(od 9. kapitoly) -toto je pouze překlad, nejedná se o můj příběh -nesouhlasím s názory J.K. Rowlingové ORIGINÁL: https://archiveofourown.org/works/10057010/chapters/29510103?selected_id=22409387&commit=Go

Co mi leží na srdci... [short story] Všechna práva patří J. K. Rowlingové. Příběh není psán za účelem výdělku.

''Sáhni jí na zadek...'' touhle větou to vše začalo. Byla by to vcelku nevinná věta, kdyby ruka Blacka nedopadla zrovna na zadek Stephanie Weston. Tiché, šedé myšce, jejíž srdce ale bylo vyrobené z ohně. ! Upozornění - vlastnosti postav se neshodují s knihou ani s filmem. Jsou mnou předělané!

,,A co jsem udělal?" zeptal se znovu James. ,,Pan Filch už od rána hledá svou kočku a nemůže ji najít. Něco mi říká, že s tím máte co do činění vy a tady pan Black." ukázala profesorka na Siriuse. ,,Já?!" vykulil na ni oči Sirius. ,,Vždyť já bych neublížil ani mouše." řekl a James vedle něj se zasmál. Příběh se vždy nemusí shodovat s originálem. Pravopisné chyby se tu bohužel taky objeví a pokud to někomu vadí, tak ať to radši nečte... Všechny postavy, kromě těch, které jsem vymyslela já, patří J.K. Rowlingové. Příběh píšu jen tak pro zábavu. Vůbec netuším, jestli bude dávat smysl... ...ale přece jen kdyby to smysl dávalo, tak je tento příběh věnován @kika00001 , tedy jedné úžasné čarodějce, která mi často dodává inspiraci a je pro mě velkou oporou. #1 tichošlápek 07/2021 #1 remuslupin 08/2021 #1 harrypotter 06/2022

25. srpna 1976, v pokoji u Potterových: Tak jsme tady. Moje postřehy? Zaprvé - James je debil. Zadruhé - bydlí tu s nimi jakýsi Sirius, a to je taky debil. Zatřetí - skvěle si rozumí s mým bráchou, který je taky debil (ale to už nějakou dobu víme). Panečku, jsem dobrá, prakticky celý dnešek jsem vypsala ve třech větách. Ale mohla bych asi být trochu konkrétnější, že? Takže si to kapku rozvineme... *** Poppy O'Toolová nastupuje v šestnácti letech poprvé do Bradavické školy čar a kouzel. Ke svému zděšení nenaráží na kouzelné místo plné úžasných lidí, ale na partu otravných arogantních Pobertů a ještě otravnější spolubydlící. V hlavě se jí rojí spousta otázek. Zvládne nový život v nové škole? Neskončila náhodou ve špatné koleji? Podaří se jí najít v té změti bláznů kamarády? A proč, proboha PROČ musí trpět ve svém okolí tolik blbců v čele se Siriusem Blackem? Nejdůležitější otázka však zní: Dají se Bradavice přežít ve zdraví? A dají se vůbec přežít? Boj o zachování zdravého rozumu se velmi rychle mění na boj o holý život a také o životy všech lidí okolo, když Poppy nalézá záhadný pergamen, který v sobě skrývá děsivé tajemství. Příběh zasazený do pobertovských Bradavic je psán formou deníku. cca 105.000 slov. 27. srpna 2020 - 26. února 2021

Celle qui porte le destin ... Ta, která nese osud❤️ ,,Třeba se můj praděd tehdy zmýlil, třeba se ta kletba nemá projevit na naší dceři." Napadla mě bláhová myšlenka. ,,Rád bych ti řekl, že máš pravdu, ale nevíme to jistě. Mohou ublížit kterékoliv ženě z rodu tvé matky." ,,Máme přece ještě na výběr... Ještě není pozdě," namítla jsem. ,,Riskujeme už příliš, když si ji necháváme u sebe teď. Chci ji ochránit a tebe taky." V tu chvíli jsem mu věřila, ale ta bolest co se mi rozlévala v srdci byla neskutečná. Ta představa, že moje jediná dcera, zatím jediné dítě bude vyrůstat daleko ode mě. ---------------------------------------------------------------- HP ff - Poberti ✏2018-2019 -------------------------------------------------------------