Ucítila jsem ledovou vodu, která mě při dopadu celou obklopila. Nadechla jsem se v naději, že se někde v mé blízkosti ukrývá kyslík. Chlad do mě řezal, jako nůž a kámen přivázaný řetězem k mé noze mě táhl stále níž. Najednou jsem ucítila prudkou bolest. Staré rány se mi otvíraly, zlomené kosti znovu lámaly a hlava mi třeštila. Plíce jsem měla plné vody. Řezavá bolest po stranách mého krku, tupá bolest v obličeji, štiplavá po celém těle ztrácela jsem přehled. Do očí se mi draly slzy a proudily přes zavřená víčka. Myslela jsem, že aspoň smrt nebude tak bolet. Na dlouhou dobu mě ovládla temnota. A pak jsem otevřela oči.

Ona: Skončit se životem je snadné, pokud vám za zády nestojí jeden z vládců pekel. On: Jak napravit jednoho z vládců podsvětí? Strčte mu do jeho věčného života jednu lidskou holku. Opravdu lidskou? 11.3. #1 fantasy