[Book 3] Spencer se vrátil zpět do Londýna, nechávajíc Bellu v New Yorku se zlomeným srdcem. Ani jednomu se ovšem nevede nejlépe. Takže se do toho nakonec budou muset vložit jejich kamarádi. -- |Varování: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scény| ©2021 All rights reserved | @smilebabe_ | Romance | 15+

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

,,Proč se se mnou nechceš kamarádit?" ,,Nejsi kluk." ,,A to vadí?" /Příběh je založen na dialogu a má velmi krátké kapitoly/ 25.6. #7 v povídce 9.8. #4 v povídce 19.10. 2018 1# v povídce❤️

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Začalo to zprávou... ○○○○○ Osmnáctiletá Lissa Collinsová to jako klasická holka nemá jednoduché: přísní rodiče, stín oblíbené mladší sestry a strasti první lásky. Díky svým kamarádkám Roxy a Thee objeví online chat, kde si pod pseudonymem Liz36 začne dopisovat s cizincem pod přezdívkou MonAiro. Ze začátku neškodného dopisování se však nakonec vyklube něco víc a Lissa si až tehdy začne uvědomovat, že ten chat možná nebyl zas tak dobrý nápad. .... (Drobné upozornění: v příběhu se v průběhu kapitol nachází dream cast postav sestavená autorkou. Klidně to ignorujte! :D) (Pokračování: That Cute Blonde)

Erotická komedie o mladé architektce Minie, jejím sousedovi Seanovi a o jejich věčném válčení, které jim Seanův kocour Čiko nijak zvlášť neulehčuje. UPOZORNĚNÍ: Příběh je psán v mých úplných začátcích, když mi bylo čerstvých 15 let a je inspirován knihou Nabíječ od Alice Claytonové, čili zde narazíte na několik společných prvků, nicméně děj jako takový je odebírán jiným, mým vlastním, směrem :) |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2015 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Krátký náhled do života novopečených rodičů, kteří dělají všechno proto, aby byl jejich malý Chris šťastné miminko, přičemž se snaží zvládnout i své pracovní povinnosti a spoustu dalších věcí. Kocouři jim to samozřejmě opět neulehčují a... co dodat? Chris vám to v příběhu už nějak vybreptá. |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2016 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Tak jak to teď vlastně bude dál? Vztah Seana a Minie se posunul na úplně jinou úroveň a ke všemu se teď Minie dozvěděla něco, co jí vyrazilo dech. Jak to Sean přijme, až se vrátí z obchodní cesty? Myslíte, že tito trochu vyšinutí a blázniví dospěláci dokážou přijmout, co je čeká? |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2015 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

*

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.