Znáte to, když se dva puberťáci hašteří a dělají si naschvály... Marlee a Timothy se nenávidí už od školky a stále si otravují životy, ale události, které se naskytnou poté, co se společně ještě s pár rodinami vydají na horskou chatu, je přinutí být odkázaní pouze na sebe a důvěřovat si. Může se nenávist změnit v přátelství? Nebo víc. Nenávist v lásku? 70k 24.5.2020 80k 30.8.2020 90k 21.11.2020 100k 17.1.2021 110k 23.3.2021 120k 10.6.2021 140k 6.6.2022 166k 21.4.2024

Když zjistíte, že někdo není tím, za koho se vydává, je to celkem šok. Ale co když zjistíte, že vy vlastně nejste vy? To se stalo mně. Moji rodiče nejsou tím, za koho jsem je měla. Kluk, kterého miluji je stejný lhář jako oni a já vlastně nejsem vůbec já. Nejsem ani tak úplně člověk. Nemohla jsem však dlouho přemýšlet o tom, co vyplavalo na povrch, protože mě našli. Zabili mi rodiče a teď si jdou pro mě. Ale já se tak lehko nevzdám. Naučím se bránit, dozvím se celou pravdu o svém rodu i těch, co mi vzali a pomstím se. Budu na svou pomstu sama nebo najdu někoho, kdo mi bude oporou? Děkuji za nádherný cover @MarkyAshildr Varování! Může obsahovat vulgarismy a sexuální a bojové scény. 1 v kategorii Fantasy -14.6. 2017, 3.1. 2018 všem moc děkuji 1 v kategorii Fantasy -1.6. 2017 3 v kategorii Fantasy - 29.5. 2017 13 v kategorii Fantasy - 19.5. 2017 14 v kategorii Fantasy - 16.5.2017

„Jedna z dcer Patria zpustoší celou zemi. Žádná armáda se nebude moci její síle vyrovnat a nikdo nebude schopen ji zastavit. Před její mocí nebude úniku." „Zavřete dceru ledu Vaše veličenstvo! Léto je mírumilovné, nikomu neubližuje, zavřete Rosselu!" Vždycky, když jsem v nějakém příběhu četla, že se celé království obrátilo vzhůru nohama, kvůli nějaké věštbě, přišlo mi to neskutečně pitomé. Dokud se tak nestalo i v Patriu. V mých sedmi letech naši rodinu navštívila Nixa s varováním o moci jedné z nás, která přinese všem zkázu. Její věštba se však nezmiňovala o tom, zda je ona síla má nebo mé sestry Mirabeth. Celé království se snažilo přijít na řešení. Jedna z královských dcer má zničit celou zemi. Co byste udělali vy? Odpověď, co udělali mí rodiče je prostá. Zavřeli mě do cely, hluboko ve sklepeních zámku. Údajně z důvodu, že moc o které je ve věštbě řeč musí být samozřejmě zima, protože léto není schopné ublížit. Jenže právě tato domněnka zapříčinila to, že teď Patrium umírá. Spletli se. Zavřeli špatnou sestru. Cover od úžasné @GabrielaBartoov #1 v kategorii fantasy (3.8 2020)❤ #4 v kategorii Fantasy (15.8 2017) ❤ dekuju moc❤ #3 v kategorii Fantasy (8. 12 2017)❤❤ Dekuju moc❤

Zloděj, lovec a vrah- Tři velmi si podobné profese, které Sirius provádí již od svých 6 let. Život v Neazaru není jednoduchý. Na každém kroku, ať už v okolních lesích či ve městě číhá nebezpečí: války gangů, otrokáři či královští vojáci číhají všude. Během posledního roku jí však přibývají problémy. Král do Neazaru vysílá vojáky, aby to tam před královskou návštěvou dali do pořádku... Sirius se setkává s mladým, arogantním a pohledným kapitánem a Divostrůjcem temnoty Rhysandemem. Právě kvůli němu je celý zlodějský plán na zbavení se krále ohrožen... Jak se s tím vypořádá Sirius to už je pouze na ní! 6.12.2017- #18 v kategorii: Fantasy 8.12.2017- #16 11.12.2017-#11 19.2.2018- #6 v kategorii fantasy

Příběh vyšel knižně. ............................................. Vlčí zátoka. Konec světa. Tak by malé městečko, jež bylo odlehlé od veškeré civilizace, popsala Amber Mitchellová. Zapadlá díra, v níž se zastavil čas. A právě sem se ona, holka z velkoměsta, musela po smrti svých rodičů přestěhovat. Rodina Mitchellových žila po celé zemi. Kořeny však měla právě zde. Ve Vlčí zátoce, kde žili po několik staletí. Jejich starodávné sídlo s rozlehlými pozemky se nacházelo uprostřed lesa. Pro téměř plnoletou Amber se jednalo o šok, z něhož se nebyla schopna jen tak vzpamatovat. V jednu chvíli měla vše. Rodinu, přátele, budoucnost, zázemí. A v tu druhou o to přišla. Jediné, co jí zbylo, byli příbuzní, jež vídala jen o vánocích a místo, které pro ni bylo naprosto cizí. Přestup na střední školu, jíž navštěvuje necelých dvě stě studentů, jí to nijak neulehčuje. Dříve ji jménem znalo jen pár jejích přátel. Když se však přistěhujete na místo, kde žije jen málokdo, ví o vás každý téměř vše. Amber se potýká nejen se školou a se svou rodinou, ale i se spolužačkou, jež se jí během prvního dne milostivě ujme. Díky Lauren poznává, jak že to zde vlastně chodí. Vlčí zátoka však ukrývá spoustu tajemství. V lesích číhají monstra, o nichž nikdo nemluví rád. Některé rodiny se od těch ostatních drží dál. Jednou z nich jsou právě Stevensovi, jejichž kořeny sahají stejně hluboko do historie městečka jako ty Mitchellových. Amber se zaplétá do věcí, jimž nerozumí. Okolnosti, kterým nedokáže zabránit, jí přivádí na paseku, kde se dozvídá, že někdy je dobré věřit legendám. Protože právě ty vám mohou na tak odlehlém místě zachránit život.

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Země byla před deseti lety napadena Xavii. Mimozemšťany z hlubokého vesmíru. Lidem se pod jejich nadvládou nežije špatně, ale není to to, co dřív. Svoboda. To je to, co jim nejvíc chybí. Virtuální hra Truth je Xavijský vynálezy, který zkoumá lidskou mysl a nové technologie. Tedy všichni si to msylí. Každý rok je vybráno deset lidí, kteří jsou umístěni do hry. Do hry, ze které nemají šanci odejít. Do hry ve které mohou zemřít. A toto je příběh jednoho z nich. Příběh zajatce pravdy. Nejlepší umístění: 1. místo ve sci-fi od 17.9.2017 až do 15.5.2018, 25.9.2018- listopad 2018 1. místo ve fantasy 18.9.2018 #20. v kategorii sci-fi: 18.7.2017 #11. v kategorii sci-fi: 19.7.2017 #9. v kategorii sci-fi 20.7.2017 #8. v kategorii sci-fi 21.7.2017 #6. v kategorii sci-fi 22.7.2017 #4. v kategorii sci-fi 23- 24.7.2017 #3. v katrgorii sci-fi 18.8.2027 #2. v kategorii sci-fi 23.8.2017

Stojím v bílé chodbě. "Máme vězně, bude nám zpívat." Řezavě se smál jeden z mých kolegů. Trhl s paží vězně a otočil ho směrem k nám. Upíral na všechny naštvaný pohled, ale nejvíce naštvaný pohled upíral na mě. Věděla jsem proč, protože tato osoba je můj bratr.