"Nechť každý druhý narozený zničí se svou vlastní silou a ten první ať trpí. Tomuž po dalších dvaadvacet generací. Prvorozený nechť je obdařen blahou nevědomostí o tom, jakou silou oplývá. Druhorozený nechť si svou sílu ponechá, leč jeho vlastní síla bude poslední, co spatří." ~ PRVNÍ DÍL WILIAMS' FAMILY SERIES ~ Jedná se o krátký doplňující příběh do mé RPG objasňující minulost jedné prokleté rodiny nesoucí krev Hekaté. Další doplňující příběhy ("Do you want a cupcake, my dear brother?" a chystaný "Poslední oběť kletby") si můžete přečíst zde: https://www.wattpad.com/list/307968829-williams-family-series ~ PŘEJI KRÁSNĚ ČTENÍ! ^-^ Na příbězích rodiny Williamsových spolupracuji spolu s @another-mad-fujoshi ~ Text copyright © Rivai-aniki, 2016 Language of story: Czech Some pieces of story belongs to Hidekazu Himaruya and Rick Riordan

Main život sa zrútil. Následkom krutej nehody vidí veci, ktoré tu nie sú, jej duch počas spánku opúšťa telo, hovorí s poletujúcou koalou a občas sa okolo nej hýbu predmety. Podľa mnohých by už dávno nemala žiť. A ona pomaly stráca silu zostávať v tomto svete... Astrálna realita sa však zmieta v chaose. Na Zem sa vracajú prastaré sily a z nejakého dôvodu sú priťahované k nej, zatiaľ čo Maina moc nadobúda neprirodzené rozmery. Idú po nej démoni. Na päty sa jej lepí smrtka. Svetu hrozí zánik. Ak má ešte niekedy nájsť pokoj, musí si spomenúť na najťažšiu chvíľu vo svojom živote. Na vlastnú smrť. Nová vojna započala. Nie všetko zlo z astrálnej sféry bolo vyhladené a nie každý nepriateľ stojí proti nej. Sú tu takí, ktorí ju prišli chrániť. A potom je tu ten, ktorý nosí tvár monštra. Ten, ktorý sa k nej nikdy nemal priblížiť... (Za hranicou svetov je voľné pokračovanie príbehu Medzi svetmi, avšak pre úplné porozumenie dejovej línie doporučujem prečítať si prvú časť.)

Utekám v tme. Neviem kam, proste len bežím. Jedno ale viem. Bežím o život. Niečo ma naháňa. Chce ma to zabiť. Nevládzem dýchať. Cítim únavu a bolia ma všetky svaly na tele. Pomaly spomalujem a snažím sa lapať do pľúc dych. Oprela som sa o stenu a zhlboka dýchala. Zrazu sa pár metrov ozval obrovský rev. Zamrzla som a zostala stáť. Nohy sa mi podlomili a ja som zavrela oči. Čakala som pád ale ten neprišiel. Niečie ruky ma zachytili. ,,Pššššt." Započula som pri uchu niekoho hlas. Stiahol ma do nejakej miestnosti 1x1 meter. Nevidela som kto to je. Cítila som len silnú mužskú vôňu. Jeho silné ruky sa ovinuli okolo mňa a schovával ma, pred monštrom, ktoré ma naháňalo. ,,Už si v bezpečí, láska." Šepkal ,,už som tu." Kto je ten chlap? Prečo mu moje telo verí? Prečo sa cítim v jeho objatí v bezpečí?

Každý z nás pozná rozprávku Peter Pan. Ja ju viem od Wendy, mojej babky. Videla som rôzne filmy a čítala rôzne knihy ale rozprávaniu sa nič nevyrovná. Peter Pan, víla Cililing, Stratení chlapci, kapitán Hook a piráti, morské panny, indiáni a tikajúci krokodíl. Krajina Nekrajina. Posledné slová, ktoré Wendy povedal ,, Vždy na mňa čakaj a možno ma niekedy v noci budeš počuť kikiríkať." Wendy Moira Angela Darlingová, bola moja babka. Často rozprávka o trinásť ročnom chlapcovi, ktorý nechcel vyrásť. Úryvok: ,,Kto si?" Zašepkal. ,,Ja? kto si ty?" Preglgla som. ,,Som Peter Pan." Odvetil a usmial sa. ,,P-Peter P-Pan?" Zhíkla som a pretrela si oči. Rýchlo som sa posadila a chlapec sa zniesol k zemi až sa postavil nohami na podlahu. ,,Prišiel som pozrieť jednu kamaratku."prehrabol si vlasy a začal si obzerať moju izbu. ,,Ale ty máš byť malý chlapec. Máš mať trinásť rokov." Postavila som sa z postele a prešla do šatníku , prezliecť si pyžamo. ,,To bolo naozaj dávno." Zasmial sa z izby. Dala som si rýchlo jedny čierne šaty a vybehla som von do izby. Peter sa otočil a priblížil sa ku mne. Obzeral si moju tvár a potom mu oči padli nižšie. Na môj náhrdelník s malým orieškom, ktorý som dostala od prababky. Vždy vravievala, že mám v sebe ukrytý bozk a preto som hodná toho náhrdelníku. Mal pre ňu obrovskú cenu. Vraj to dostala od jej prvej lásky. ,,Odkiaľ to máš?" Vzal ho do dlane. ,, Dostala som ho od prababky." Zašepkala som a sledovala som ho. ,,Kto to bol? Kto bola tvoja prababka?" Jeho modré oči pozreli na mňa. ,,Wendy Moira Angela Darlingová." Povedala som na jeden nádych. ,,A ty si?" Opatrne položil oriešok naspäť na môj dekolt. ,, Laura Moira Angela Darlingová." Spravila som krok vzad ale v Peter spravil krok vpred a znovu sme boli tesne vedľa seba. ,,Kde je Wendy?" Hlas sa mu zatriasol akoby vedel, kam smeruje naša konverzácia. ,,Zomrela." Do o

Devi ako členka Paranormal Research Society ešte nikdy nenašla dôkaz, že démoni či duchovia skutočne existujú. Keď však jedna z klientiek začne tvrdiť, že ju zvádza nadprirodzená bytosť, neverí tomu a démona sama pozýva do svojej postele. Balansuje tak na hranici sveta, ktorú pozná len máloktorý zo smrteľníkov. Najnovší prípad sa jej rýchlo vymyká spod kontroly a ona začína chápať, že démoni nielenže skutočne existujú, ale sú oveľa nebezpečnejší, než si myslela. Najvyššie miesto v rebríčku: #1 in Paranormal

„J-ja nie som v sne, však? Toto je realita." Zamrmlala som. Matne som začula Willov posmech. Je to realita. Zreteľne cítim pulzujúcu bolesť v ramene a hlave. Dokonca aj teplú krv, ktorá sa mi valí z čela. „Veď sme ti to vraveli, Aly...." Položil mi na plece ruku. Mykla som sa. „Ja chcem ísť domov." Best rating: #02 in Fantasy- 24.02.2017

,,Žertuješ? Nenuť mě ti ublížit" Pronesl s falešným pobavením když stál naproti mě připravený na cokoli. Jen jsem se ušklíbla nad jeho "drsňáckým" postojem. Pomalými kroky jsem se rozešla k němu. ,,Ne, Pětko" Lehce jsem naklonila hlavu ke straně. Letmo jsem ho přelétla od hlavy k patě ,,To ty nenuť mě, Ti ublížit" Zastavila jsem se těsný kousek předním. Díval se mi do očí a těkal z jednoho koutku mých očí do druhého. Byli jsme jako dvě malé děti dohadující se o tom, komu patří nějaká hračka z pískoviště. Dnes ale patřila MNĚ. *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-**-*-*-*-* ⚠️SPOILERY!!⚠️ ⚠️Děj podle seriálu⚠️ 1# One 23.11. 21💕 1# Number 28.11. 21✨💕 1# Ben 16.1. 22 ✨💕 1# Academy 16.1. 22✨💕 1# Czsk 9.2. 22 💕✨

Dívka která byla unesena komisí, ztratila vzpomínky. Kdyby si alespoň vzpomněla co se stalo před tím. Třeba pozná i svou pravou lásku. Umístění: 23.únor- #3-tua 23.únor- #8-fivehargreeves 7.březen-#1-number

Příběh vyšel knižně. ............................................. Vlčí zátoka. Konec světa. Tak by malé městečko, jež bylo odlehlé od veškeré civilizace, popsala Amber Mitchellová. Zapadlá díra, v níž se zastavil čas. A právě sem se ona, holka z velkoměsta, musela po smrti svých rodičů přestěhovat. Rodina Mitchellových žila po celé zemi. Kořeny však měla právě zde. Ve Vlčí zátoce, kde žili po několik staletí. Jejich starodávné sídlo s rozlehlými pozemky se nacházelo uprostřed lesa. Pro téměř plnoletou Amber se jednalo o šok, z něhož se nebyla schopna jen tak vzpamatovat. V jednu chvíli měla vše. Rodinu, přátele, budoucnost, zázemí. A v tu druhou o to přišla. Jediné, co jí zbylo, byli příbuzní, jež vídala jen o vánocích a místo, které pro ni bylo naprosto cizí. Přestup na střední školu, jíž navštěvuje necelých dvě stě studentů, jí to nijak neulehčuje. Dříve ji jménem znalo jen pár jejích přátel. Když se však přistěhujete na místo, kde žije jen málokdo, ví o vás každý téměř vše. Amber se potýká nejen se školou a se svou rodinou, ale i se spolužačkou, jež se jí během prvního dne milostivě ujme. Díky Lauren poznává, jak že to zde vlastně chodí. Vlčí zátoka však ukrývá spoustu tajemství. V lesích číhají monstra, o nichž nikdo nemluví rád. Některé rodiny se od těch ostatních drží dál. Jednou z nich jsou právě Stevensovi, jejichž kořeny sahají stejně hluboko do historie městečka jako ty Mitchellových. Amber se zaplétá do věcí, jimž nerozumí. Okolnosti, kterým nedokáže zabránit, jí přivádí na paseku, kde se dozvídá, že někdy je dobré věřit legendám. Protože právě ty vám mohou na tak odlehlém místě zachránit život.

Kdyby mi někdo před táborem řekl, že existují příšery, vysmála bych se mu. Kdyby mi někdo řekl, že existuje skupina vyjímečných lidí kteří je vidí, začala bych se strachovat o jeho zdraví. A kdyby mi někdo řekl, že jsem jedna z nich, poslala bych ho do blázince. Nicole je skoro osmnáct, a jede na tábor, spolu se svou nejlepší kamarádku Anjou. Jede také její bratr, a s ním i jeho parta přátel, v čele s klukem, kterého Nicole nenávidí. Jenže co když se v něm celou dobu mýlí? Co když není ten, za koho ho považovala? A co když není ona tou, kterou si myslela že je? Začala jsem psát: 2.4.2020. (Popravdě, první kapitolu jsem napsala někdy v srpnu, ale já to beru od chvíle, kdy jsem pokračovala) Dokončeno: 15.4.2020. [Příběh, který bych nejraději nikdy nenapsala, ale tak, očividně je oblíbený, takže... XDD Není špatný, jen to není můj šálek kávy XD Btw, čerpá inspiraci z několika jiných knih, možná to poznáte XD]