49.

437 113 10
                                    

Ahoj!!


Konečně se uráčil jít pryč. Dobře, tak teď jsem si byl naprosto jistý, že v tom mučení budu pokračovat. Jelikož on si to zaslouží. To si ještě vypiješ, Oikawo! Převlékl jsem se do čistých věcí a zamířil si to za ním do pokoje. Když jsem dorazil do pokoje, přemýšlel jsem, jestli stále nesním. Nebot to, co jsem viděl, mi přišla jako hodně špatná komedie. Náš milovaný král teď okupoval mou postel a nejspíš se snažil o sexy pózu. Ležel tak nějak divně na boku, jednou rukou si podepíral hlavu, druhou měl položenou na koleni pokrčené nohy a teď to nejvtipnější...měl rozeplou košili. Ne vážně, nestačil jsem se divit, tohle prostě překračovalo všechny hranice mého chápání. Zarkoutil jsem nad tím hlavou. 
,,Tooru! Budeš tak laskav a zapneš si tu košili a sedneš si normálně dřív, než to uvidí moje matka a trefí ji z toho šlak?" 

,,S tebou dnes není žádná sranda...myslel jsem si..." ani jsem to nestačil doříct, protože mě přerušil jednou z jeho typických vět. 

,,Ty raději nemysli a než začneš s tím, že jsem zase zlý...tak ano jsem zlý a vysvětlím ti proč. Za prvý vlezeš mi do koupelny...mojí koupelny, pak si přivlastňuješ mou postel s tím, že až se vrátím, tě nejspíš svedu...jelikož tvé myšlenky jsou poslední dobou jen tohoto rázu. Začínám se bát, jaké to bude potom, co k tomu určitému bodu dospějem. Líbí se mi tvá vášeň, ale nezapomínej, že tu nejsme sami a že bych si taky chtěl užít jeden den se svým milovaným klukem bez nějakých hloupostí." ukončil jsem svůj proslov. 

Zapomněl jsem, jak je Iwa-chan vznětlivý. Posadil jsem se a zapl si košili. Nějak mi došla slova. Vážně jsem tak otravný a neměl bych raději odejít, pomyslel jsem si. Cítil jsem se zmateně...rozbolelo mě z toho srdce. Zvedl jsem se z postele a už jsem chtěl jít ke dveřím, jenže on mě zastavil. 

,,To už ses na mě stihl naštvat?" optal jsem se už klidněji. Možná jsem to trochu přehnal, ale nelíbí se mi, jakou rychlost náš vztah začal nabírat. 

,,Ne, jen...to já tě pořád štvu a nechci tě rozlobit ještě víc." odpověděl jsem sklesle. 

Tak teď jsem se cítil hloupě. Nechtěl jsem ho rozesmutnit.
,,Ale ne...nejsem naštvaný, jen hlavně nikam neodcházej." řekl jsem a přitáhl si ho do objetí. Poté jsem se trochu odtáhl, abych mohl pohladit jeho tvář a následně jej políbil na rty. 

-----------------------------------

Nakonec zůstal. Dali jsme si u nás oběd a než jsme šli do kina, zastavili jsme se ještě za Eiko, se kterou byl i Bokuto a Kuroo s Kenmou. Abych pravdu řekl, cítil jsem se mezi nimi zvláštně.  Neboť když Bokuto načal téma vztahy, najednou všichni mlčeli. Nechtěl jsem před jinými kapitány ani hráči řešit vztah s Oikawou a ostatní to jistě cítili stejně. Navíc Kenma, jak se ukázalo, byl vždy "úžasný" společník, takže se Kuroo držel, aby neřekl něco, co by ho prozradilo. A my se dokázali nejvíce "bavit" jen na hřišti. Asi po hodině jsme tenhle divný kroužek rozpustili a každá dvojice si šla svou cestou. 

Oikawa šel koupit popcorn a lístky, i když jsem trval na tom, že to udělám já. Poté jsme šli najít své místa. Podivuhodně v kině nebylo tolik lidí, jak jsem čekal. V hlavě se mi zčistajasna zrodil nápad na odplatu za tu koupelnu. Sedli jsme si a čekali, než se spustí film. Světla zhasla a začalo se promítat. Oikawa se do toho úplně ponořil a snad ani nevnímal, že jsem vedle něj. Využil jsem příležitosti a položil mu ruku na koleno, ze kterého jsem postupoval výš a úplně nahoře jej pevně stiskl. Nadskočil a s vykulenýma očima se na mě podíval. Ukázal jsem mu, at je potichu a dál sleduje film. Rukou jsem mu vklouzl pod košili a naklonil se hlavou k němu, abych měl přístup k jeho krku. 


Pokračování příště...

,,Otevři oči!" [IwaOi] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat