Seznámili se na pokoji číslo sedm. A tehdy ani jeden nevěděl, co se mezi nimi stane. „Číslo bytu, ve kterým jsem poznal tvoji dceru. V ruce mám láhev, když na tu dobu vzpomínám..." Příběh o psychicky nemocné Emě, kterou sužují její démoni, tahle přesně to nazývá. Každý den trpí záchvaty, kdy není schopná fungovat. Příběh o Nikovi, který se do ni zamiluje i přes všechny její problémy. ,,Trpím jí. Slyším hlasy, k tomu mám halucinace... Vím, že jsem schopna i někoho zabít, jednou jsem na tatínka mířila zbraní a zběsile mačkala spoušť. Díky bohu nebyla nabitá... Jsem agresivní, v záchvatu jsem se schopna porvat. Rozbíjím věci. Dělám si šrámy. Proto nikoho nemám... Kdo by byl s takovým magorem? Skoro nikdo to neví, ale asi to ze mě vyzařuje. Nesnáším to. Každý den se ptám sama sebe, čím jsem si to prokletí zasloužila. Já už nemůžu, abych řekla pravdu. Každý den se to stupňuje. Tatínek do mě rve léky, abych neměla furt ty svoje nesmyslné záchvaty. Proto nemůžu pít. Nemůžu hulit, nemůžu fetovat... Chtěla jsem to vždycky zkusit, ale nemůžu. Nemám ani s kým. Aspoň jsem zkusila kouřit. Jsem jen obyčejná troska. Chci být jen šťastná. A s tebou jsem, Dominiku. Děkuji ti za těch pár dní, je to divný to tahle říct, ale byly nejšťastnější v mém životě. A nemusíš mě doprovodit, zvládnu to, existuje GPS." V příběhu se vyskytují vulgarismy, násilí a sexuální scény.

Co se stane, když Tamara potká členy Milion plus, jak hulí? Stane se něco víc než pouhé hulení? Příběh souvisí s povídkou na mém profilu - Pozdě, Tamaro, která je rozepsaná, je však z pohledu Yza.