„Prosím, udělám cokoli." Zakňučel jsem zoufale a vyděšeně se ohlédl za sebe. Zuřivý řev mého věznitele se ozýval celým domem. Věděl jsem, že nebude trvat dlouho, než mě ten psychopat najde. Musel jsem se někam schovat, ale jediná osoba, která mi mohla pomoct, se k tomu zatím moc neměla. Nechápal jsem to. Myslel jsem, že právě on chtěl, abych uprchl. Proč jinak by mi dával tu nápovědu? Celá takhle situace byla jak ze zlého snu, ze kterého však nebylo možné se probudit. WARNING: V příběhu se vyskytuje sex mezi muži, násilí, smrt a vulgarismy. 18+

Každou noc ten stejný sen o té stejné osobě. Totožné pohyby, úsměv a tajemné smaragdové oči. Do snů se mu vždy vkrade neznámý, který si získá jeho srdce. Je vůbec možné zamilovat se do někoho skrze sen a co se stane, když zjistí, že dotyčný opravdu existuje, ale není vůbec takový, jakého si ho vysnil? „Říká se, že sny mají magickou moc ovládat lidskou mysl a tu mou ovládly tak dokonale, že to změnilo celý můj život." Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=N2JnRPQ8j5Q&index=96&list=PLl-s44vpde4myrVuWvgyGm9YySxrWDzi4 #3 in FanFiction #3 in fanfiction (2022) Korektorka: @Brixie239 Trailer: @wthdan Odkaz na playlist: https://www.youtube.com/playlist?list=PLl-s44vpde4mtxihvw-Pt1HN_aVkxcc4z

Harry jde dobrovolně a na vlastní pěst na vojnu. A co že to vlastně obnáší? Fyzická, ale i psychická zdatnost. Schopnost komunikovat s týmem, navzájem si krýt záda. Nekonečné série cviků, nekonečně dlouhé dny. Příkazy, tresty a hlavně pravidla, která se nesmí porušovat. I přesto mají ti dva odvahu na to je porušit. ,,Vojíne Stylesi, vítejte v armádě. Tohle je Louis Tomlinson. Jeden z vašich instruktorů."

Příběh, kde je Louis mořská víla a Harry kapitán pirátské lodi, který mořské víly nenávidí. °-Mořské víly. Bájné a krásné postavy, co údajně stahují muže do moře a potápí celé lodě. Ať je to pravda nebo ne, staly se milé a krásné víly lovnou zvěří. Jednou z víl je právě chlapec jménem Louis, který se setká na cestě života s člověkem, který bytostně nenávidí víly. Harrym, kapitánem pirátské lodě. Proč Harry nezvládl zabít modrookého hned jakmile ho viděl, jak to měl ve zvyku? Proč se najednou cítil tak zranitelný?-° ---příběh zatím není opravený, je možné že udělám gramatickou chybu, ale nemyslím že dělám chyby co bijí do očí moc často, ale pochopte když se sem tam objeví nějaký překlik---

Neznal jsem jeho jméno, neznal jsem o něm vlastně nic, ale i tak jsem se do něj na první pohled zamiloval a jediné, co jsem věděl, tak byla jeho práce a to, jak vypadal. Ovšem u něj bylo možné se do něj zamilovat, jeho vzhled ani o nic jiného nežádal. Vždy jsem se nechal pohltit jeho kouzelně zelenýma očima, které vás obraly o všechna slova, spoutaly vás, že byste se i cítili jako paralyzovaní. Taky dokázaly způsobit, že by umlčely toho nejhovornějšího člověka na světě. Bezhlavě jsem se zamiloval do muže, který pracoval v cukrárně. Zamiloval jsem se hlavně do zelených očí neznámého, kudrnatého bruneta, jenž si přivlastnil mé srdce, aniž by o tom věděl. Díky tomu jsem si většinu času připadal jako naprostý blázen, že jsem byl ochoten se zamilovat do naprostého cizince. Ovšem mě pronásledovala minulost. Nehodlala mě jen tak pustit, přičemž jsem věděl, že budu muset přistoupit na jednu dohodu a to jen proto, abych je všechny ochránil, aby se jim nic nestalo, aby se nic nestalo jemu. ❗Vulgarismy, homosexualita, sexuální scény, násilí, drogy, alkohol ❗ 10.06. 2019 - 04.10. 2019