13.

217 13 0
                                    

Dnes nás čekala moje nejoblíbenější hodina. Péče o kouzelné tvory s Hagridem. Nemohla jsem dospat. Už večer jsem si připravila veškeré věci a učebnici, abych ráno mohla hned vyjít. Před péčí jsme měli ještě jasnovidectví. Mé rozhodnutí bylo se vykašlat na takovou nudnou hodinu a spíše se připravovat na tu nastávající.

Vstala jsem z postele a šla se hned převléci do žlutého habitu. Rychle jsem se upravila, vzala jsem si učebnici a vyběhla z pokoje. Ve společenské místnosti nikdo nebyl, přeci jen bylo brzo ráno, takže všichni ještě dospávali. Nijak jsem se nezdržovala a rovnou vyšla z koleje. Měla jsem ještě v plánu, že se stavím v kuchyni pro něco k snědku, ale nesmí mě nikdo vidět. Mrzimor má tu výhodu, že jeho kolej sídlí hned vedle kuchyně a spíže s potravinami. Přešla jsem ke dveřím spíže a pomalu je otevřela. Nahlédla jsem dovnitř. Bylo tam spoustu jídla a dobrot. Já ale chtěla něco jednoduššího. Vzala jsem si zelené jablko a opatrně jsem vyšla ze spíže. Zavřela jsem dveře, které ani nezavrzali. Vydala jsem se po chodbě, která vedla ven z hradu.

Vyšla jsem na školní dvůr kde jsem si sedla na studený kámen. Pohladila jsem učebnici po hřbetě, aby se uklidnila a pomalu ji otevřela. Zakousla jsem se do šťavnatého jablka a vychutnávala jsem si chuť. Otevřela jsem stranu kde byl zajímavý výklad o hipogryfech. Okamžitě jsem se začetla a nevnímala čas.

,,Haló...Haló!" Začal mi někdo mávat před očima. Zvedla jsem svůj pohled a spatřila jsem Mloka. ,,Ahoj." Poznala jsem, že má ze mě strach. Bylo mi ho líto. ,,Ahoj." Snažila jsem se nadzvednout koutky do úsměvu, ale nějak mi to nešlo. ,,Mužů?" Já jen kýval a Mlok přisedl. ,,Koukám, že se připravuješ na hodinu." ,,Jo." Procedila jsem mezi zuby a hleděla jsem do učebnice. ,,Já vím, že jsme se hodně oddálili, ale..." začal Mlok, ale já jeho proslov přerušila ,,Hele, já jsem se prostě změnila. Nic s tím neudělám. A hlavně tobě nechci ublížit svými náladami. Mám tě moc ráda a.... chtěla bych, aby ses mi stranil..." Odsekla jsem mu. Mlok jen smutně přikývl a já si vzpomněla na krásnou chvíli s Dracem. Mlok Draca ani Zmijozel nenávidí, ale říci mu, že něco k Dracovi i k Zmijozelu cítím, to nemohu. Tedy prozatím. ,,A taky by jsi se spousty věcmi se mnou nesouhlasil. Nechci se zbytečně hádat. Prosím Mloku." On se na mě smutně koukal a znovu přikývl. ,,Tak já půjdu. Ahoj." Řekl a pomalu odcházel. Já svůj pohled nezměnila a stále jsem hleděla do učebnice. Ani jsem se neuráčila se s ním rozloučit. Spíše se toho bojím.

Všichni kráčeli z hodiny jasnovidectví na hodinu s Hagridem. Připojila jsem se do davu. Šli jsme po schodišti, které vedlo k Hagridovému domu. ,,Pojďte... honem. Blíž. Pojďte za mnou." Řekl Hagrid a celý dav ho následoval. Došli jsme k ohradě kam jsem chodila za Klofanem. Ani nevím, proč jsem přestala. Asi málo času, nebo jsem si jednoduše nevzpomněla. ,,Nějak se seřaďte a otevřete si učebnice." Promluvil Hagrid na všechny. ,,A jak to máme asi udělat?!" Dracova otázka nikdy nesmí chybět. ,,Stačí ji pohladit po hřbetě." Odpověděla jsem Dracovi za Hagrida, když jsem procházela okolo něj. Jemně jsem se usmála a Draco se zamračil. ,,Děkuji Betty." Usmál se Hagrid a otočil se. ,,Tamtadadá!" Zakrákoral Hagrid a všichni se na něj podívali. Stal vedle něj Klofan. Lehce jsem se pousmála a dále si hleděla spíše učebnice. ,,A co je to Hagride?" Zeptal se hloupě Ron. ,,To je Hipogryf Rone. První, co by jste měli o Hipogryfech vědět, je ta, že jsou nadmíru hrdí na sebe... Snadno se naštvou. Nikdy Hipogryfa nedrážděte, mohlo by to být to poslední, co uděláte." Řekl Hagrid a Draco zaujal pozornost. Samozřejmě výklad neposlouchal, jak to bylo u něj známo. ,,Opravdu vtipné. Počkejte až se táta dozví, že tady učí tenhle tupec." Začal se navážet Draco do Hagrida. ,,Sklapni Malfoy." Samozřejmě se do toho musel přidat i Harry. Draco a jeho kamarádi se zasmáli. Draco přešel k němu a podíval se mu hluboce do očí. ,,Mozkomor! Mozkomor!" Křičel Draco a všichni studenti se otočili směrem kam ukazoval. Harry se strachy otočil. Já se pousmála, ale co mě doslova rozesmálo bylo to, že Draco a jeho kamarádi samotného Mozkomora napodobili s hábity. Hermiona přešla k Harrymu a táhla ho pryč. Ještě na Draca vyplázla jazyk a s Harrym odstoupila. Draco se na mě s úsměvem podíval. Poprvé viděl, jak se doopravdy směju. ,,Tak, kdo se s ním chce pozdravit?" Promluvil Hagrid a všichni studenti ustoupili jediný Harry zůstal stát na místě. ,,Výborně Harry. Pojď." Povzbudil Harryho, který se ohlédl za sebe. Draco, který musel mít o všem přehled se vecpal dopředu a zakousl se do zeleného jablka. Nemohu uvěřit, že i on muže být tak sladký. ,,První k němu kousek přístup a hluboce se ukloň. Když se i on ukloní, máme vyhráno. Když ne... To si povíme potom." Řekl instrukce Hagrid Harrymu, který přistupoval blíže ke Klofanovi. Během pomalého postupovaní šlápnul na klacík, který nepříjemně křupnul. Klofanovi se to nelíbilo a proto ukázal kdo je tady panem. ,,Zpátky Harry, zpátky." Upozorňoval ho Hagrid a Harry se raději zastavil. Mnou projížděla naděje, že se něco stane. Nemohla jsem si také nevšimnout, že Hermiona chytila Rona za ruku. Zamračila jsem se, jelikož představa, že oni dva něco spolu mají mi přišla hrozivá. ,,Teď se ukloň." Harry jak na povel sehnul svou hlavu. Klofan si ho ze všech stran prohlížel, až se zhluboka uklonil také. Má naděje klesla. ,,Výborně. Myslím, že si na něj můžeš už i sednout." Harry se zarazil ,,Sednout!? Počkej Hagride, ale já..." Hagrid Harryho vyzvedl a posadil ho Klofanovi mezi křídla. ,,Hlavně mu nevytrhej všechno peří. Myslím, že by ti za to nebyl vděčný." Usmál se Hagrid a plácnul Klofana přes záď. Harry se sotva chytl jeho krásného krku, když se Klofan rozcválal a vyletěl do oblak.

Chvíli trvalo, než Klofan obletěl hrad. Hagrid zhluboka písk, aby zpět přistál. Klofan docválal zpět a spokojen hleděl. Hagrid Harryho sundal z Klofana a něco mu ještě říkal. ,,Jo, vůbec nejsi nebezpečný. Ty obrovská obludo!" Rozešel se Draco proti Klofanovi. Já vytřeštila oči. ,,Draco ne!" Vykřikla jsem a Hagrid se okamžitě otočil. ,,Malfoy ne!" Draco se pousmál a podíval se na Klofana, který se právě zvedla na zadní. Draco vytřeštil oči a Klofan mu svou orlí nohou poranil ruku. Mnou projel strach, zastavil se mi dech. ,,On mě zabil. Zabil mě." Vzlykal ležící Draco. ,,Hagride, musí na ošetřovnu!!!" Vyletěla jsem a řvala jsem na Hagrida. ,,Jsem učitel. Donesu ho tam." Odpověděl a zvedal Draca ze země. Pomalu s nim odcházel a já si rychle sbalila věci, probrala jsem i ty Dracovi a běžela jsem za nimi.

💚V Zajetí Lásky💛Kde žijí příběhy. Začni objevovat