Mysleli si, že jejich příběh skončil.. Nevěděli však, že teprve začal. Winnie a Lucas znovu na scéně

Sophie je mladá dívka, která se po smrti svého dědy musí odstěhovat společně s její babičkou z města, ve kterém prožila své dětství. Ve škole pozná spoustu nových lidí, mimo jiné i Charlieho, Dylana a Ryana. Všechny tři kluky spojuje to, že nazývají otcem jednu a tu samou osobu. Co se stane, když se kolem ní začnou motat všichni tři najednou?

Bett je devatenáctiletá královská dcera, nebo spíše stopařka jak ona raději říká, o jejím královském původu mnoho lidí neví. Nějaké plesy, dlouhé šaty, zástupy nápadníků a vybraná společnost, to není nic pro naší Bett. Ona miluje dobrodružství, rychlou jízdu, lukostřelbu úzké kalhoty, pevnou vestu, meč za opaskem a svého koně Esmeho. Ale když na to přijde, ani v šatech ostudu neudělá. Ptáte se proč stopařka? Stopuje podvodníky, vrahy, lehce řečeno hříšníky. Ale co když se jednou splete? Co když zrovna ten člověk jí má pomoci s někým dalším? Jak se s tím vším Bett vypořádá a co takhle nějaká ta láska? To vše a více se dozvíte v příběhu. Moc doufám, že se vám příběh zalíbí a přeji hezké čtení :) První díl z trilogie Královská stopařka. #51. ve Fantasy - 27.5.2016 #42. ve Fantasy - 29.5.2016 #32. ve Fantasy - 6.6.2016 #31. ve Fantasy - 12.6.2016 #19. ve Fantasy - 14.6.2016 #17. ve Fantasy - 23.6.2016 #3. ve Fantasy - 2.12.2016 Musím říct, že vás naprosto zbožňuji!!! Vůbec jsem nečekala, že bych se mohla dostat někam takhle dopředu... Nečekala jsem ani prvních 50 natož na 3. místo!!! <3 Moc děkuji!! :)

První díl z připravované trilogie "Andělský vlkodlak". -putuje na pulty pod nakladatelstvím . Charleen Violet a Freya Christina Arual. Sestry, které se nadevše milují, navzájem se podporují a chrání. Sdílí spolu jeden byt ve městě zvaném Northcity a chodí do práce. Naprosto obyčejný a klidný život, že? To se brzy změní. Ve městě se začnou hromadit těla mrtvol. Nikdo netuší kdo, nebo co, spáchalo tak brutální vraždy, a hlavně, co by mohlo ta těla tak zřídit. Tedy pár názorů je, ale ty úřady neberou v potaz, protože podle nich jsou tato tvrzení nereálná. Na světě přece neexistují žádní vlkodlaci... Sestry Arual vraha nechtěně přistihnou přímo při činu a obrátí jim to život vzhůru nohama. Ale, co přesně jim vlastně změní život? Objevení bestie nebo to, když si je hlavy klanu označí za své družky? A vyjdou spolu vůbec? A proč ty vraždy? A co když má rodina Arual tajemství, které přísně střeží? Co když sestry Arual nejsou tak zcela lidské dívky? Do toho všeho se vloží nepřítel hrozný jako samo peklo. „Z moci mě Laurou svěřené, odhaluji ti tajemství nebesy dané." ‼️VAROVÁNÍ‼️ Obsah 18+ - erotika, vulgarismy, násilí. Hororová fantasy. 🌏Odehrává se v alternativním Norsku, tzn., město a prostředí smyšlené.🌏

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Neměla jsem ráda svůj život. Chyběla mi milující rodina. Otec byl pořád v práci nebo zavřený ve své pracovně a matka se starala o všechny plesy, které konal můj otec. Já jsem si musela postačit se svou mladší sestrou Pheobe a mladším bratrem Johnem úplně sama. Nikdy nepřišla matka za námi, aby se zeptala jak se máme nebo nám s něčím poradila. Mám s sebou stále dva bodyguardy, které mám ale ráda. Můj otec je mafián a má na starost mafii zde v Anglii. Nemám žádné kamarády, protože nesmím chodit do normální školy. Já i moji sourozenci máme domácí školu. Nemám ráda plesy, které koná můj otec, vždycky se jich musím zúčastnit, i když se mi nechce. Můj život se otočí o 180 stupňů, při jednom z plesů, který bude pořád otec na moje 19.narozeniny....

"Promiň." Pípla jsem. "To je všechno? To je kurva všechno co mi k tomu řekneš? Jen blbé promiň?! Skončili jsme! Že já vždycky naletím takovým kurvám." Zamumlal si spíš pro sebe, ale já to slyšela. Jeho slova se mě dotkla, nejsem kurva i když mě tak možná vidí. "Shawny..." Vzlykla jsem. "Děvko!"

Nikdy jsem kluky neřešila, vždy jsem si našla zajímavější věci. Jednou to však přijít muselo. A byl si to právě ty, kdo mě zaujal. Něco na tobě bylo jiného. Byla to ta tajemnost, nevyzpytatelnost nebo odtažitost co mě k tobě táhla? Ale neměla jsem odvahu přijít za tebou, zmohla jsem se pouze na oční kontakt. #7 v teen fikce - 13.5.2016 #25 v teen fikce - 14.12.2016 SHORT STORY

-Hned, jak se naše rty spojily, jsem věděla, že to bude navždy. Zapadli jsme do sebe jako puzzle, jako dva stejné kousíčky, které kdysi někdo zlomil.- *17# v kategorii Romance- 29.4. 2018*

Druhý díl příběhu Je to jen hra. ______________________________ Chci začít znovu, vyrovnat se se vším, co se mi poslední dobou stalo. Nevím, jestli se mi to za ten půl rok podaří, ale nechci se vracet k minulosti. Už předtím jsem chtěla před vším udělat tlustou čáru, zapomenout a konečně žít, ale dokážu to ještě vůbec? Tolik bolesti nosím hluboko v sobě a jsem zlomená na kousky, které se nejspíš už nikdy neslepí. Podruhé zničený život. Jen je jediný rozdíl. Tentokrát mám zlomené srdce a strašně to bolí. Cítím, jak mě to zabíjí, vše, co dělám, vše, co cítím, vše, kam se podívám, mi připomíná jeho a vím, že on je někde tady. Někde v tomto městě a já nevím, co mám dělat. Mám utéct nebo se vzchopit a bojovat? Hra s osudem mi nikdy nešla, tak uvidíme, jak to dopadne tentokrát. 1k - přečtení 26.6. 2019 40k - přečtení 28.5.2020 47k - přečtení 14.7.2020 60k - přečtení 22.11.2020 100k - přečtení 31.5.2022 130k - přečtení 21.4.2024