Chrám Elements

Elements

Klepnutím sem začneš psát

Ahoj Zoro nebudu tvrdit že jsem nevěděl že se toto stane. Také proto jsem ti radil při výběru knih a dal ti tu kterou jsi potřebovala abys Nika zachránila. Uslyšela jsem před sebou chrám Elements. I když jsem měla tváře mokré od slz a prázdno v hrudi usmála jsem se, že jsem to dokázala jako Lia. A zachránila svou lásku před smrtí svou vlastní smrtí. 

Chrám Elements, to jsem asi uspěla. A zachránila Nikovi život. 

To jo vítám tě tady u nás říká se tomu různě zásvětí, podsvětí, svět mrtvých nebo třeba i nebe. 

Já jsem zemřela! Bylo my jasné že jsem mrtvá ale i tak to byl šok to slyšet. 

Ano ale na rozdíl od ostatních se můžeš vrátit spět. A pojď už nebo se bojíš?

Prošla jsem bránou takovou tou kterou si vždy představujete že jí projdete na konci svého života, proto bylo zvláštní že jsem jí procházela a  přitom jsem se mohla vrátit zpět. Elements mi řekl jak to tu chodí je to ještě jedna brána a tou se bytosti rodí jejich mysl zapomene na vše co znali a mohou se vrátit jako nemluvňata zase zpět. Já jsem měla jinou možnost je tu někde něco jako jeskyně   srdcí kam se budu vydávat jednou v měsíci abych našla srdce které by se mi mohlo vrátit a já se tak vrátím do světa kam patřím. 

,,Je tu ale háček. Ostatně jako vždy." dívám se na Elementa zvědavě a tázavě. ,,Srdce co budeš hledat není tvoje vždy jsou tam vrata se znameními musíš otevřít ta správná. Jsou tam znaky co budeš muset rozluštit a zvolit co nejvíce sedí na Nika a projít. Za jeden měsíc tě pustí jen jedny. Tím že je dubem bude tě čekat devět dveří. Zítra se pokusíš otevřít ty první. " A pak odešel teda asi nevím to úplné protože ke mě promlouval jenom jeho hlas. 

Přemýšlela jsem nad tím jak to mohla Lilian udělat, chápu že měla vztek a byla na mě naštvaná ale aby mě zabila? To mi příjde moc. Jako kurva kdo zabije holku svého bratra. A co ještě místo ní zabije svého bratra a ani jí to nějak nevadí.  I když to jsem asi moc v té situaci nevnímala. 

__________________

Druhý den

Elements mě přivítal a zavedl k jeskyni s dveřmi a pak mě opustil. Stála jsem sama v kruhu dveří a musela si vibrat které z nich otevřu jako první. Postupně jsem obešla pět dveří. Na každých bylo jiné znamení vzala jsem si sebou papír na poznámky, jo dokonce i tady mají papír to asi aby se nenudily. Na papír jsem nakreslila první obrazec a přemýšlela co to jako má znamenat. Po pravé straně byli tři čáry a vedle nich po levé straně byli temné až zvířecí oči a okolo očí byli asi chloupky když jsem to takhle postupně identifikovala dostala jsem k závěru že je to vlkodlak nebo vlk. Pod obrázek jsem napsala co si myslím že to je a přešla jsem k dalším dveřím. Tam byli ruce ze kterých vycházela kouzelná energie. To musel být mág. Další byla hůlka ze které vycházela moc a značila tak čaroděje.  Když už jsem věděla že de o bytosti šlo to rychleji. Další byli tesáky ze kterých kapala nějaká tekutina, předpokládám že krev. Takže upír a poslední jsem jako moc nevěděla, protože další kouzelnou bytost jsem neznala nevěděla jsem co to bylo. Byla to postava okolo ní lesy, domy a potoky. Co to mohlo být netuším. Nechala jsem si to nakonec. Jasné bylo že Nik je upír takže jsem otevřela první dveře a koukla se dál byla tam malinká chodbička a další dveře co čekají až se za měsíc vrátím. Opatrně jsem zavřela dveře. 

No a teď tady sedím a přemýšlím co jsou ty poslední dveře co jsem zatím nezjistila co to je. Mám ještě takoví jeden problém když si řeknu že to zjistím tak to prostě zjistím i kdybych tady seděla další měsíc, stejně nemám co dělat. No a tak jsem tady tak hodinu a lámu si nad tím hlavu. 

Nějak ti to nejde. Opáčí Elements veselím hlasem. Skoro bych řekla že se mi vysmívá. 

Jo ale já za to nemůžu jasný. Jsem naštvaná že aspoň neocenil mojí snahu že tady sedím už pěknou dobu a bolí mě zadek z toho sezení. 

Promiň ale vždyť to  je tak lehké. Je to ten nejvíce rozšířený druh bytostí.

No tak se mi nevysmívej když nevím co za kouzelnou bytost to je.  

Ale víš, a proč by to musela být kouzelná bytost?

Protože to je kouzelná bytost ne?

A co když ne?

Podívám se znovu na obrazec co je na dveřích a pořádně se zamyslím. Člověk. To je jediné co mě napadne. 

No konečně bylo to strašně náročné že? Slyším v tom hlase značnou ironii. 

Tak se nezblázni ne?

Ale prosím tě by si vybuchla kdybys na to nepřišla. 

Nene. 

Ale jojo.

A jak dlouho seš na tomto světě?

Hodně dlouho a nesnaž se změnit téma. 

O to se nesnažím. Bráním se, ale oba víme že lžu. 

Aspoň že je tu Element jinak byl nevěděla co bych tady dělala bych byla úplně osamocená. S Elementem si povídáme často, jeto tady zvláštní místo nemusí se tady jíst, je tu pár potulujících se duší ale sem kde jsem jich moc nechodí asi se bojí. No a taky často přemýšlím co se asi děje doma jak jsou na tom rodiče že jejich dcera zemřela, jak je na tom Nik co dělá a jestli truchlí. A Silvie, Christian, Sally ta my strašně chybí a úplně všichni my strašně chybí. Často taky brečím až tak často že jsem si přes slzy nevšimla prstenu co jsem měla na ruce. Když jsem se teď uklidnila a koukám na ten prsten jako blázen a snažím se ho ukrýt což mi vůbec nejde. Poprosím o pomoc Elementa.

Elemente co se to děje že mám na prstě witch ring?

Všechno je v pohodě tady jenom nefungují kouzla jediný kdo tu může kouzlit jsem já. Takže proto je prsten vidět. 

Už jsem se lekla že se mnou třeba Lilian něco udělala a přišla jsem o svojí moc. 

Ne tvá moc je pořád stejná i když po obřadu spíše větší jen tady bohužel nefunguje. 

Aha

No a tak to tu šlo dál a dál. Element mě pozval na můj pohřeb což je super že uvidím svůj pohřeb. Chápete tu ironii já půjdu na svůj pohřeb. Na svůj pohřeb co to sakra je za špatnej vtip?

No ale i tak jsem se tam vznášela v podobě ducha a bylo to teda něco nikdo mě neviděl. A obřad byl ve chrámu Elements. Byl tu i Christian, jen Lilian chyběla dokonce i Kyra přišla a ukápla jí slza.  Nikdo si mě nevšímal jen Nik se párkrát otočil mým směrem jako by věděl že tu jsem. Musím říct bylo to hodně emocionální. Sally brečela tak že jsem si před ní stoupla a pokusila se o kouzlo aby věděla že tu jsem s ní. No nečekala jsem že to vijde ale právě se ze stropu klesali sněhové vločky s květinami na hlavy všech co tu byli. Všimla jsem si že se Sally usmála a chytila Zacka za ruku a koukala ke stropu na snášející se vločky s květinami. Nakonec to nebylo tak smutné i Silvia se pousmála jako by hned všichni věděli že tady jsem s nimi a koukám se jak truchlí.