Opět se nabírají Nejlepší z Nejlepších. Z každého kraje České republiky jsou uneseny čtyři „vyvolené" děti, z nichž se do Nejlepších z Nejlepších, pomocí jisté soutěže, dostanou dvě. Prohra v soutěži znamená cestu pryč, výhra neobyčejný a šťastný život. Nebo to tak není? Může být v titulu Nejlepší z Nejlepších obsaženo zlo? Kam až jsou lidé schopní zajít? Kde končí hranice NEMOŽNÉHO? -------------------- #2 in The Best Wattpad Story

Tohle nečtěte pokud vám nebylo 5+ , aby jste si v noci nečurkli ..!.. Creepypasty u kterých je nejhorší poslední věta KONEC ....

Ano, hádáte správně. Tohle doopravdy dělají skoro všichni. - A já nevím proč mě všichni odkazují na to, že je to od Natyly. Ne, nebyl účel kopírovat její věci. Čistě vymyšleno mnou a v mé hlavě. Možná je to u Natyly, ale fakt to nebyl účel.

kresby, malby a možná sem tam něco jinýho ;)

In the future, everyone who's bitten by a zombie turns into one... until Diane doesn't. Seven days later, she's facing consequences she never imagined. * * * * * As civilization collapses under a relentless wave of zombies, Diane and her friends take shelter in a military base. However, while she's rescuing another survivor, Diane gets bitten by one of the monsters. She hides it and runs away, knowing she only has days left to live. But she soon discovers she isn't turning into a zombie - she's turning into something else. --------- Excerpt: I looked up and stared. My reflection looked back at me in the mirror of the dark room. My eyes were literally glowing, there was no mistaking it. It was not a reflection of light, or any of the other excuses I had used or others had assumed. They were glowing a light sapphire blue color. It was not a bright glow, but it was definitely a glow. Glowing eyes were not normal. Okay, at this point I had to admit it, I was no longer normal. What was I then? For that, I had no answer [[Word count: 495,000]] Copyright August 2016. All Rights Reserved. Readers may not copy, alter, or steal this story. Fanfictions are allowed to use my *world* and *zombie rules* as long as credit is given. Cover was lovingly made by JimenaVivancoo.

„Povím ti tajemství svýho úspěchu, drahouši. Ať děláš, co děláš, vždycky při tom buď sebevědomej." Na svět dolehly v plné své síle Bouře, těžko odhadnutelné hříčky přírody. Nikdo se před nimi nemohl cítit v bezpečí, a proto bylo založeno Sdružení, které dostalo za úkol lidstvo ochránit, jenže ejhle! Ono ho místo toho zotročilo. Lidé jsou bezbranní, odboj upadá a když už to vypadá, že ta tyranie nikdy neskončí, objeví se zachránce. Vyvolený! Někdo má moc kontrolovat tu největší sílu, kterou kdy svět spatřil, problém je v tom, že tento klučina nemá v plánu nikoho zachraňovat. A tato neřízená střela je dost možná pro svět větší hrozbou než Bouře a Sdružení dohromady. „Jsou chvíle, kdy i když se člověk snaží sebevíc, tak nemůže zachránit všechny..." Cover by EvenetNed

Víte, už dlouho ve mně byl zakotvený pocit, že potřebuji změnu. Tak jsem se jednoduše rozhodla, že tu změnu podstoupím. Ať to stojí, co to stojí. Sbalila jsem si všechny věci a odletěla tam, kam jsem se vždycky chtěla podívat. Chtěla jsem poznávat nové věci, začít naplno žít a třeba se i s někým seznámit. Nakonec se mi změnil tak zásadně život, že doteď nejsem schopná pobrat to, co se vlastně stalo. A právě teď, když tu jen tak sedím, tak si říkám, jestli jenom nesním.

O dívce která se postupem času stala vlčici a byla na to moc hrdá měla schopnosti kteří ostatní neměly a jen tak se toho vzdát nechtěla i když to měla hodně složité

Běžela jsem lesem,tak rychle že jsem skoro ani neviděla.Za mnou jsem slyšela kroky když jsem se po očku koukla do zadu viděla jsem modrou šmouhu,přidala jsem na rychlosti ale nestačilo to ozval se výstřel ale kulka mě minula.Tentokrát se ozval šum a já ucítila bolest v zadní tlapce.Ale jsem Vlk né štěně.Řekla jsem si a běžela i když už pomaleji dál.A znova další výstřel a já ucítila štíplavou bolest na krku.Uspávací šipka,jsem sice odolnější ale uspávadlo bylo mnoho.Spadla jsem,udělala pár kotrmelců a náprala to přímo do stromů.Uviděla jsem před sebou postavy,o něčem se bavili jedná ke mě přišla,měla hnědé vlasy a byla oblečená v červeno-černo-nečem.,, Omlouvám se"řekla. Pak už jen tma. ----------------------------------------------------------------- Because you never know What monster Are Lost in the dark.....✓[opraveno]

Odjakživa jsem milovala psy... byli jiní než lidi... nikdy mě nezradili narozdíl od některých... Příběh je o obyčejné holce, která prostě nemá štěstí na "toho pravého muže". Rozhodne se tedy se svými čtyřmi psy dělat bojové sporty a poté nastoupí na vojenskou školu pro psovody. Bude to tam náročné a co ještě potom když nastoupí do armády? Zamiluje se? A co se vlastně stane? Je to můj první příběh... takže URČITĚ tam bude mnoho nesrovnalostí, chyb a blbostí. Berte ho prosím s rezervou.😊 Přeji vám příjemné čtení a doufám, že se vám bude moje amatérské dílo líbit😄