám na sobě měl ty nejlepší kalhoty, co vlastní a krásnou bílou košili. Byl oholený, vlasy měl gelem lehce upravené a na krku mu na jeho řetízku od mámy visel její snubní prsten. Nikdy jsem si nevšimla, že ho tam nosí, dokud si ho dnes nevytáhl zpod košile. Dnes jsem se měla seznámit i s Katherine, tátovou přítelkyní, kterou jsem sama pozvala na naší večeři. 

,,Děkuju moc," líbla jsem ho na tvář a rychle jsem se do nich nasoukala. 

,,Moc ti to sluší, drahoušku." Líbl mě do vlasů a natáhl se na noční stolek pro hodinky, které si připnul na zápěstí. Přesně v té chvíli se ozvaly vchodové dveře. Jelikož se odemknuly samy, znamenalo to, že to je Blake. Táta ji před nedávnem dal klíč, aby mohla přijít, kdykoliv chce, protože tu stejně v podstatě bydlí. Jen jsem kmitla pohledem po tátovi a rychle jsem se rozeběhla do předsíně. Musela jsem se ale zastavit, protože jakýkoli pohyb byl pro mě nadlidský výkon. Blake přede mnou stála v krásných nebesky modrých šatech, které díky nenápadným třpytkám a tmavém odstínu připomínaly klidnou noční oblohu. Vlasy jí ve vlnách splývaly po ramena a tvář ji zdobilo jemné přirozené líčení. Byla tak nádherná, že mi ve vteřině štěstím puklo srdce. 

,,Já-já," snažila jsem se najít nějaká slova, která by vystihovala to, jak se právě teď cítím, ale žádné takové snad neexistovalo. Blake se roztomile a stydlivě zaculila a přešla ke mně blíž. ,,Myslím, že se půjdu převléknout," uchechtla jsem se a nejistě jsem se otočila k odchodu. Blake mě ale pohotově chytla za zápěstí a přitáhla si mě zpět k sobě. 

,,Alex, jsi nádherná. Nechci, aby sis na sebe brala něco jiného." Dala mi mé neposlušné pramínky vlasů za ucho a naprosto dokonale se usmála. 

,,Rozhodně ne tak, jako ty," vydechla jsem ztěžka a celou jsem ji znovu sjela pohledem. ,,Myslím, že tebe si ani nezasloužím."

,,Zasloužíš si ještě mnohem víc, než jsem já," pohladila mě po tváři, ale když jsem k ní vzhlédla, všimla jsem si toho jejího divokého pohledu s očima plnými jiskřiček. ,,A ačkoli jsem si dala práci s tím, abych se ti dnes líbila, stejně se nejvíc těším, až mě z toho vysvlečeš." Naklonila se k mému uchu a s provokací v hlase zašeptala těch pár slov, která naprosto zničila jakékoliv mé dnešní uvažování i samotné fungování. 

,,Já tě tak moc miluju." Hlesla jsem. Blake mě stáhla o kousek dozadu, přesně pod jmelí a okamžitě mě se vší vášní a láskou políbila. 

,,Veselé vánoce." Zazubila se a ještě mě jednou krátce líbla na rty. Ve stejnou chvíli za námi došel i táta, který si nás přeměřil veselým pohledem. Blake ode mě trochu popošla a objala ho, přičemž mu taky popřála veselé vánoce. 

,,Moc ti to dnes sluší," pochválí jí její vzhled, přičemž na mě nenápadně mrkne, čemuž jsem se musela zasmát. Když se ale konečně ozval zvonek, všichni jsme lehce znervozněli. Táta si rychle upravil košili i vlasy a pak se odhodlaně vydal ke dveřím. ,,Katherine." Vydechl stejně něžným hlasem, jako to dělával těsně předtím, než mámu políbil. Slyšela jsem, jak mu popřála veselé vánoce a políbili se. Blake mě odhodlaně chytla za ruku, což jsem ji oplatila úsměvem a letmým polibkem. Když ji táta pozval dovnitř, spočinula přede mnou krásná žena kolem třiceti let. Měla nádherné medové vlasy i oči. Pleť měla čistě opálenou a na jejím předloktí jsem si všimla malého tetování. Měla na sobě jednoduché bílé šaty, které se hodily k její opálené kůži. 

Call me friend but keep me closer I. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat