"Možná, že nic nevidím, Yoongi," pronesl mírným tónem blond chlapec, "ale ten, kdo je tu slepý... to nejsem já." * Vlasy zářící jako paprsky slunce, tváře rdící se studem, rty jako růžové okvětní plátky, avšak oči jako oceán hořkého oceánu bez jiskry života, prázdné a hledící kamsi do dáli. Avšak přestože nic neviděly, nebyl to andělsky krásný chlapec s křehkou duší ukrytou hluboko ve svém nitru, kdo byl tím slepým. A právě z toho důvodu mu nejspíše sám osud postavil do cesty muže, jenž byl jeho pravým opakem, byl Měsícem k jeho Slunci, byl černou k jeho bílé, chladnou temnou nocí k horkému letnímu dni. Dokonale do sebe zapadali, jako poslední dva dílky skládačky. Otázkou ovšem je, zda se Měsíc nechá ozářit paprsky Slunce, zda dovolí dni nastoupit namísto noci. A zda všem jejich protikladům dovolí splynout do jednoho celku, tak, jak po tom jejich srdce touží. ~ Za nový, svěží a úžasný cover převelice děkuji @Carol-ComT ^^ ~

...pozoroval kapičky deště dopadající na sklo, které po sobě zanechaly jen nepatrnou čáru. Tak pomíjivé. Nikdo si jich nevšimne, člověk je vnímá pouze tím, že je slyší a jakmile vyjde ven, zmokne. Nadává na deštivé a sychravé počasí a když pršet konečně přestane, oddychne si a svět je najednou zase krásný. Připadal si tak. Jako kapka deště. _________________________________________ °another shiteu and cringe °boyxboy °sope ff °i purple you <3333

Po rocích závodění se soupeřící týmy mladíků znovu vrhnou do ulic Soulu, odhodlaní získat vysněnou výhru největšího závodu v Jižní Koreji. A společně s ní i titul krále Seoul Rush. * „Připraveni na pořádnou jízdu?" zeptal se Jin spíš řečnicky, protože v další vteřině sešlápl plyn až k zemi a šikovnými manévry se řítil pryč z budovy. Netrvalo dlouho, než se chodbami ozvalo přerušované pípání, zvuk značící spuštěný alarm. „Co to?" stačil vydechnout Namjoon, sledoval červené světlo rozlévající se okolím a v příštích několika sekundách dokázal jen staršího muže povzbuzovat, aby se z budovy co nejrychleji dostali. „Drive it like you stole it," promluvil k němu s úšklebkem. * Nádherný cover je od úžasné @Gipi155 ♡ Děkuji za něj mnohokrát :3 © jjungmaya, 2019

V tom předvánočním chaosu se objevil on a vnesl mi do života ztracený klid. Vydáno: 24/12/19

Tae udělal chybu, kvůli níž ho všichni zavrhli. A on teď hledá přátele alespoň na sociálních sítích. ___ kittaen: jmenuju se tae a jsem fakt milý člověk (; Jj_uwu: Já se jmenuju Chcípnivolenepišmi a taky jsem fakt milý člověk. :) ||Doporučení 15+|| (vulgarizmy...) Začátek: 27/12/18 Konec: 8/4/19

//Pokračování příběhu Jeone?// Taeho budoucnost pod ochranou Jeongguka byla slibná. Minimálně do té doby, než se jim všechno, co si mezi sebou vybudovali, pomalu nezačalo bortit jako domeček z karet. Má jejich vztah vůbec ještě smysl? ___ Jj_uwu: Nenávidím se za to. kittaen: taky te nenavidim a nenavidim i sebe (': ||Doporučení 15+|| (vulgarizmy, nelegální činnost, sexuální narážky, sh, atd...) Začátek: 14/4/19 Konec: 10/8/19

Jiminovi vždycky přišly všechny ty příběhy o stalkerech absurdní a nereálné. Tedy dokud se mu jeden nepověsil na paty a on poznal, že tohle je až příliš opravdové. ___ „Věříš mi?" ||Doporučení 15+|| (vulgarizmy, nelegální činnosti, násilí, angst, sexuální narážky/obsah...) Začátek: 1/5/18 Přepis: 20/1/20 Konec: ?

Tris byl pořádně zmatený ještě předtím, než uviděl tu pihovatou holku zvracet do pisoáru. Měl asi šestnáct, ačkoliv mu připadalo, že žije teprve pár měsíců. Během nich si stihl splašit brigádu v nóbl podniku a zjistit, že je pěkně divný. S rodiči to měl jako s talentem na hraní binga - určitě nějaké měl, ale připadalo mu zbytečné se tím zabývat, všichni spolužáci znali jeho a on je ne, bydlel na internátním pokoji a jeho jediným majetkem (který si nekoupil poslední dobou sám) byl plyšový jelen, sportovní luk s toulcem stříbrných šípů, oblečení a zubní kartáček. To poslední, po čem toužil, bylo zatažení do světa bohů a hrdinů. Přesto se dostává do Tábora polokrevných, kde se dozvídá, že by vůbec neměl existovat. Mezi bohy víří spory, Trise pronásleduje hněv jeho údajné matky Artemis. Nezbývá mu tedy nic jiného než se vydat na nebezpečnou výpravu, pokusit se najít pravdu o svém původu a získat zpátky vzpomínky na svůj předchozí život. Má čas do úplňku. A pak mu zbyde jen šíp mezi žebry.

Přišel jsem na jednu zajímavou věc. Věc, která se týká jeho a zároveň všech. Ta věc, nebo spíše ta slova se týkají i mě. Vím to s naprostou jistotou. Nikdy. Nikdy nechci, aby mi popřál sladké sny.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.