Vše to znovu začíná... Minulost se s přítomností prolíná... Had svedl tě na zcestí... Vykoupeno tvou bolestí... Varování nedbala... ...a přesto jablka trhala... Jedno sousto prokleté... ... v pekle oba skončete... Kola osudu roztočena... Zakázaná jablka okusena... Eve... Eve naše rozmilá... Kde máš Adama má milá?

,,Hlídání dětí... Jejich vyzvedávání v družině... Ještě, že nejsou moje," říkám si často, když jdu vyzvednout svoji sedmiletou sestřenici do školní družiny. Vždy jsem to brala jen jako povinnost, ale to jen do té doby, než tam nastoupil nový vychovatel. Děti ho neposlouchají a on se jim pořád snaží vysvětlit, že ho poslouchat musí. Jeho smaragdové oči byly vždy plné obav, že něco nezvládne nebo mu nějaké dítě z hřiště uteče. Zezačátku jsem Adrienovi pomohla uklidnit malou holčičku jen z dobré vůle, ale když jsem zjistila, jaký doopravdy je, do družiny mě vždy začalo táhnout něco jiného, než jen povinnost...

Marinette a Chloé, nejlepší kámošky, které se sice dříve nesnášeli, ale nakonec se společně i s Alyou a Lilou spřátelili. Co však dokáže dokázat jeden kluk mezi nimi už ani z dálky nepřipomíná přátelství. A horší je, když ten někdo je neodolatelný Adrien Agreste, nový spolužák a dlouholetý kamarád Chloé, která ho miluje.