Lord Voldemort je poražen. Většina Bradavických studentů, stejně jako Hermiona, Ginny, Ron a Harry, se vrací zpátky do školy, aby si dodělali náležité vzdělání. K velkému údivu všech se ke studiu vrací i Draco Malfoy, společně s Blaisem Zabinim, Theodorem Nottem, Pansy Parkinsonovou a dalšími hady. Všichni si přejí, aby poslední rok na Bradavické škole čar a kouzel konečně proběhl poklidně, ale bude to opravdu tak? A co když dva odvěcí nepřátelé budou muset z nařízení ředitelky McGonagallové spolupracovat? Změní Hermionin projekt na zlepšení mezikolejních vztahů atmosféru v Bradavicích k lepšímu nebo naopak? Oddechová, ale velice dlouhá Dramione povídka/komedie, která je zaměřena především na Zmijozelskou komunitu. Jak je u mě zvykem, začátek je trošku nudnější, ale pokud těch pár kapitol přelouskáte a dáte povídce šanci, věřím, že se budete bavit :). Přeji příjemné čtení a doufám, že se Vám bude příběh líbit. Začátek: 14. listopadu 2017 Konec: 27. června 2018 Povídka ještě neprošla korekcí a přepisem, proto se zde občas objevují překlepy a malé nesrovnalosti, které ale pro děj nemají žádný význam. *** Věnováno Žanet a Šárce. *** Duševní vlastnictví postav (mimo mnou vytvořených) a prostředí světa Harryho Pottera patří úžasné J. K. Rowlingové. Povídka není psána za účelem zisku.

Fremione - Zrcadlo z Erisedu Hermiona je v sedmém ročníku, který si dodělává po skonu lorda Voldemorta. Je však jako vyměněná. Už se nesměje, už ji nic netěší. Během války se dala dohromady s Ronem, ale poté se rozešli. Ron studium nedokončuje. Stejně je na tom i Harry, a tak nemá po boku ani svého nejlepšího přítele, který by jí vykouzlil úsměv na tváři. Jednoho dne narazí v opuštěné místnosti Bradavické školy na nádherné zrcadlo. Jak je možné, že zrovna v tomto zrcadle je její odraz šťastný? Proč tomu tak není i v jiných momentech? Vidí snad v zrcadle jen touhu svého srdce? Jak se sem připlete Fred Wesley, se dozvíte jen když začnete číst tento příběh. ;)❤ Doufám, že se bude příběh líbit!!!❤❤❤ Vaše Helen ❤ Nejlepší umístění: 2. 1. 2019 #9 v kategorii Fred 2. 1. 2019 #44 v kategorii Hp 2. 1. 2019 #8 v kategorii Hermione 30.1. 2019 #1 v kategorii Fremione

Hermiona náhle získá nečekanou schopnost, kterou by jí paní Weasleyová mohla závidět: dokonale rozezná Freda a George. Kdykoliv, kdekoliv, i z velké vzdálenosti. Odkud se v ní tato schopnost vzala? Co na to ostatní? #fremione Kapitolová fanfiction ze světa Harryho Pottera, kterou jsem začala psát již v roce 2015, ještě v době svých studií. Postupně jsem se k ní jednou za čas (rozumějme: jednou asi tak za dva roky) vracela. Konečně je práce již hotova. Povídka byla publikována na blogu.cz, který byl v srpnu 2020 zrušen, proto jsem si našla novou platformu pro její zveřejnění. Děj se odehrává v 5. ročníku, knižního kánonu se drží jen částečně. A co očekávat? Kombinaci romantické záležitosti (které mi tak žalostně nejdou) / humoru / snad i trochu dobrodružství. *Po letech dopsaný epilog (z roku 2023) najdete v knize Hermiona má jen jedny nervy: bonusy, dodatky.

Ne vždy potřebujeme kouzla a lži na to, aby nás měl někdo rád. Občas stačí pravda a opravdová láska.

Co se stane, když Fred ve válce nezemře? Když mu někdo zachrání život a zemře za něj? První dvě kapitoly obsahují části z knihy Harry Potter a relikvie smrti. Postavy a místa vymyslela J. K. Rowlingová! Opravené kapitoly - ✅

"𝙄 𝙣𝙚𝙫𝙚𝙧 𝙠𝙣𝙚𝙬 𝙡𝙤𝙫𝙞𝙣𝙜 𝙨𝙤𝙢𝙚𝙤𝙣𝙚 𝙘𝙤𝙪𝙡𝙙 𝙝𝙪𝙧𝙩 𝙨𝙤 𝙗𝙖𝙙𝙡𝙮" Highest ranks: #1 in george #2 in hermionegranger #3 in harrypotter #4 in georgeweasley #5 in weasleytwins

Fred a George se vrátili z velké pracovní cesty po Spojených státech. V jejich rodné Anglii na ně čekalo spoustu překvapení. Ať už to bylo těhotenství jejich jediné sestry Ginny nebo Ronova podivného vztahu s Hermionou, která jim zachránila život už tolikrát, že jí nenazvou jinak, než Životabudič. Ovšem, i ten skvělý Životabudič potřebuje někdy zvednout náladu, když to její přítel nezvládá. A kdo jiný by to mohl být, než ten zrzavý vtipálek, který málem přišel v konečné bitvě o život. srpen 2018 - leden 2019 Cover: McForst

CZ // Po dlouhé chvíli příjemného ticha jsem se začala zvedat, což mi nevyšlo, protože ruka, která mě objímala okolo ramen zesílila stisk a já slyšela jen Fredovo zamumlání "Ještě chvíli," a to mě donutilo se ihned vrátit k tomu příjemnému teplu, které sálalo z jeho těla. // Postavy, místa ani věci v příběhu nenáleží mně, ale všechna práva patří samozřejmě J. K. Rowlingové. Většina obrázků je ztažená z Pinterestu. P.S. Omlouvám se za některé nesrovnalosti nebo i naprosté odlišnosti od originálu v některých případech v dějové linii, nebo samotném ději. Je to důležité pro určité části této fanfikce.

"Když jste jen kamarádi." zachrčí a přitiskne se svým tělem na moje. "Tím pádem můžu asi udělat toto." zamumlá a natlačí mě na stěnu domu, který stojí za mnou. Vezme mou hlavu do dlaní a políbí mě. Dřív jsem o tom četla jen v románech, ale teď se mi v břiše ozve příjemné šimrání a mám pocit, že se mi za chvilku podlomí kolena. Jakoby to vycítil, druhou ruku dá kolem mého pasu, čímž si mě drží i blíž u sebe. Cítím teplo, které sálá z jeho hrudi a začínám pod dotyky, kterými přejíždí po mé kůži, tát. *** Fred a George Weasleyovi byli přesně jedni z těch kluků, kteří o holky nemají nouzi. Nevázali se, neslibovali, ale i tak po nich toužila skoro každá bradavická studentka. Ani Max Livingstonová nebyla výjimkou. Co se ovšem stane, když se tato nevinná holka dostane na místo, kde chtěla být několik let? Bude to o tolik jiné, než pozorovat jejich jednání zdáli? A stojí to vůbec za to?

Probíhá korekce "Tohle je náš konec." Poslední věta, kterou Kaseya Rosalie Lithie Rosierová pronesla na konci minulého, jejího pátého, roku v Bradavicích. V ten den zjistila, že ti nejbližší ubližují právě nejvíce a důvěra s jejími nejlepšími přáteli, dvojčaty Weasleyovými, se rázem proměnila v prach. Teď už neměla nikoho, jen svůj původ utajeného čistokrevného kouzelnického rodu a přehnaně dlouhé jméno, na kterém si zakládal. Už je načase aby se postavila na vlastní nohy. To ovšem nelze tak jednoduše, když ji volá rodinná povinnost přidat se mezi řady pána zla a hlavu jí mate nejeden člověk. Život se obrací vzhůru nohama a ona nerozeznává lež od pravdy. Tolik let vzpomínek a pocitů přece nelze jen tak zahodit, nebo snad ano? Začít úplně od znova? Už jednou její city byly zraněny, přece by to nenechala dopustit...zase.