effugium [ef'fu-gi-um] (sub.) útěk, úprk, cesta k záchraně ❝Právě přešla půlnoc a noc se proměnila. Sedím na střeše krvavě rudého auta a pozoruji její chladné ruce, jak se dotýkají všeho a všech jako slepec hledající svoji hůl. S láhví v ruce a slzami v očích uvažuji, jak uniknu, až se život po mém bezduchém těle natá...
"Zdá se mi to, nebo pivoňky ve tvých vlasech kvetou modře?" Kdekoho by tato věta zmátla, pomalu a nemilosrdně by ho mučila, až by ho nakonec dohnala k šílenství. Jenže v našem světě, kde bonbóny byly hořké a láska chutnala po šťovíku, byly metafory tím jediným, co nás drželo při životě.
Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019
Delikátní marnotratná duše, malá noční můra sedící na okenní římse a šeptající o dalekých lesích, vlhkých třezalkách, rozbředlých močálech a zetlelých mrtvolách hnijích pod půdou. Astrální cesta do nechutných pokojíků magorova obscénního mozku. S třešničkou perverze.
Kalopsia [ka-lop-se-a] Greek (n.) The delusion of things being more beautiful than they really are. Poetry. Mostly intertwined with Tales of Greek Mythology. "Will wonders never cease When my muse saunters the velvet night, And prays to the moon for fine dreams, With the voice of a thousand angels singing a symphony?"...
𝒄𝒐𝒍𝒍𝒆𝒄𝒕𝒊𝒐𝒏 𝒐𝒇 𝒑𝒐𝒆𝒎𝒔. 𝒉𝒂𝒑𝒑𝒚 𝒆𝒏𝒅𝒊𝒏𝒈𝒔 𝒅𝒐𝒏'𝒕 𝒆𝒙𝒊𝒔𝒕. 𝒔𝒉𝒂𝒌𝒆𝒔𝒑𝒉𝒆𝒓𝒆 𝒎𝒂𝒅𝒆 𝒔𝒖𝒓𝒆 𝒐𝒇 𝒕𝒉𝒂𝒕. 𝒕𝒘: 𝒅𝒆𝒂𝒕𝒉, 𝒑𝒍𝒆𝒂𝒔𝒆 𝒓𝒆𝒂𝒅 𝒂𝒕 𝒚𝒐𝒖𝒓 𝒐𝒘𝒏 𝒓𝒊𝒔𝒌.
1960. note style. neil always receives a note in the five centuries of verse book just before each meeting from a signed, "to my rose." with all of the members of the dead poets society making fun of him for the letters, neil decides to ask their help of who it is and well, maybe it's one of their own. 𝐍𝐄𝐈𝐋 𝐏𝐄�...
bathing in spring showers. basking in cool shadows. a poem everyday in April. Copyright 2019 @timespieces
careworn and smiling with a crooked grin, adoration slept in the wrinkles beside his eyes as he observed the mosaic beauty. she held his callused palm in hers and whispered to the moon; "tonight, we're monsters." romanticism isn't always beautiful.
the boys are fools, with paradoxical dreams and unfathomable hopes seemingly diminished by execrable love. • • • completed.
