hii :) this is my first time publishing anything and im really not expecting anyone to read it lol (side note cftcs stands for the title lololol)

Harry jako každé ráno vstává do práce s plnou hlavou všemožných myšlenek, starostí a problémů. Doufá, že dnešek bude jeden z nejlepších dní. Louis se vrací do města, aby utekl před svojí minulostí, zkusil začít znova, čestně. Doufá, že dneska se z něj stane lepší člověk. Za jak krátkou dobu poznáte člověka? Larry story by AnyHunter® Pozn. Obsahuje ostřejší výrazy. 15+

Ne vždycky je všechno šťastné. Někdo si žije život jako princezna a pak jsem tu já. Sedmnáctiletá holka, která má milující rodinu a i pár přátel, které miluje. Taky jsem si žila jako princezna, dokud mi před rokem nezjistili nemoc. Nemoc, kterou doktoři viděli poprvé. Nemoc, na kterou není lék. Nemoc, na kterou umírám. Pomalu ale jistě. Nikdo neví kolik času mi zbývá. Možná mě čeká poslední rok, půlrok a nebo i prostě jen poslední léto. Nebo se také možná dožiju vnoučat. Na táboře jsem byla jednou jako malá holka. Teď, když mám pocit, že mi čas protéká mezi prsty, myslím, že bych si tohle léto měla užít. Mám poslední možnost jet na tábor a tak jí také využiju...

Ever since I met him, he had become my whole life. I had no purpose before him. Now my purpose was him. And I hated that I loved it. I hated that he didn't feel the same. Or did he? WARNINGS: drugs, strong language, adult content

... Příběh ještě neprošel korekcí, takže se omlouvám za případné chyby. 😄 Začalo to jednou zprávou... . . . . Začátek: 25.11. 2021 Konec: 2.2. 2022 NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: #3 larrystylinson : 23.1. 2022 #2 larry : 29.1.2022 #3czstory : 29.1.2022 PŘEČTENÍ: ☆1K přečtení: 5.2. 2022☆ .2K přečtení: 16.4. 2022. -3K přečtení: 13.8. 2022- #4K přečtení: 18.7. 2023# *5K přečtení: 3.3. 2024* ♡6K přečtení: 6.3. 2025♡

Harry Styles: ODEPIŠ MI. Harry Styles: :)))) Harry Styles: Co děláš? Já: Úkoly. Harry Styles : Nechceš udělat i mě? Příběh ve kterém se dívce kvůli pár písmenům změní život.

"You're a good girl, do you know that?" He exhaled deeply with a disbelieving smile, pulling me to lie next to him. "Which is probably why I find you so hot. Those innocent eyes, fuck. I was done for. I always have been." "You don't mean that." I laughed, clambering beneath the sheets. "Ah, always so skeptical. But I mean it, your eyes are it for me. This magical emerald green that shines in the sunlight, and almost changes colour when you're talking about something you love. Like that fucking creative writing class you take with George. Your eyes, they shimmer and it's weird as shit but I love it. They remind me of the first day of spring, the sort of green that emerges from a really shit winter. The green that reminds you that everything is growing, and you're growing, and you're alive. That is what I love about your eyes." Matty half laughed to himself, climbing in after me. He cupped my cheek, stroking slightly with his thumb. "That and they look amazing when you're giving head." "Stop!" I laughed, batting him away. He pulled me in closer however, close enough so that my head was forced to rest on his chest and I could hear the steady beat of his heart. "It's true. Nothing like these old boring brown eyes of mine." "Boring? Nothing about you is boring." I whispered, tracing the lines of his chest tattoo. "How so?" -------- Avery Collins, an 18 year old university student, has her world turned upside down by the arrival of a boy with messy hair, chocolate eyes and a past full of dark secrets. Juggling a social life, her insane room mates, uni studies and work, will she be able to cope with this boy and the realisation that maybe, just maybe, he was more dangerous than he looked? [ONGOING BOOK] Proud to be part of the Wattpad Futures Programme. ---PLEASE VOTE AND COMMENT--- Cover by @PGthequeen

.

Klasický texting, kdy Harry napíše dívce. Znovu. Nikdo v příběhu není slavný. Cover by: xoxoanna1 🖤🖤🖤🖤🖤

"Nevěděl jsem, že tě tady najdu," ozval se známý hlas za mnou. Napjala jsem se a předtím, než začnu čelit čemukoliv, co se zde bude odehrávat, vydechla. Pomalu jsem se otočila a pohlédla do prázdných očí, které na mě hleděly. "Jen jsem nevěděla co dělat a tohle místo," odmlčela jsem se a vlastně nevěděla, co dál říct. "Chtěl bych se omluvit. Vím, že bych neměl očekávat, sakra," zakryl si tvář dlaněmi a snažil se poskládat slova, které bylo zřejmě těžké říct. A pak vydal skličující zvuk a zakroutil hlavou. Bez dalších slov se postavil k blízkému stromu a opřel se o něj. Popadla jsem zbytky své odvahy a přešla k němu. Jeho oči teď byly zavřené, možná to bylo tím, že nechtěl, abych viděla to, jak se cítí. Problém byl v tom, že jsem se nemusela dívat do jeho očí, abych to zjistila. Cítila jsem všechen ten tlak proudící okolo nás. Nedalo se to už vydržet. Přešla jsem ještě blíže, dokud nás nedělil jen pouhý kousek. Vztáhla jsem ruku a pomalu jí položila na jeho tvář. Bylo chladno, ale jeho tváře byly horké. Jako by plakal nebo byl nemocný.