Stay with me...[One Direction]

37

Další den jsem se probrala poměrně brzy. Přemýšlela jsem nad slovy, které vyřkl můj skoro strýc. Kdybych na začátku něco udělala jinak, kdybych mu dodala peníze, bylo by to všechno jinak. Prosazovala jsem svoje, prosazovala jsem rychlý ale krátký únik před světelnou pravdou. Jen kdybych udělala už dříve něco jinak.

-------------------------------------------

Vstala jsem z postele a jemně jsem našlapovala, abych nevzbudila svého bratra. Opatrně jsem připravila snídani, což byly pouze cereálie v mléce. V tuto boží hodinu někdo zaklepal na dveře. Došla jsem, jak je známo, ke dveřím a otevřela je. ,,PŠT." Ukazováček jsem si přitiskla ke rtům. ,,Jo, Promiň. Ty tu někoho máš?" Zašeptal Caleb. ,,Bratra." Pozvala jsem ho dovnitř a okamžitě za ním zavřela dveře. ,,Copak kamaráde? Stýskalo se ti po mne?" Usmála jsem se na něj a do pusy si vložila lžíci mé snídaně. ,,Ne, jen jsem tě přišel vytáhnout ven." Odpověděl. ,,Šla bych příteli můj, ale musím se postarat o svého 6letého bratra. ,,Vem ho do práce." Mrknul na mne. ,,Rozkaz kapitáne." Usmála jsem se na něj zpětně. Poté někdo zase zaklepal na dveře. Neobětavě jsem došla ke dveřím a otevřela je. ,, Bayene?" Podivila jsem se. ,,Dobrý den slečno. Jak se máte?" Zasmál se. ,,Dobře Bayene. Copak vás sem přivádí?" ,,No, řekněme, že dnes tu nejsem ze služby. Přišel jsem se zeptat, jestli by jste se mnou zítra nešla na takový koncert, kde bude ale zpívat spousta umělců." Zarazila jsem se.
,,Co prosím?" Znejistila jsem tak, až jsem cítila na svém čele kapky potu. ,,No, já nevím zda-li tam vůbec půjdu." Nejistě jsem se zasmála. ,,Ach tak. Tak se kdyžtak uvidíme- Jo, vy tu máte návštěvu. Nerad jsem obtěžoval." Dořekl jakmile se mi podíval přes rameno a uviděl Caleba. ,,Dobře." Pousmála jsem se na něj a okamžitě za ním zavřela dveře. ,,Calebe? Mohl bys tu na chvíli zůstat a pohlídat bratra? Potřebuju si jít něco zařídit-" ,,S Bayenem?" ,,Ne, proboha! S ním ne. S jednou známou."

Rychle jsem se převlékla do trochu formálnějšího oblečení a nakonec jsem narazila do ledničky, odkud jsem vzala krabici s čokoládovými dortíky. Asi vám dochází, kam jsem měla namířeno, že ano?

------------------------------------------------

Pohled Harryho:

Ráno jsem měl domluvenou schůzku u Taylor. Nasedl jsem do auta a nastartoval vůz. Poté jsem ještě zkontroloval mobil, jestli mi někdo nevolal z práce a poté se rozjel daným směrem. Co si budeme, Taylor ode mne bydlí celkem daleko a samotný Londýn je velké město ve kterém proudí plno energie.

Po pár převážně dlouhých minutách jsem narazil pohledem na Taylořin dům. Chtěl jsem zaparkovat přímo před jejím domem, ale něco mne v tu chvíli zarazilo......

Byl jsem sice pouhých pár metrů daleko, ale nebyl jsem s autem zas tak blízko a tak jsem najel za nejbližší strom a pozoroval děj venku. Cassandra.... stála před Taylořiným domem a netrpělivě kopala do kamínků postavených ji v cestě. Její tmavé vlasy ji spadaly do očí a její rozeplá červeně kostkovaná košile rašila překvapivý odraz jejího štíhlého těla. Pod košilí se na její tělo lepilo černé tílko a její nohy oblemovaly modré džíny a černé tenisky. Neuvěřitelně ji to slušelo, vypadala tak přirozeně...... Poté se z dveří i objevila Taylor,celá v černých krátkých šatech. Mezi nima dvěma zářily takové rozdíly, takové jiné vlastnosti.  Nedokázal jsem pochopit, jak rozdílné jsou.

Co Cassandra dělá u Taylor? Ozval se můj hlásek v hlavě zajímavou otázkou. Však víme, že se nemají moc v lásce.  Toto mne mírně zaskočilo a tak jsem je pečlivě pozoroval. Cassandra Taylor předávala nějaký balík, z té dálky jsem nepoznal, co to je. Náhle jsem zpozoroval jejich pohledy, obě se mračily. Hádaly se, to bylo poznat. Cassandra více kopala do kamínků a vypadala rozrušeně. Taylor naopak vypadala více sebejistěji,ale sama klidná také nebyla. Cassandra s sebou najednou tak škubla, jako by věděla, že několik metrů za nimi stojí mé auto a nenápadně se podívala mým směrem. Neviděla mne, aspoň myslím. Znovu se podívala na Taylor, která před ní najednou zabouchla dveře. Cassandra chvíli vyčkávala, potom se otočila na zpátek a popoběhla pár metrů dál. Když odešla z dohledu a doslechu ( Jako, že fakt dutě podupávala po mělké hliněné cestě), vyrazil jsem z auta ven a šel k Taylor domů.