Zlomené srdce | Fred Weasley

Dívčí umývárna ve druhém poschodí je známá tím, že už po několik desítek let ji obývá duch bývalé studentky Bradavické školy, Uršuly Elizabeth Warrenové, známější především pod svou přezdívkou Ufňukaná Uršula. Dalo by se říct, že až na pár zcela vzácných výjimek tuto umývárnu nikdo nevyužívá. A přesně z toho důvodu se zde zašila Olivia Melbourneová, mrzimorská studentka.

Před dvěma dny se pohádala se svým přítelem a od té doby spolu nekomunikují, pokud se ovšem nepočítají zklamané a naštvané pohledy z jeho strany a uplakané oči z té její ve společných hodinách, na chodbě nebo ve Velké síni.

Celé to způsobil slib ohledně společných Vánoc strávených s jeho rodinou, který mu Olivia dala. Před dvěma dny ale společné svátky u něj doma odvolala, a dokonce ho požádala, zda by nechtěl on strávit Vánoce s její rodinou. Vůbec nešlo o to, že by se s jeho rodinou nechtěla setkat a strávit s nimi vánoční svátky, jak se její přítel domníval. Právě naopak, jeho rodina jí vždy fascinovala a připadala jí jako ta nejlaskavější a nejštědřejší v celém kouzelnickém světě, jen ji do toho vlezla záležitost, o níž ani sama do předevčerejšího dne netušila, že se s ní bude muset potýkat.

Největší potíž je v tom, že mu své jednání ani nemůže vysvětlit, neboť se zavázala mlčenlivostí, ale to Fred Weasley odmítá pochopit a cítí se zklamaný a ukřivděný. Čarodějka mu to ovšem nemá za zlé, neboť by na jeho místě jednala podobně. Jejich první velká hádka jí ale nesmírně znepokojuje. Co když to spolu nedokáží rozumně vyřešit? Rozejde se s ní? Vždyť jen chrání tajemství osoby, kterou taktéž bezmezně miluje.

„Ollie, co se to s tebou děje?" Povzdechla si zoufale její nejlepší kamarádka Nellie, která právě vstoupila do umývárny a namířila si to přímým krokem rovnou k Olivii. Věděla, že ji i tentokrát opět najde zde. Poslední dva dny na tomhle místě trávila většinu volného času, neboť tady její vzlyky zanikaly v domnění všech ostatních, že se jen znovu jedná Ufňukanou Uršulu.

Nellie se posadila do výklenku vedle své nejlepší přítelkyně a schovala jí k sobě do náruče. Olivia s obličejem zabořeným v kamarádčině rameni a s bezprostředním pocitem bezpečí a důvěry nechala vzlykům volný průchod. Nellie lámalo srdce ji takhle vidět, a ještě více jí trápilo, že je její kamarádka rozhádaná s člověkem, který do jejího života přináší tolik štěstí a především klidu (Olivia už od dětství trpí panickými záchvaty, ale od doby, co jsou ona a Fred spolu, tak jich nemá tolik jako dřív, a když už náhodou nějaký dostane, tak ji Weasley dokáže uklidnit v rekordním čase).

Chanelle držela Olivii v pevném objetí, konejšivě s ní zlehka pohupovala do rytmu imaginární hudby a hladila ji po zádech, když dovnitř dívčí umývárny vpadli dva vysocí rudovlasí kluci, kteří se očividně stejně jako dívky domnívali, že je zde nebude nikdo rušit.

„Georgi, už jsem ti říkal, že-," oznamoval podrážděným tónem hlasu Fred Weasley svému dvojčeti, ale George do něj drknul, aby jej upozornil na přítomnost dam před nimi. Naštvaná tvář staršího z dvojčat při pohledu na Oliviiny slzy změkla, avšak zklamání chlapce pořád nepřešlo. Nechápal, co to do ní v posledních pár dnech vjelo a štvalo ho, že mu nechce říct pravdu. To mu po těch měsících randění nevěří? On by ji svěřil do rukou svůj život a ona mu ani neřekne důvod, proč se rozhodla odříct svátky s jeho rodinou? Vždyť už je o prázdninách potkala, když strávila týden u něj doma, tak v čem je problém? Nelíbilo se jí tam snad? Doupě není sice nic moc, ale přesto v něm panuje pocit domova, přemýšlel.

„Nel, pojďme. Měli by si konečně promluvit," Obrátil se George na Nellie, neboť jeho bratr se svou přítelkyni byli příliš paralyzováni vzájemnou přítomností, než aby byli schopni vnímat okolí, a tak se zrzek s Mrzimorkou nenápadně vytratili, nechávaje ty dvě rozhádané hrdličky o samotě.